Trauma

Aha, takže člověk k tomu aby měl mozek potřebuje pouze diplom, k tomu aby měl srdce jakési osvědčení, k odvaze medaili a za svým snem nemá nikam chodit protože když ho nenajde doma na dvorku tak ho nenajde nikde. Co je sakra tohle za pitomou propagandu? A přerostlá Dorotka je příšerně infantilní. Dvě hvězdy dávám za písničky, které byly docela chytlavé a za to jak jsem byla překvapená když jsem zjistila, ze kterého je to roku.

Pamatuju si když jsem to viděla poprvé kdysi dávno na ČT. Ten pocit jako když se člověk zamiluje. Koukala jsem na to s úžasem. Bylo to něco co jsem do te doby nikdy neviděla, ale přesně to co jsem vždycky vidět chtěla. To zajímavé a barevné prostředí, tajemné postavy a příběh. To je něco.

Nenávidím akční a válečné filmy, miluju hipísárny a Princeznu Mononoke. Tohle je taková slátanina. Trochu vztahovačně si říkám: naroubovali hipísárnu na valečný akční film, aby mě přinutili se na něj podívat. Hehe, milovník akčních filmů a odpůrce stromečků a pohádek to možná vidí naopak (naroubovali tam akci a válčení, aby mě přinutili podívat se na hipísárnu). No, a já nevím jestli to je dobře, nebo špatně. Každopádně se mi to narozdíl od všech ostatních akčních filmů docela líbilo, ale tu hranici od typu filmů, které nesnáším, k filmu, který by se mi opravdu líbil to rozhodně nepřekročilo. Začátek a scény mimo les byly dost nuda, ale to byl možná záměr. Co mi dost vadilo byl ten rozdíl mezi hraným a počítačovým, bylo to skoro jako bych koukala na dva různé filmy, nebo nevím, jak tu necelistvost popsat. No a pak taky vykonstruovanost v některých chvílích příběhu, hlavně ke konci, jako by se příběh vymkl kontrole autora a bylo jej třeba sešroubovat. Další zklamání přišlo při omrknutí zdejšího profilu Jamese Camerona. Avatar 2, 3, 4. To bude jako co? Svatba, děti, vnoučata???

Dobrý film. Výborný příběh, který jsem znala z knihy mi skvěle obohatil o velmi zajímavou vizuální složku. Vždycky se mi špatně hodnotí film, který je ztvárněním nějaké knížky (kterou jsem četla), protože nevím co z dojmů je knihou a co filmem, ale myslím, že to, že tady dost uživatelů komentuje myšlenky knihy jako by to byly myšlenky a svět samotného Kubricka, je důkazem toho jak je ono filmové zpracování věrohodné a povedené. O tom, jak tento film Burgessovu knížku proslavil a kolik různých lidí inspiroval a stále inspiruje, se tady asi rozepisovat nemusim.

Na můj vkus moc akční a to už od začátku, takže člověk si na to neustále padání a o fous nepadání jaksi zvykne a už je pak k celému příběhu citlivý jako suchý pařez. I jinak má příběh nějaké ty nedostatky jako ,,spolehlivou náhodu," nedomyšlenost a taky trochu plýtké postavy, na což nejsem u Miyazakiho zvyklá. Jasně, bylo to hezké, ale tak nějak slabší než ostatní kusy.

Jasně je to trapný, co byste taky chtěli od amerického seriálu pro děti. Na druhou stranu je tam dost surrealistických fórů jako třeba dveře do srdce apod. které člověka docela nadchnou.

Jeden člověk mi říkal, že v pohodě člověk se pozná podle toho jak moc má rád Červeného trapaslíka. Hm, tak jo, řekla jsem si, ptám se teda při poznávání lidí na trpaslíka a zatím se mi to osvědčilo.

No tak tohle je docela dobrá komedie, pár záběrů na Třinec se povedlo, ten jazyk teda hrůza, myslím, že se to natáčelo pod názvem Krysy (?), přejmenovali to docela trefně, pobavilo no...

Jako pokračování Červeného trpaslíka dost na prd (ani to nenavazuje). Ale jako film o postavách z Červeného trpaslíka je to moc hezký. Každého fanouška sice napadne pointa už na začátku druhého dílu, ale už dlouho jsem se nezasmála tak jako u scény s psacím strojem, skoro jako za starých časů, když jsem ještě trpaslíka neznala nazpaměť i pozpátku. Takže celkově to sice není ani zdaleka tak vtipné a zábavné jako seriál, ale fanouška to příjemně pohladí na duši.

Nevěřím ani když řeknou, že se to stalo. A i příběh mých ztracených ponožek je kolikrát tajemnější než některé ty historky. Nicméně když člověk narazí na dobrý díl tak ho někdy vážně mrazí. Na to, že je to jen zábavný pořad, je to vlastně dost dobré.