Frajer42

Chválím nápad tvůrců seznámit či připomenout diváctvu seznam kartelů včetně současného rozložení sil a vlivu prostřednictvím svatby a následné after party. Oproti úvodnímu dílu rapidně ubylo akce a celé to mělo podstatně komornější atmosféru. Nicméně rozhodně to neuškodilo zajímavosti. Zatím se mi tato série moc líbí a to jsem, soudě dle průměrného hodnocení, viděl prozatím to nejhorší. [84 %]

Po delší pauze mezi sériemi dalo docela práci zavzpomínat kdo je kdo. Jako úvodní díl série to ovšem nemělo chybu. Nečekal jsem hned v úvodu takový obrovský přísun akce a ani několik zásadních zvratů a úmrtí. Nechci si hrát na proroka, ale kvalit Kolumbie se zřejmě ani v této sérii nepřiblížíme. I tak má Narcos Mexiko své kouzlo a přináší svůj drogový vesmír, kde je radost trávit čas. Nenapadá mě nic zásadního, co bych vytkl. Po všech stránkách krásná práce a těším se na další díly. [83 %]

Nechválím moc často, ale někdy zkrátka ani v našem košatém jazyce nenacházím dost slov, abych střihl dostatečnou poklonu a nekonečné uznání některému z tvůrců. Hans Zimmer se dnešním dnem stal v mých očích Bohem, protože se touto hudbou nesmazatelně dotkl hudebního nebe. Pokud máte tu možnost, pusťte si snímek s prostorovým zvukem. Pokud tu možnost nemáte, tak vyčkejte, až ji mít budete. Nedokážu říct, zda byly více v pozoru mé chlupy na rukou a nebo mých 20 čísel v nižších, ne však méněcennějších, partiích. Není reálně možné, aby Oscar skončil v jiných rukách. Zimmer dělá mílové skoky v rámci hudebního sebezlepšování. Pokud dovede tvořit ještě alespoň nějakých 20 let, a já věřím a doufám, že ano, tak se bojím byť jen představit, kam až se jeho genialita vyšplhá. Nejsem schopný říct, jak dobrý je film jako takový a jak dobrým ho učinila hudba. K filmu mám svoji jednu, zato obří výhradu. Trošku paradoxně právě k bojovým scénkám, které byly pravděpodobně hlavním lákadlem pro všechny křoupače popkornu. Chaos a debilita nejhrubšího zrna, kde musel divák vytrpět milion kotrmelců, salt a píčovin - v praxi absolutně neaplikovatelných. Připomínalo to spíše nějaký nevydařený tanec, nežli boj, ale zřejmě to byla nutná vsuvka, aby si tam i ta retardovanější část diváctva našla to svoje. Naštěstí těchto scén z hlediska celkové stopáže opravdu nebylo mnoho. Nepopírám, že jsem nebyl vyděšený, když jsem uviděl, že se toto dílo chystá zpracovat známý uspávač všeho živého, co je schopné usnout - Denis Villeneuve, ale musím říct, že se mi jeho verze líbila o hodně více, než před lety ta Lynchova, kterou si zřejmě budu muset osvěžit. Mnohem víc, než veškeré akční nesmysly, mě v tomto snímku zaujal velmi slušný a skvěle zahraný příběh a správně zvolená stylizace. Režisér tentokrát skvěle trefil tu hranici artovosti, kterou si může dovolit, aby to vypadalo jako umění a přitom všichni chápali, co se děje, a to prakticky po celou stopáž. V tomto snímku se nelze ani na chvíli ztratit. Druhá a poslední výtka míří k prostředí. Psal jsem to již před lety u předchozí Duny a napíšu to znovu. Rok 10 000 něco si představuji teda kurevsky jinak, než to bylo vykresleno v tomto snímku. Vnitřně jsem krvácel, když jsem viděl mezigalaktické cestování na jedné straně a pečetění dohod voskem na straně druhé. Jasně, je třeba vzít v potaz, že kniha vyšla v roce, kdy se poprvé začal u nás prodávat alobal či antikoncepce, takže vize budoucnosti byly podstatně přízemnější, než by si leckdo troufl představit dnes, proto jsem se snažil být shovívavý. Chtělo to ovšem notnou dávku sebezapření a dost mi v tomto pomohla právě geniální Zimmerova hudba, která tuhle složitou atmosféru skvěle a citlivě trefila a pomohla mi, abych si představil, že sleduji hodně alternativní vizi budoucnosti, která nemá s naším světem pranic společného. Na každý pád, Duna byla v mých očích obrovské příjemné překvapení a byl jsem smutný, že snímek "tak brzy" skončil. Moc se těším na pokračování. Laťka byla položena pekelně vysoko. [84 %]

Určitě všichni známe ty situace, kdy se v hospodě s partou přátel ožerete jako hovada a domů se vám jaksi nechce, takže s radostí uvítáte, když nějakou chytrou hlavu napadne, že by nebylo špatné popadnout baseballové pálky a jít zmasakrovat nějakého masového vraha. Tímhle tvůrci udělali ze snímku neskutečně lacinou frašku. Celý děj na pozadí je tedy znovu extrémně ubohý a debilní. Na druhou stranu oceňuji, že si je toho snímek zřejmě do určité míry vědom a nebojí se prokládat děj velmi vítanými komickými vsuvkami. Ať už je řeč o zmasakrování důchodců, páru teplých bratrů, nejzbytečnějšího černého šerifa v celé historii kinematografie, či úžasné trojici vysíračských dětských koledníčků. Jednotlivé vraždičky jsou poměrně kreativní a oku líbivé. Do příště bych si žádal, aby děti neumíraly výhradně mimo kameru. Je to škoda. Kromě vražd, je třeba ocenit i tradiční hudbu. Jako zdejší filmový expert napříč všemi žánry, musím uznat, že zdejší průměrné hodnocení je naprosto odpovídající. Za mě [42 %]

Kam se hrabou horory. Tohle byl vskutku nechutně depresivní příběh, který si pro nás Martin Frič kdysi připravil. Z nějakého důvodu shledávám dobu, ve které se příběh odehrává za krajně depresivní a mému gustu bytostně nepříjemnou. Raději bych prožil život někdy ve středověku ve 14. století, než tuhle dobu plnou pokrytectví a prospěchářství. Ne, že by se z tohoto ohledu něco zlepšilo, ale člověk dnes má alespoň přehršel možností k úniku. Vlasta Burian tentokrát ve skvělé, leč velmi nepříjemné a krajně záporné roli vychcaného alkoholika. Člověk ani vlastně neví, kým má v tomto snímku pohrdat nejvíc. Zda naivním dobrotivým hlupákem Žemlou, nenažranou sousedkou, nevděčnou kurevnicí dcerou, ba dokonce právě vychcaným alkoholikem Burianem. Dobro zde reprezentuje prozíravá hospodyně a zbytek postav není z hlediska děje nikterak zajímavý. Přesto Martin Frič rozehrál v roce 1933 solidní drama hodné důkladného psychologického rozboru těchto výše zmíněných postav. Vytknul bych zejména to, že je snímek zpočátku neskutečně utahaný a vše podstatné se pak v ďábelském tempu odehraje v posledních 20 minutách. To mi přijde extrémně nevyvážené. Zřejmě na věci jako vykreslení tehdejší svatby chyběl rozpočet. Jen ono vystavení kulis ulice muselo stát tehdy hromadu peněz. [75 %]

Vlasta Burian byl obrovský herec, na kterém se dal hravě postavit kompletně celý film. Snímek "Nezlobte dědečka" je toho jednoznačným důkazem. Naprosto šílená a strhující one man show. Role strýce Jonathana z USA je něco naprosto šíleného. Kdybych to na vlastní oči neviděl, tak bych neuvěřil, že je možné, že snímek vznikl v roce 1934. Zas a znova kupa naprosto legendárních hlášek, kdy člověk rád odpustí technické nedostatky v podobě prznění angličtiny konzulem, u kterého by nejeden čekal dokonalou výslovnost. Zřejmě by se snímek dokonce s odřenýma ušima vešel do mé osobní, řekněme, topky 6 filmů s Burianem. [83 %]

Jsem nadšený, královsky jsem se bavil. Burian v top formě. Znovu zcela odzbrojující hlášky a naprosto boží dialogy, které už dnes bohužel nejsou absolutně ke slyšení v současných filmech. Jsem rád, že příběh nesklouzl k nějakému ubohému prozření, že žena není vlastně tak špatný nápad. Snímek se držel po celou dobu vtipně napsaného charakteru profesora botaniky, který ze všech sil bojoval, aby se zbavil své rozmarné a šílené ženy a mohl odprezentovat svého masožravého vegetariána, kterého pracně vyšlechtil. Desítky luxusních hlášek udržovaly moji bránici v neustálém opojení. [82 %]

Pokládám si otázku, který ze současných filmů dokáže diváky pobavit i po 100 letech? Odpověď nenacházím. Samozřejmě mám k filmu celou řadu výhrad a neoslovil mě ani zdaleka tak, jako třeba některé jiné Burianovky. Moc se mi líbil hudební doprovod a moc se mi líbilo nezaměnitelné kouzlo dobových hrátek s češtinou. Podstatně méně mě zaujaly dialogy, kde zejména takové pokusy o odehnání ženy byly napsané jako přes kopírák. V podstatě od druhé věty bych je mohl psát sám. Zasloužilo si to podstatně více originality, než postavit humor na principu "Jsem ten nejhorší gauner  a dělám tohle a tohle" - "Jé, to se mi na tobě právě líbí". Jednoznačně nejlepším momentem snímku je, když Burian popisuje, kterak popravil své předchozí manželky. Smutné je, že si nevybavím nějaké další momenty, kdy jsem se s chutí zasmál. Špatné to rozhodně není. Snímek má příjemně bláznivé tempo po celou dobu. Bohužel pyj se mi během stopáže neztopořil ani jedinkrát. [65 %]

Spoilery! Snímek se mi velmi líbil, avšak s mnoha výhradami. Agnieszka Holland je zárukou té nejvyšší kvality. Tohle je sice teprve 3 celovečerní film, který jsem od ní viděl, ale všechny 3 zpracovávaly velmi dobře zajímavé témata vzbuzovaly ve mne nepříjemné emoce. Teď k těm výhradám. Teploušství mi úplně stačilo dávkovat v náznacích. Aniž bych o příběhu cokoli věděl, tak jsem velmi záhy z děje správně vytušil, že vztah mezi léčitelem a asistentem bude, opatrně řečeno, netradiční. Agnieszka bohužel myslela i na to, že se na tento snímek kouknou i nějací idioti, kteří chodí do kina primárně na popcorn, tak bohužel nezůstala u náznaků. Málo co mi zvedne kufr, ale některé scénky, kde Ivan Trojan klátil toho Slováka - tam se mi regulérně zvedal kufr. Přišlo mi to tam z hlediska příběhu naprosto zbytečné. Nerozumím tomu, proč se tyto záběry musely odehrát, hnus. Nic proti buzerantům, je to zcela normální, kam až sahají historické prameny, ale nemusím samotný akt vidět. První polovina snímku byla tedy o střetu alternativního léčitelství s nechutným komunistickým režimem. Moc hezky se snímek trefil do výsledku letošních voleb, kdy komunisti poprvé v poválečné historii nebudou zastoupení v Parlamentu a neokomunističtí piráti mohou jezdit na jednání jedním autem a držet se tak svých zelených zásad, které rádi kážou ostatním. První polovina snímku mě bavila podstatně víc. Ta druhá byla více o střetu teploušství s komunistickým režimem. Respektive o problémech s jeho tajením. Kdo tehdy chtěl být buzerant, musel žít v podstatě jako krysa. Tohle už mě tolik neoslovila a je trošku škoda, že tomu bylo věnováno více prostoru, než bych si přál. Úplně mě herecky nepřesvědčil ani mladý Trojan, ale to může být do velké míry zaviněno i tím, že jsem se nezbavil srovnávání s jeho starší verzí, což je herecká extra třída. Alespoň byla zachována dokonalá podoba. Až na zmíněné výhrady se jednalo o luxusní snímek, který člověka vzal na výpravu do nechutné doby, kde bylo nemožné se dovolat spravedlnosti. [80 %]

Po 8měsíční pauze jsem navázal druhým dílem a jsem naprosto nadšený. Chtělo to sice trošku vzpomínání, abych zdárně dokázal přiřadit obličejům jména, ale to nebylo nic, s čím by si nelepší a nejuznávanější uživatel této databáze hravě neporadil. Opět parádní nálož akce a hlavně pořádného napětí. Jsem natěšený, kam se budou vyvíjet nadcházející epizody. Skvělá epizoda, které lze vytknout snad jen to, že je Nurit zase neukázala. [83 %]