Amarcord_1

80% - Když mi bylo asi sedm, viděl jsem Cida v televizi a byl jsem úplně unešenej. Včera jsem ho viděl po patnátci letech, a v něčem se mé nadšení potvrdilo. Klady tohoto filmu jsou nesporné -výprava, herecké výkony, hudba, kamera, ale především myšlenka, a vyobrazení rytířských ideálů. Nicméně, pár maličkostí mi zabránilo dát tomuto velkofilmu plný počet. Jednak podivné tempo děje a jeho časová neuspořádanost, pak nepochopitelnost jednání některých postav -často i Cida, no a hlavně zbytečné roztahování scén, které nemají moc co říci, ale které u romantického velkofilmu nesmějí chybět -mám na mysli intermezza s Lorenovou, jež jsou prakticky všechna na jedno brdo. Abych byl ještě věcnější kritik, je ve filmu slyšet, že autor hudby Miklós Rózsa se trochu tematicky vyčerpal v nedávno dopsaném Benu Hurovi. Dokonce tu použil jedno z jeho témat (námořní bitva a Ben v galejích) při dobývání Valencie. To mě celkem rušilo. Ale co... El Cid je prima historický velkofilm, který rozhodně stojí za tři hodiny divákova času.

50% - Nemastné, neslané, předvídatelné... Trochu víc mi připomíná parodii na Bondovky, než jejich seriózní pokračování. Muselo tohle být?

95% - Zde uvedeným názorům, že je tento film o ničem vůbec nerozumím. Scéna "Ahój" zajisté zaujme experty na hlášky, ale že by vystihovala celý film? Fascinující... Je mnoho věcí, o čem ten film je. Kupříkladu neschopnost hlavního hrdiny najít povolání, v němž by se mohl realizovat. Výčitky ze strany rodičů, a "zájem" o ně ze strany těch, co si s ničím hlavu nelámou, a prostě pracujou. To téma je stále aktuální, a bude vždy... A je toho ještě víc... Tak ahój!

88% - Vtipné, pak smutné, a nakonec nadčasové... celej Forman. Nevím, co napsat víc, to se musí vidět.

10% - Dovedu si představit cílovou skupinu pro takovéto filmy. Buď nešťastníci, co si mysí, že jim rychlá kola a drsňácký styl prodlouží přirození, a nebo děti, kterým Teletubbies připadají příliš fádní.

90% - Parádní Kitanovka o osudech studentů, o přátelství, kariéře a její nevyzpytatelnosti, ale i o koloběhu násilí, bezprizornosti, a šikaně. Kolega Bláža moc pěkně popsal děj i myšlenku filmu, takže já jen dodám svých pět hvězdiček za krásný zážitek a informaci, že se jedná o jeden z pouze tří filmů, kde Takeshi sám nehraje (ty dva další jsou Scény u moře, a Dolls).

10% - Tak tohle byl blábol. Velké zklamání. Celý film jsem čekal, kdy to začne být o něčem, ale ono nic. Když dva hlavní ubožáci vyběhli z tunelu do světla s válečným pokřikem, čekal jsem konec alla Butch Cassidy and Sundance Kid, coby vysvobození a snahu o důstojný konec tohoto filmového omylu... Nebudu spoilovat, dál nepíšu. BR2 je jeden z nejzpackanějších filmů, co jsem kdy viděl, a paralelu s prvním dílem v něm radši nehledám.

90% - Co jsem mohl čekat od Bergmana, toho jsem se dočkal. Mistrné psychologické sondy, syrová atmosféra, filmařská kvalita.. Zde je film ale obohacen i o horrorové a thrillerové prvky, které jsou provedeny tu s šílenou (pozitivně míněno) hudbou, jinde zase s mrazivou a tichou samozřejmostí... Několik studených front se prohnalo po mých zádech. Skvělý film, jako obvykle... no... co?

93% - Nádherný film, který má v sobě mnoho moudra a symboliky, pokud chce člověk hledat. Pokud nechce, nebo to nemá u tohoto druhu filmu za potřebí, pak je tu naprosto parádní atmosféra podporovaná jednak bezva hudbou, ale predevším luxusními hereckými výkony. Ghost World mi zkrátka zalezl pod kůži, a já jsem rád, že tam stále je - po druhém shlédnutí snad ještě víc!

85% - Gejša mě ohromně překvapila. Neznal jsem tvůrce, jen jsem věděl že jde o film USA z japonského prostředí, a tudíž patrně o nějakou naivní slátaninu s drahou výpravou. V kině jsem pak byl svědkem překrásné podívané. Po vizuální stránce je film extrémně zábavný od začátku do konce. Hlavní klad jsem ale poznal v hudbě. Neměla sice snahu chovat se "autenticky", a zní po celou dobu jako dokonalé klasické řemeslo bezchybného Johna Williamse, jež japonskou atmosféru bez filmu samotného těžko vyvolá, ale angažování hvězd vážné hudby pro houslová a violoncellová sóla vše napravilo. Celou atmosféru nejen podpořilo, ale z velké části i vybudovalo. Itzhak Perlman (jehož znáte např. z hudby k Schindlerovu seznamu) a Yo-Yo Ma (např. Tygr a drak) mi zde vyrazili dech. Vůbec bych nečekal, že se ti dva někdy sejdou za účelem nahrát hudbu pro film. Gejša je krásný film, kde je na co koukat, a co poslouchat. Pátou hvězdičku bych dal za japonštější atmosféru, a něco, po čem bych měl touhu vidět to podruhé.