Vojcl

Hodně zvláštní film. Námět o pomstě osamělého zabijáka, kterému mafie vystřílí jeho milované holuby, sice zní kýčovitě jak videoprodukce od Stevena Seagala, leč Ghost Doga zvedá do nadprůměru kvalitní a netradiční zpracování. Především ústřední hrdina je vedle Bessonova Leona nejsympatičtější nájemný vrah v historii kinematografie. Forest Whitaker se pro tuto roli snad narodil. Jeho pouhá přítomnost na plátně by snímek utáhla, i kdyby zbytek byl úplně o ničem. Kromě toho se dočkáme i spousty černého humoru, zajímavých vedlejších postaviček a odkazů na staré samurajské filmy. Určitě to není snímek pro každého, ale já se bavil dobře.

Upřímně řečeno jsem od nového Spideyho moc nečekal. Remakeovat notoricky známý příběh, navíc jen pár let po úspěšné Raimiho verzi, byl od studia hodně odvážný krok. Marc Webb v nelehké pozici rozhodně nezklamal, ale ani výrazně nepřekvapil. Vizuální stránka je zvládnutá na výbornou. Akční scény vypadají úchvatně, scénář nenudí a najde se prostor i pro pár vtipných sekvencí. Místy mi to téměř připadalo jako parodie na původního Spider-Mana. I digitální hlavní záporák občas vypadá nechtěně komicky. Andrew Garfield je šoumen, jeho hrdina zdaleka není tolik vážný a filozofující jako Tobey Maguire. Zda je to dobře, nebo špatně, to záleží na individuálním vkusu. Celkově na mě Amazing Spider-Man působil jako jedna velká zábavná jízda, avšak bez jakýchkoli hlubších myšlenek a bezprostředně po závěrečných titulcích ze mě zase rychle vyprchala.

Asi se budu opakovat, ale tohle rozhodně není celovečerní film, nýbrž směsice kratičkých scének, které spojuje pouze to, že se všechny odehrávají u stolu s hrnkem kávy (nebo čaje) a zapálenou cigaretou v ruce. To je také největší problém, protože zatímco některé povídky disponují vtipnými dialogy a mají nějakou pointu (Iggy a Tom, Bratranci?..), jiné jsou absolutně nezajímavé a o ničem (Renee, Žádný problém). Jako přehlídka výrazných hereckých osobností to funguje, jako celistvý snímek však nikoli. Naštěstí jsou všechny scény opravdu krátké, takže i ty slabší většinou skončí dříve, než má divák šanci začít se nudit.

Konečně kvalitní fantasy seriál, i když s tím přívlastkem fantasy je to trochu ošemetné. Fanoušci filmů typu Pán prstenů zřejmě odejdou zklamáni. Hra o trůny nenabízí žádné velkolepé bitevní scény, ba ani množství digitálních příšerek. Důraz je kladen především na charaktery jednotlivých postav a spletitý příběh plný intrik a nečekaných zvratů. Leč možná právě proto tahle série působí nesmírně vyspělým a uvěřitelným dojmem. Děj je i s minimem akčních sekvencí napínavý od prvního do posledního dílu a řadu hlavních hrdinů si divák musí zamilovat, bez ohledu na to, že třeba stojí každý na jiném konci barikády (trpaslík, Jon Snow, Khaal Drogo, Daenerys...). Po shlédnutí prvních deseti epizod nemůžu jinak než za plný počet hvězdiček, a těším se na pokračování!

Těžké zklamání. Problémy s natáčením třetího Ong-baku se bohužel zákonitě promítly i do výsledné kvality filmu. Po řemeslné stránce je to sice pořád o třídu kvalitnější práce, než většina východoasijské produkce. Nicméně úchvatné bojové sekvence, které vždy byly největším lákadlem Tonyho snímků, jsou zde umístěny do pozadí. Třeba dlouho očekávaná finální bitka s Danem Chupongem vypadá strašně odfláknutě. I samotný hlavní hrdina je tu takový bez jiskry, jakoby ho postavili na plac za trest. Výhrady mám i k zakončení příběhu. Zatímco předchozí film rozehrál celkem solidní dramatickou linii, Ong bak 3 je odvyprávěn ve spěchu a obrovský počet flashbacků a snových realit působí na diváka matoucím dojmem. Snad se Tony z neúspěchu oklepe a druhý Tom Yum Goong bude zase stát za to!

Předně Malcolma X jsem pro jeho podněcování k rasové nenávisti jako historickou postavu nikdy moc nemusel. Je mi daleko bližší politika Martina Luthera Kinga o vzájemné toleranci. Film po řemeslné stránce není špatně natočený, Denzel hraje jako o život. Přesto se nijak zvlášť neliší od jiných životopisných dramatů a pro znalé historie nebude příběh ničím překvapující. Taktéž více než tříhodinová stopáž mi přišla poněkud přemrštěná. Zkrátit to přinejmenším o půl hodiny by vůbec neuškodilo.

Válečná klasika se vším všudy. Už vím, kde bral Tarantino inspiraci při psaní Hanebných panchartů :-)

Bohužel i já se musím připojit ke zklamaným divákům, ale nenechte se zmást. Prometheus není špatný film, avšak od dlouho avizovaného velkolepého comebacku Ridley Scotta k epickému sci-fi, jsme prostě všichni čekali mnohem víc. Vizuální stránka je úchvatná, zejména první čtvrtina filmu je opravdová pastva pro oči. Jenže je to, jakoby si velký Ridley myslel, že tím přebije nezajímavý a prázdný příběh. Scénář sice vskutku hodně připomíná prvního Vetřelce (rozhodná ženská hlavní hrdinka, vraždící monstrum na palubě vesmírné lodi), jenže sám o sobě nepřináší nic nového, většina postav je nesympatická či dokonce zbytečná. A to už nemluvím o logických mezerách a řadě otázek, jež scenárista nechává nezodpovězené. A samotný závěr je patetický a málo uvěřitelný. Mezi herci jasně dominuje Michael Fassbender, který si roli androida Davida vychutnal se vší parádou. Bez něj by to bylo ještě o hvězdičku míň.

Zcela bez debat jeden z nejpůsobivějších filmů Larse von Triera. Ve stylu sobě vlastním vypráví v pomalém tempu příběh o lásce až za hrob. Takhle emotivní snímek se opravdu jen tak nevidí, určitě doporučuji jen pro silné povahy. Breaking the Waves dominují především herecké výkony Emily Watson a Stellana Skarsgarda. Lépe zahrát to už nejspíš ani nešlo.

Po přečtení námětu jsem očekával, že se to v závěru strhne v nějakou brutální řezničinu. Leč nestalo se tak a za to Johnnymu velice děkuji. Podobných snímků byla natočena celá řada (připomíná mi to třeba 25. hodinu s Edwardem Nortonem, kdy se hrdina pro změnu připravuje na nástup do dlouholetého vězení), nicméně Depp to zvládl po svém a na výbornou. Ačkoli snímek nemá téměř žádný děj, je pořád na co koukat. Herecké výkony všech zúčastněných jsou výtečné. Potěší například mini-role Marlona Branda, který je tu starší a šerednější než kdykoli předtím. A jako třešnička na dortu působivý hudební doprovod v podání Iggyho Popa. Největší potlesk však zaslouženě patří Deppovi. Takový snímek si sám napsat, zrežírovat a ještě ztvárnit titulní úlohu? Škoda, že toho Johnny zatím nenatočil více, režijního talentu má v sobě více než dost.