Trauma

příběh o katoličce, která přijde na vysokou školu a začně objvovat život a sama sebe.

co bude příště? člověk, co pracoval na jatkách a přestl jíst maso?

Děsnéj příběh. O vraždících dětech a zvířátkách.

Z takového úhlu, z pohledu hrdiny, by se měly točit všechny filmy. Nebo aspoň většina. Jako u knížek co jsou někdy vyprávěny z třetí osoby a někdy v první. Proč není kamerou z první osoby vyprávěno tolik filmů jako knížek? Jak máme vědět co hrdina ve filmu prožívá když mu kamera zabírá obličej a ne svět tak jak ho on vidí?

Neznáte někdo nějaký jiný film natočený z tohohle úhlu?

Tak daleko, tak blízko. A nikdy blíž.

Tenhle film bolí.

Mám v knihovně rezervovanou knížku, chci si přečíst celý příběh, jsem dost zvědavá.

.

.

.

Tak knížka je ještě tesknější než film. A hlavně dopadne přesně tak jak dopadnout má.

Myslím, že Maude Harolda  nemilovala.

šest žánrové odlišných pí***in

musím přiznat, že jako člověk vyhýbající se akčním filmům, hororům a thrilerům jsem byla ze začátku trochu zaskočená brutalitou a syrovostí filmu. přemýšlela jsem nad tím jestli jsem někdy viděla nějaký drsnější film. viděla. asi dva. oba byly nějakou shodou náhod korejské. je to tím, že jsou korejci na brutality nějak vysazení nebo tím, že jsme na ně vysazení ,,my" a proto z korejských filmů vybíráme a šíříme právě ty drsné?

ten kdo maloval tenhle film jistě nikdy neměl žádné drogy, hlavně ne LSD, lysohlávky a už vůbec ne něco jako NBOMe

no jo, co může být roztomilejší než hloupoučká asiatka a víc sexy než bezduchá vagina?

achjo

Taky vám ten nový* Sherlock přijde tak hrozně sexy?

Uhh...

*Není to nové, ale já to uviděla až nedávno. A dneska jsem po sto letech zapnula televizi, abych se na něco podívala, ne jen jako kulisu. A to nesnáším detektivky.

Pěkný film. Příjemně se na to kouká. Má to takovou dynamiku a rytmus. Přemýšlela jsem, že začnu běhat. Abych měla taky takovou kondičku a tak krásně běhala. Pak jsem si představila, že by Lola měla koloběžku. Koupím si koloběžku.

K čemu to je???