Recenzie (1 200)
Burn Country (2016)
Výměna afghánského bojovníka za svobodu za amerického občana do šíleného amerického maloměsta se semidebilními jelimánkami s duchovním rozměrem konfrontovaným chladokrevností místní šílené rodiny vrahů, to vše s jedinou pointou: jsme asi na první pohled hovádka boží, ale dokážeme se o sebe postarat sami.
Odpočítávání (2010)
Dřív než skloním poklonu před hereckými výkony psychopatickému a racionálně masochistickému hlavnímu padouchovi (bojovníku za svobodu?) a hlavnímu hrdinovi racionálně sadistickému doktorovi (padouchovi?), se musím pozastavit nad tím Unthinkable - v takovém kontextu je to opravdu nemyslitelné a nebo první racionální možné řešení? Přemýšlím, jakou roli tam hrála čerstvá absolventka Univerzity Karlovy fakulty humanitních studií šéfka FBI - jestli nás měla iritovat, nebo jen soustavně štvát. Jsem na rozpacích.
Pod rúškom noci (2016)
Ben Affleck získává sebevědomí v režii, ale ztratil dech, ukousl si velké sousto, které nepříliš dobře ukočíroval. Příliš postav, dlouhá dějová linie, zamrzlá mimika hlavního hrdiny. Jeden z hlavních soupeřů trpící obrnou nebo paralýzou trojklanného nervu, což není pěkné. Na konci snímku jsem usnul, což by se kvalitní gangsterce stát nemohlo.
Vyjednávač (1998)
Jackson odřídil tuhle loď v naprosté bouři zrady a spiklenectví s dokonalou přesností ostříleného veterána. Tak krásný ping-pong slov jak nikde. Ale prostředí policie a její postupy, vše pojato tak vágně, nepřesně a hlavně emericky, že to snímek neodpustitelně degradovalo ze 4 * na 3.
Predvolebné sľuby (2012)
Je to jeden z těch slabších kousků Farrella s pomalým náběhem.. Ale je pořád jedna z těch lepších komedií. Zápletka si utahuje z provázanosti špinavých peněz financujících politiky a jejich kampaně a jejich následného dluhu vůči korporacím. Velice aktuální téma podané s patřičným humorem.
Spojenci (2016)
Je to takový ten Zemeckis filmek, který je po celou dobu za drastických časů jakousi milou romantikou. Nicméně se pak děj nezvratně stočí do spirály paranoie, z níž je únik v poslední scéně emocionální záležitostí. Brad Pitt kličkuje mezi pravdou a lží spolu s perfektně vtaženým divákem do hry iluze špionáží.
Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu (2016)
Nemám rád válečné filmy, válku obecně. Ale tento americký patos na mě byl prostě moc. Ohromně smekám před tímto pánem. Ale nehodnotím jeho činy, ale film. That´s it. Moc emerika. Moc glorifikace + soundtrack + moc dlouhý náběh na začátku. Ale neuvěřitelně realistické ztvárnění boje. Nicméně neubráníte se pocitu, že koukáte na Foresta Gumpa: napůl retardovaný voják zachraňující zraněné ve válce (akorát tady to zabere dvě a půl hodiny).
Návrat do Cold Mountain (2003)
Chvilku jsem nevěděl, jestli se nekoukám na nekonečný příběh. Já asi nejsem správný typ na tejty romantická dramata z prostředí války konfederace v USA. Zellweger se svým akcentem a jižanským přístupem zachránila film. Ale i tak. Moc zimy. Moc války. Moc lásky do nikam. Nechci spoilovat konec, ale bylo to fakt nutný? Aby to jo bylo drama?
Taboo (2017) (seriál)
Film mi trochu připomíná milostnou pletku a šílenství filmu Bouřlivé výšiny. Nicméně největším skvostem filmu zůstává herectví Toma Hardyho, který tu má opravdu dost prostoru předvést, co v něm je. Film na něm stojí všema nohama. Ale já tleskám, jen tak dál.
Prvý kontakt (2016)
Film jsem si pustil na třikrát, dvakrát jsem u něho usnul. Příliš rozvláčně táhle dlouhé záběry nudy. Asi to mělo vyjadřovat nějaké emoce - kdo ví jaké. Napětí je alokováno právě do těchto nicneříkajících rozvláčných scén bez děje. Sountrack to zachraňuje, to je kvalita. Nicméně i tak se režisérovi podařilo naťuknout myšlenku "nelinearity času", a to navíc skrz novou řeč - písmo (druh komunikace). Je to přímo fascinující myšlenka. Ale bohužel jen lehce naťukl a nic nerozvinul.