StrYke

Nová generace se původní posádce nevyrovnává ani po kolena, ale stále je ještě koukatelná. Obrovským vodítkem, proč už si jenom sedmou část Star Treku pustit je, že se zde naposledy objeví kapitán Kirk (William Shatner) a dva z jeho členů posádky (James Doohan, Walter Koenig) a střetnou se "tváří tvář" s Patrickem Stewartem z nové posádky. A spolu také řeší již vypotřebované téma v ještě nepříliš ošoupaném balení. Samozřejmě je v sázce hromada životů, ba dokonce celá galaxie. Jak krásný příběh.. Kdo by řekl, že jsem si musel film rozložit na tři dny, protože jsem u něj nikdy nevydržel déle než půl hodiny. Nevím čím to bylo, možná špatným rozložením, nebo nezáživnými scénami. Podstatné je to, že až do téměř závěru jsem měl sto chutí dát tomuhle Star Treku jenom tři hvězdičky, samotný konec mi ale nakonec obměkčil srdce. Prostě zatím nejhorší část série a předpokládám, že to půjde ještě s každým dalším dílem dolů a dolů. Herecké výkony jsou průměrné až lehce nadprůměrné, ti co odvádějí skvělé výkony jsou ve filmu jen pár minut a ti, co jsou jenom celou dobu k smíchu jsou tam po celou dobu. Jak rozumné. Speciální efekty jsou potom zase o něco horší, než v předchozím díle, ale není to nejhorší. Hudba je potom jenom slabým doplňkem, který jsem po celý film ani jednou nezaznamenal. Zvraty byly některé pěkně udělány, ale za to bylo v některých situacích několik logických chyb. Takže slabší průměr

Stylové rozloučení s původní posádkou a to v tom nejdetektivnějším provedení, na který by se Star Trek zmohl. Shatner a Kelley jsou zavřeni do jedné (ne-li nejhorší) z nejhorších věznic prospěšných prací ve vesmíru kvůli něčemu, co neudělali a zároveň udělali. Zbytek posádky se mezitím snaží nalézt atentátníka a především usvědčující důkazy, které se určitě nacházejí někde na lodi. A ačkoli je od začátku úplně jasné, kdo oním atentátníkem je (MINISPOILER a to v zatraceně sexy podobě :-) MINISPOILER), přesto jisté napětí a atmosféra ve filmu panuje. Podruhé se režie ujímá Nicholas Meyer, kterého určitě již jen kvůli stylu obou jeho dílů Star Treku poznáte - hloubka filmu sice není nijak hluboká, ale po akční stránce je film na jedničku. Určitě už jste odhadli, že jeho minulý počin byla dvojka, ale šestka se od ní velmi liší - jak kvalitami (o něco lepší), tak trochu svým stylem (čistě akční žánr vystřídala lehce akční detektivka). Další věc která se musí šestce nechat je velký pokrok v digitálních efektech a maskách (bylo na čase), ale furt to ještě není úplně ono. Herecké výkony, leč jsou stále podávány stejnými herci, se o něco od minulých dílů zhoršily, takový William Shatner se od svého Star Treku (předchozí) přestal hodně snažit a George Takei byl bohužel až k smíchu (jemu prostě role kapitána vůbec nesedla). Hudba byla lehce nadprůměrná a jinak celkově bylo všechno na dobré nebo prvotřídní úrovni. Ale Star Trek jako Star Trek už to není...

Další z filmů na ČSFD, u kterého totálně nechápu hodnocení. Dobře, není to zas až tak tradiční Star Trek a předchozí díly jsou přece jen o něco lepší, ale co by se dalo od pátého dílu čekat? William Shatner zvládl režii na jedničku (leč odřenou) a ačkoli na jeho předchůdce, Leonarda Nimoye (hrající mmj. také parádního Spoka), nemá, stále je z jeho díla cítit podobnost.. To možná tím, že se snažil pro svou roli Kirka uhrát co nejvíce prostoru a v celkovém dojmu je to hodně znát, neboť Kirk cituje všemožné citáty, říká jeden rozum za druhém, až hodně často je objetovává za ostatní, jako jediný řeší všemožné problémy, atd. Ono mi to zas až tolik nevadilo, ale té nápadnosti by mohl trochu ubrat a někdy to leze až krkem. Dialogy jsou navíc některé viditelně nepřirozené a mnohokrát naleznete takové momenty, až je vám z toho až trapně. Díky Sybokovi (který je mimochodem sice vyobrazen hlavně jako záporák, ale často k němu cítíte větší sympatie než k ostatním) se hodně dozvídáme o minulosti a hlavně potlačených traumat jednotlivých postav a svým způsobem to tak trochu připomíná minulý díl, ve kterém se každému z posádky zjevovala jeho myšlenka v reálném světě. Co se ale naopak musí filmu nechat je souměrně průměrné množství dávek akce a hloubky, což sice není úplně stoprocentně bez chyby, ale své kouzlo to má určitě. Některé scény jsou dokonce až hororové, a zvraty (které do těchto případů nejvíce pasují) jsou snad zatím nejlepší z celé série. K tomu také přispívá skvělá hudba Jerryho Goldsmithe a výborné herecké výkony v čele s Williamem Shatnerem, Leonardem Nimoyem a Nichelle Nichols, která opět konečně dostala více prostoru a navíc už jenom nedřepí na židli u komunikačních přístrojů. Ostatní herci také odvádějí bezchybné výkony. Triky a speciální efekty sice ještě nejsou zcela dokonalé, ale též to už má své kouzlo (všechny díly mají své kouzlo) a i když se to nedá vůbec měřit se Star Wars, mezi jinými filmy by to určitě nezapadlo. Prostě o něco slabší článek Star Treku, ale příjemně oddychový a svou podstatou i poučný.

Po docela slabší dvojice jsem měl trochu z dalšího dílu strach, ale to se nakonec ukázalo jako úplně zbytečné, protože tohle byla zase bomba! Sice se mi stále nejvíce líbí (z téhle trilogie) první díl, ale trojka je mu těsně v patách a to hlavně proto, že je zde nejméně třikrát více akčních scén a soubojů, které odstavují hlavnější záporáky. Hayden Christensen se v herectví od minulého dílu hodně zlepšil, i tak mi ale v některých scénách lezl hodně na nervy, za to Ewan McGregor, Natalie Portman a Samuel L. Jackson podali opět vynikající výkon. Hudba se bohužel z prvního dílu nedochovala celá, což mělo za následek úplnou ztrátu mých dvou sountracků, nebo alespoň jednoho úplně a ten druhý úplně nesmyslně vyhrával při scéně Yoda Vs. Palpatine - to mě hodně naštvalo. Speciální efekty, triky i masky jsou něco, s čím si George Lucas dokáže bez problému poradit, takže vše vypadá na naprostou jedničku a závěrečné vyvrcholení, temné a tísnivé, nemělo žádnou chybu. Těším se na další díly, chci totiž Darth Vadera konečně vidět pořádně v akci a upřímně jsem se "prokousával" touhle trilogií hlavně proto, abych se čistě dostal k původní trilogii. Souboje alá Christopher Lee Vs. Ewan McGregor a Hayden Christensen; Samuel L. Jackson Vs. Ian McDiarmid; a především Ewan McGregor Vs. Hayden Christensen, neměli žádnou chybu a lépe je snad ani udělat nešlo - maximálně k nim přiřadit soundtrack, který v jedničce hrál při závěrečném souboji s Darth Maulem (pro mně zatím nejlepší souboj ze série Star Wars). Pro shrnutí, trojka je vážně skvělá...

Tohle bylo teda naproti jedničce hodně slabý, bez téměř žádných pořádných bojů a se spoustou politických scén. Představitel Anakina, Hayden Christensen, mi po celý film lezl hrozně na nervy, ačkoli všichni ostatní herci své role zvládli parádně - ať už Ewan McGregor nebo Natalie Portman, tak Christopher Lee nebo Samuel L. Jackson. Při některých okamžicích jsem se docela nudil, ale za to se tu hodně pěkně vyvijí charakter Anakina a ta nenávist je z něj úplně vidět (jediné, co představitel zvládl na naprostou jedničku). Hudba mě trochu zklamala, v jedničce byla úplně k sežrání, ale tady jsem jí bohužel ani nevnímal a mé dva oblíbené soundtracky se tu ani neobjevily - nebo alespoň jen na pár vteřin z celého filmu. Skladatel John Williams také spolupracoval na prvním Harrym Potterovi, což bylo opravdu vidět, protože jeden ze soundtracků byl snad úplně stejný jako zde. Další věc, která mě na druhém díle Star Wars hodně mrzela, je to, že je to jediný díl z celé série, který nemá nějakého pořádného hlavního záporáka. V jedničce byl Darth Maul, ve trojice byl (SPOILER) Anakin (SPOILER) a ve čtyřce až šestce byl Darth Vader (takže vlastně ten, kdo byl i ve trojice). A tady? Tady byl Christopher Lee, který měl v celém filmu jen jeden pěkný souboj a ten také zachránil film před tím, abych mu nedal jenom tři hvězdičky. A pak tu ještě byl Jango Fett, který mi ale nepřipadal nijak zvlášť zajímavý a jeho závěrečný boj si už skoro ani nepamatuji. Ale abych jenom nekritizoval, některé okamžiky byly naopak velmi vydařené a když se dvojka bude počítat pouze jako předehra trojky a hlavně rozvíjení Anakina, funguje film bezchybně. Téměř neúčast Jar Jar Binkse mě velice potěšila, protože tu postavu nemám vůbec v lásce a připadá mi moc otravná. Všechny masky i speciální efekty byly zvládnuty na naprostou jedničku a některé (ale bylo jich vážně hodně málo) souboje mě i hodně bavily. Abych to shrnul, Star Wars: Episode II - Attack of the Clones se mi líbil, i když je to docela slabý článek série a kdyby tvůrci ubrali takovou půlhodinku... Tak by to nebylo Star Wars, ale i tak by to bylo filmu prospěšný.

Po kapitolách předposlední díl série je nejlepším a nejakčnějším, což se také podepsalo na emociálním vztahu mezi Darth Vaderem a Lukem, kteří zde spolu svedou svůj první boj a zároveň také úplně první pořádný souboj se světelnými meči, ačkoli se mi ještě stále bohužel zdálo, že byl příliš prkený. Herecké výkony v čele s Markem Hamillem (který by mě asi nebýt prvotřídního výkonu pořádně otravoval) a Harrisonem Fordem jsou na špičkové úrovni, jediné co na tom trochu zamrzí je vzhled Carrie Fisher, která je sice docela hezká, ale rozhodně ne zas až tak krásná, jak se o ní ve filmu a v reálném světě traduje. Speciální efekty i masky jsou také velmi dobře zvládnuty a časový posun více než třiceti let je zde docela těžko rozeznat, teda když nepočítáte samé dnešní digitální "3D" potvory, kterých jsou plné televize a kina. Darth Vader se zde konečně ukazuje v plné (nebo alespoň poloviční) své síle, ale bohužel i když má David Prowse (jeho představitel) velmi pěkný a ďábelský hlas, akční scény zvládá poněkud slabě a nevýrazně. Prostě žádné salta dozadu nebo souboje přes celou Hvězdu smrti se nekonají :-), to je ale škoda.. Hudba je tu velmi dobře zvládnutá, ačkoli po téhle stránce se mi stále ještě nejvíc líbila první kapitola - to hlavně kvůli soundtracky, který hrál při souboji s Darth Maulem, a co se týče zábavnosti, tak ta byla podle mně nejlehčí (/nejlepší) z celé série - ani při jednou okamžiku jsem se nenudil a hltal jsem každou scénu a slovo. Rychle a zkrátka, pátá kapitola alias druhý díl série Star Wars s názvem Impérium vrací úder je nejlepší článek celé série a Darth Vader je jedním slovem... borec.

Lost in Space mě především nalákal na obsazení, které po celý film podávalo dokonalé herecké výkony a to především v čele s Garym Oldmanem a Mattem LeBlancem, u kterého jsem měl strach, že si na něj po jeho zásadní roli v seriálu Friends nezvyknu. To bylo ale zbytečný, spíš jsem se měl strachovat o příběh samotný, který film posílá do šedi průměru. On vlastně už samotný děj je docela divný (měl jsem si ho přečíst :D) a potom to nudné a částmi zdlouhavé zpracování... Digitální efekty jsou vážně hodně špatné a když potom přijdou na řadu i vesmírní pavouci, musíte se ptát: "Je tohle TV film nebo není?". A to by bylo dost všech negativů. Teď přicházejí na řadu pozitivy. Film má docela pěknou hudbu a herecké výkony jsou na hvězdné úrovni. Zábavnost převyšuje nad nudností a samotný závěr je naprosto dokonalý. A co se stalo v budoucnosti z Oldmana.. To nemělo chybu žádnou. Neutrální součást názoru je potom ta, že film obsahuje spoustu nelogičností, kterých se bohužel dopouští každé film (bez vyjímky), zahrávající si s časem. Takže bohužel průměr, sice blíž k nadprůměru než k podprůměru, ale furt průměr...

Tohle bylo fakt zlý... Zacka Snydera jsem si hodně oblíbil po hitu 300 - Bitva u Thermopyl, ale díky tomuhle jsem měl sto chutí si ho vyšktnout z TOP 10, podobně jako Frasera za Chlupatou odplatu. Upřímně mě asi mělo varovat už jenom to obsazení - krom bárbínsky vyhlížející Abbie Cornish se mi ani jedna z hereček nelíbila a o hereckých výkonech se po shlédnutí také moc hovořit nedalo. Nejlepší z toho byla Emily Browning, ale podstatné je to slovíčko Z TOHO. No a potom už přichází samotný film, u kterého jsem věřil, že mě nijak zvlášť nezklame. Samozřejmě jsem se mýlil, ale na to jsem přišel až v takové první půlhodince, protože začátek byl docela solidní a to, co bylo potom, by se dalo ještě považovat za rozjezd. Jenže pak.. Pak dostala naše milá hlavní hrdinka něco jako vidinu během tance (nebo co to bylo), ve které měla výcvik v boji a Scott Glenn jí řekl, co potřebuje k útěku. To si děláte srandu? Pitomější způsob vyprávění jsem snad v životě neviděl a nejsmutnější je, že film každou vteřinou potom klesal a klesal čím dál tím víc do odpadu. Čekal jsem bitvu proti mocnému nepříteli, ne útěk z bordela, který je vyplňován nudnými a nezáživnými "iluzemi". Původně jsem přemýšlel mezi Odpadem! a jednou hvězdičkou, kvůli tomu jsem si to také nechával proležet v hlavě přes noc, ale když o tom tak přemýšlím.. Nic jiného než Odpad! si to vážně nezaslouží.

Sibiřský husky je nejkrásnější pes ze všech psů a jeho vlastnosti, jako je věrnost a sportovní duch, se u leckterého jiného plemena jen tak nenajdou. Nicméně tady je Aljašský malamut :-). Bohužel Súhra hraje na jinou notu, takže ať jsem čekal cokoliv, určitě se mi toho nedopřálo. Konstrukce dokumentu je pěkná, ale dyť já vůbec nevěděl, co se tam děje.. To, že jde o závody je tak nějak jasný, ale o jaký závody? Kdy a kde se odehrály? Na tyto otázky dokument už asi nenašel čas, takže se můžete těšit jenom na pěkné záběry z neznámého závodu.

Párkrát jsem se zasmál, bohužel je to jen kapka v moři oproti zdlouhavému příběhu.