Madax

Jeden z těch filmů, které si na nic nehrají, jsou však zajímavé a příjemně se na ně kouká. Miliusovy filmy mám rád, a i když toto není Vítr a Lev ani Conan, je to podařený film, z něhož přímo vyzařuje tvůrcův kladný vztah k dobrodružství a odvážným válečníkům. Navíc je tu opravdu nádherná hudba, za kterou přidávám hvězdičku. Tu má na svědomí Miliusův dvorní skladatel a dobrý přítel Basil Poledouris, nedoceněný to génius, který se tady opravdu vytáhl. Ta hudba je opravdu hodně silná a dokáže chytit za srdce.

Pryč je syrovost, odvážnost a drsnost Barbara, pryč je filozofický přesah a snaha o "něco víc". Tento druhý díl je obyčejnou, nenáročnou pohádkou s naolejovaným Arnoldem, pár hezkými souboji, příšernými hereckými výkony a jakýmsi neohrabaným alienem na konci, což má být nejvyšší temný bůh, nebo tak něco. Pokud se divák smíří s tím, že tohle prostě není Barbar, může se i dobře bavit. Conan ničitel je i přes své pokleslejší kvality pořád ještě tím lepším, co se v subžánru "meč a bicáky" urodilo, a není o nic hloupější než nadpoloviční většina ostatních Arnoldových filmů. Má akorát tu smůlu, že se pořád přirovnává ke geniální jedničce. Ještě klidně mohlo vzniknout jedno pokračování minimálně těchto kvalit.

Zase je to tu samý chytrolín, co se rýpe v historických a fyzikálních nepřesnostech a strhává za to body. Zajímavé je, že těmto chytrolínům vůbec nevadí kiksy ve Hvězdných válkách, kde se vzduchoprázdnem šíří zvuk, každá planeta má pozemskou gravitaci a dýchatelnou atmosféru a většina mimozemských potvor mluví anglicky. To, že se Peter Parker po kousnutí radioaktivním pavoukem změní v superhrdinu, je také absolutní nesmysl, takto lidské tělo na radiaci prostě nereaguje. O nesmyslech obsažených v Transformerech, X-menech, či Bondovkách raději pomlčím. Tak proč najednou každému tak vadí to, že je vrak Titaniku v jednom celku a je vyzdvižen naprosto absurdní technikou? Tohle je mírně opožděný sedmdesátkový hollywoodský produkt, zhruba stejných kvalit jaké měl o čtyři roky starší Kong Kong, Allenův Roj, nebo různá pokračování Planety opic. Jsou to sice všechno předražené braky, ale když se na ně člověk umí dívat, může je také patřičně docenit.

Kvalitně zpracovaná kvalitní předloha. Takhle nějak by měla špionážní akce vypadat, i když k dokonalosti přeci jenom něco chybí. McTiernan BYL kvalitní filmař, a je ho škoda, i když kdo ví, třeba nás ještě překvapí pompézním návratem. Connery je excelentní, i když stojí za úvahu, že jeho postava je víceméně prachsprostý vlastizrádce, co podrazí svoji zemi, svůj lid a vydá zbraně hromadného ničení Západu. Nejsem komunista ani rusofil, ale tento černobílý pohled ( amíci hodní, Rusové špatní) se mi nelíbí. Z hereckého obsazení zaujme ještě výborný Sam Neill, ostatní nemají buď mnoho prostoru, nebo jsou jejich postavy nevýrazné z důvodu profesní chladnosti. Přeci jen do tajných služeb emoce moc nepatří. Poledouris předvádí svůj kvalitní hudební akční standard, z něhož vyčnívají úchvatné sborové zpěvy, prostě paráda. Ponorkových filmů moc není a za každý můžeme být rádi. A pokud se objeví takovýto pěkný snímek, můžeme být rádi dvojnásobně.

Uvěřitelná story o komunitě lidí, uzavřené uvnitř nemocnice, kteří prožívají svoje vlastní problémy, hádky a krize. Samotná nemoc hraje spíše roli nebezpečí na pozadí, semtam někdo onemocní nebo zemře, ale nějaký katastrofický masakr se tentokrát nekoná. Když už se však v záběru objeví pacienti s variolou, stojí to většinou za to, film je řazen mezi horory zcela oprávněně. Nejvíc se mi líbila scéna skoro na začátku filmu, kdy lékaři z noční směny hledali na opuštěných nemocničních chodbách pacienta, který v horečkách a bolestech bloudil neznámo kde, a stopovali ho podle krvavých skvrn na stěnách. Nebo ta scéna, kdy nic netušící žena objeví v temném sklepě naříkajícího, zhyzděného nemocného, to je taky maso. Takovýchto míst ale ve filmu nic není, spíše je to o lidech a jejich chování v krizové situaci. Větší hrůzu než samotná nemoc tak vzbuzuje chování odborné veřejnosti a oficiálních míst, která se starají spíše o to, aby se celá věc ututlala a moc se nešířily řeči, než o dobro nemocných a izolovaných. Také chování lékařů není zrovna příkladné, ostatně tohle není hollywoodský film plný férových hrdinů, ale spíše snaha o co největší realističnost - a v reálu se lidé také nechovají zrovna dvakrát ideálně. Ani bych se nedivil, kdyby tento film měl ve své době nějaké problémy s cenzurou, přeci jenom ta společenská kritika byla místy dost intenzivní. Film je skvělý, i když se mohlo víc tlačit na pilu a přidat víc záběrů na projevy nemoci a zvýšit celkovou děsivost. Jsem rád, že jsem ho viděl.

Velmi příjemný béčkový počin. Freddy je mimo jiné i skvělej režisér :)

Paráda. Je to sice jenom postapokalyptické béčko, ale kouzlo neopakovatelných osmdesátých let z něj čiší v každém záběru. Pobaví mnohem víc než většina současných akčních scifáren. A Basilova hudba je vynikající.

Price je jako vždy výborný, potěší i klinické projevy onoho moru. Film je však z velké části zastaralý a nudný, vhodný jen pro krajní fanoušky starých hororů.

Že něco takovýho nemůže vzniknout třeba v dnešní době u nás...

Tento snímek oplývá dvěma klady, které z něj dělají mírně nadprůměrnou podívanou. Jednak je tu perfektně ztvárněný doktor Heiter, který tímto vstupuje do síně slávy filmových záporáků, a pak tu máme ten perfektní, úchylný nápad se "siamskými trojčaty". Pochopitelně se jedná o naprostý nesmysl, já sice medicínu nikdy nestudoval, ale je mi jasný jako snad každýmu, že takováto stonožka by v reálu dlouho nevydržela. Ale to nic nemění na tom, že je to nápad zábavný, zvrácený, no prostě to nej pro příznivce takovýchto filmů. Poněkud smutné je, že úchyláci jako dr. Heiter skutečně existují.