Jespe-film

Los Angeles plné příběhů tkaných z dobrého scénáře, režie i hereckých výkonů a život v USA tak, jak ho dobře (ne)známe. Palec nahoru také za odvahu zfilmovat stále ještě (v mnohých koutech veřejnosti) silné tabu či jakýsi černý opar nad světem "amerického snu" tak, jak si ho nechceme připustit.

Úplný trhák to sice nebyl, každému příběhu bych dal v průměru 4* a závěr nebyl bůh ví jak strhující, ale byla to odvážná práce, prvotina takového rozsahu mixujícího 6 žánrů (každý příběh měl ten svůj) a materiál s dalším, leč pro mnohé možná plitkým, poselstvím, kterého si cenním. Nejlépe se mi dívalo na trojici příběhů, které označím letopočty, v nichž se děj odehrává: 1936 (anglický bisexuální hudebník Robert Frobisher), 2144 (lidský klon Sonmi-451) a 2321 (primitivní Zachry z Údolí)... 90% je pro mne spíše 5 jak 4. ;))

Sirové, dramatické a s dokonalým popisem postav, které neničí hvězdné herecké obsazení. Zkrátka pravá skandinávská tvorba. A všechny 4 žánry zde v popisu nejenže sedí, ale dokonce jsou rozděleny rovnoměrným podílem.

Banderase jsem nikdy moc nemusel a latinské rytmy jak by smet... Celé to ovzduší na mě dýchalo teplejším (nutno dodat i horším) Tarantinem a Desperada jsem opravdu celkem protrpěl... Pod třetí hvězdničkou je podepsán Buscemi a Tarantinův vtípek, který mne nemálo pobavil.

Hned od začátku jsem věděl, že mi tento K-Paxan padne do noty. Kevin Spacey je opravdu pan herec a já doteď přemýšlím, zda 4 nebo 5 hvězd..

Opět dobrý, přímočarý a povznášející Ip Man... Bohužel už ne tak dechberoucí jako v prvním díle.

Drama plné silných a osobních příběhů ala Clint Eastwood - víc netřeba dodávat.

Skvostně aranžovaná, stylistycká a tajuplná pohádka s detektivním kontextem. Škoda jen, že jsem jí viděl prvně až v 25. věku a že mi na závěr neprozradili, jak vlastně obstál u poroty, která ho do Ospalé díry vyslala.

Když mne v prvním okamžiku napadlo, že by se celý film mohla opakovat tatáž scéna, v návalu mrzutosti jsem myšlenku co nejrychleji opustil. Ještě, že jsem tak učinil - možná bych totiž Zdrojový kód přerušil dříve než bych dokončil misi jeho zhlédnutí, a to by mě mohlo teprve mrzet. Nuže k filmu: na jednom tak trochu průstřelném nápadu stojí vlastně celá spolupráce Jonese s Gyllenhaalem, ale to je to poslední, co by mi vadilo. Nevadily mi ani zmiňované zpětné časové úseky, do nichž je Gyllenhaal neustále spouštěn, dokonce ani ten romantický závěr (ten jsem naopak opravdu ocenil), ale nedokázal jsem se smířit s nevysvětlitelným koncem, který náběh k drtivému finále tak nějak pohřbil. Každopádně mi byl příběh i žánr velice sympatický a jedna scénka mě nachytala s kapesníkem ve tváři, takže za to klobouček a v celkovém hodnocení velice pěkné 4*

Pochcaný koberec hlavním předmětem vytrženého stereotypu jednoho lenivého měšťáka - aneb podivný osud zvláštního muže s ještě zvláštnějšími kamarády v příběhu plném bizardních postav, u nichž si nejste takřka ničím jisti. To je zkrátka dnes již kultovní Big Lebowski, po jehož shlédnutí mi nakonec vrtala hlavou jen jedna jediná věc: kde, sakra, co nejrychleji sehnat Bílého medvěda?! :))