Polux

6/10 | Tohle téma se atraktivní kombinací vrcholového (vodního) sportu, vrcholového (postelového) sportu a všeho dramatického/tragického mezi tím ke zfilmování přímo nabízelo (osobu, dílo a osud hlavní hrdinky znám už dlouhá léta - pochopitelně čistě náhodou a pouze zprostředkovaně přes mnohem erudovanějšího kamaráda:-)), takže je fajn, že se zvěčnění ve filmu konečně dočkalo, ale s takhle divácky vděčným materiálem se šlo vypořádat mnohem důkladněji. | O zákulisí natáčení peprných filmů, tj. vztahy, konkurence, kariéra, psychika, atd., se divák nedozví prakticky nic (nad rámec toho, že všichni na place jsou jedna velká rodina, sem tam během natáčení prší a hlavní hrdinka je ve své branži asi úspěšná, protože poskytuje rozhovory a sbírá ceny), v tomhle ohledu poslouží nesrovnatelně lépe třeba pár let starý fikční biopic Pleasure. Bohužel ani psychologická rovina stran myšlenkového rozpoložení titulní postavy nebo sociologická sonda do komplikovaného rodinného prostředí nefunguje zcela adekvátně, protože není rozvedena dostatečně do hloubky. Všechny tři osudové milníky (zranění, nová kariéra, nemoc a smrt) samozřejmě ve filmu podchyceny jsou, ale celý film působí, jako by byl mohutně prostříhán a spousty důležitých spojovacích linek mezi nimi v ději chybělo. Celkový dojem vylepšuje dobrý casting a jako debut to je slušná práce, ale potenciál tady byl o dost větší.  | PeZet

6/10 | S Lanthimosem dlouhodobě přátelé nejsme (neviděl jsem od něj zdaleka vše, ale zatím pokaždé to dopadlo stejně - nudné zívání a posouvání časomíry očima:-)), ale musím uznat, že tohle je prozatím nejzajímavější/nejpřístupnější mistrův počin a vůbec poprvé jsem se při jeho filmu místy i bavil, kochal se výtvarnou stránkou a dokonce se upřímně zasmál (byť na občasné pohledy na hodinky v průběhu filmu taktéž došlo). | V prvé řadě velká poklona před Stone, která na sebe oprávněně strhává největší pozornost (oscarovou nominaci si vysloužila zcela po právu). Podobně výrazný a obětavý výkon se jen tak nevidí, plus respekt za odvahu, pokud se ve všech explicitních scénách filmu objevuje skutečně ona a nikoliv její body double záskok:-). Pochvala za kvalitní herecké kreace putuje rovněž ke dvojici Ruffalo a Dafoe (v jeho případě typově dokonalý casting). | Výchozí premisa je originální (škoda, že odhalení stran identity hlavní postavy, proběhne ve filmu, respektive v předloze, poměrně záhy a naopak další hrátky s prohazováním důležitých tělesných orgánů přijdou na řadu až v úplném závěru), prostřednictvím groteskních dialogů se sem tam podaří vykouzlit vtipnou situaci, spousta různorodých témat pohromadě (Frankensteinův motiv, coming of age, girl power, emancipace, exploatace, šovinismus, atd.) relativně funguje a spolu s fantaskní a záměrně papundeklovou výpravou (ve stylu Coppolova Draculy), která posouvá dějiště příběhu do neurčitého až snového bezčasí, tvoří audiovizuálně zajímavý mix. | Co ovšem nepotěšilo je Lanthimosova tradiční snaha posouvat film do rádoby sofistikovaného artu (střídání černobílého a barevného obrazu, rybí oko, pohledy skrze kukátko, disharmonický OST) a po většinu filmu utahané tempo, přičemž zejména prostřední "cestovatelská" část, ve které se jen nahodile střídají nepříliš zajímavé (obvykle absurdní) situace by zasloužila notně prostříhat. Grády film dostane až po přesunutí děje do nevěstince v poslední třetině, což je příliš pozdě. | PeZet

5/10 | Nebýt nedávného traileru, tak bych na tuhle značku úplně zapomněl. Z jedničky si kromě toho, že šlo o low cost variaci na marvelovské mutanty od streamovacího experta na prefabrikáty Netflixu, která v rámci možností (ne vždy se dobrý kraťas převedením do celovečerní podoby promění v dobrý film) dopadla kvalitativně relativně ok, nepamatuji vůbec nic a s dvojkou to výhledově skončí úplně stejně:-). | Novinka v podobě robo-dog-copa je dobrý nápad, zbytek sequelu spadá do kategorie not great, not terrible. Extra přímočarý děj, klišé s nedobrovolnou ochranou dětského svědka (naštěstí je dotyčná osoba poměrně snesitelná a nepostradatelné scény vzájemného sbližování a budování respektu/vztahu se drží při zemi), nehvězdný casting, skromná výprava (pár lokací, minimum exteriérů), akce zastoupena jen v nejnutnější míře (honičky nebo davové scény u bitek pro jistotu zcela absentují), vcelku neuspokojivé finále, ale naštěstí rovněž slušné tempo, s tím související nepříliš výrazná stopáž a ucházející produkční hodnoty (triky a design robotů jsou fajn). | Celkově znovu nenáročné sci-fi béčko, které si svou existenci (vyplnit volný čas a sem tam diváka zabavit) bez problémů obhájí. Trojku vyhlížet nijak zvlášť nebudu, ale pokud na ní za pár let náhodou dojde, šanci ji pravděpodobně dám. | PeZet

6/10 | SPOILERY | Vaughn a Ritchie od sebe museli vzájemně opisovat, protože oba v rozmezí necelého roku na témže poli odlehčených špionážních žánrovek s nabitým castingem nasekali podobné chyby a v souhrnu proto dopadli úplně stejně:-). V případě Vaughna to skončilo jednou audiovizuálně stylovou akční scénou na konci filmu (dokazující, že cit pro zábavnou filmařinu přece jen ještě nezapomněl), ke které ovšem vede příliš dlouhá cesta (na tak jednoduchou historku značně přestřelená stopáž), plná zrádných výmolů (celé je to výrazně méně vtipné, nápadité a akční, než by bylo záhodno) a divokých zatáček (jeden šílený plot twist střídá druhý, ještě šílenější). | Už úvodní desetiminutovka s "filmem o filmu" není po stránce tempa, atmosféry ani akce žádné terno (Cena předvádí svůj standard, Cavill zaujme asi jen nečekaně prkenným projevem, ale dejme tomu, že v téhle sekvenci to je tvůrčí záměr:-)) a zbytek děje v obdobném trendu bohužel pokračuje. S čestnou výjimkou zmíněné akčně-taneční scény, zahalené do kouřové clony, prezentuje Vaughn rutinní řemeslo a šablonovitý scénář k lepšímu výsledku taktéž moc nepomáhá. Nicneříkající MacGuffin, který byl k vidění už nevím kolikrát předtím, nevýrazný hlavní záporák a překombinovaná zápletka, která je s každým dalším "překvapivým" zvratem více a více nepravděpodobná/nesmyslná. | Howard je v roli ustrašené naivky/knihomolky fajn, jakmile se ovšem přepne do polohy agentky bez minulosti, začne to nepříjemně skřípat. Jednak na to nemá fyzičku, tudíž uvěřitelnost si při jejích akčních eskapádách bere dovolenou, ale především to, co v rámci totožné role fungovalo třicet let zpátky v případě Davis (poznávací znamení "krátký sestřih a blond přeliv", značící probuzení "pravého já", se očividně nezměnilo:-)), se tady zopakovat nepodařilo. Zatímco Davis tehdy dokázala obě identity odlišit nejen jinou vizáží, ale i herecky, Howard hraje obě postavy v podstatě úplně stejně. Vaughna zachraňuje jen sympaťák Rockwell, svižný OST a místy obstojná akce (ve které nefiguruje Howard). | PeZet

9/10 | Partička Villeneuve, Fraser, Zimmer a Chalamet ani tentokrát nezklamala, dechberoucí trailery nekecaly a spanilá jízda pokračuje další výkladní skříní sci-fi žánru a novodobou klasikou, u které je označení "this is fucking cinema" patrné z každého záběru a každého tónu filmu. Takto prosím vypadá state of the art filmařina současnosti a další důkaz, že svatá trojice Villeneuve, Nolan a Cameron zkrátka nemá na poli soudobých blockbusterů konkurenci:-). | Všechny silné stránky jedničky (a že jich nebylo málo:-)) Villeneuve ve dvojce zachoval, tj. produkční hodnoty jsou opět na všech úrovních špičkové. Výprava, kostýmy, masky, triky a reálné lokace odvádí prvotřídní práci, ovšem celý film si, tak jako minule, krade pro sebe kamera a hudba. Fraser skvostnými obrazy neuvěřitelně čaruje (konečně je poznat, jak impozantní oblast písečných dun vlastně je) a Zimmer dunivým OST naprosto vládne, přičemž hudba ve filmu střídáním klidných/tichých pasáží s energickými/ohlušujícími momenty funguje snad ještě o něco lépe než v jedničce (Lucasova slavná hláška o tom, že zvuk a hudba tvoří polovinu diváckého zážitku, tady platí bezezbytku). | Samostatnou kapitolou je pak casting. Chalamet znovu potvrzuje, že patří k největším hereckým talentům dneška, Ferguson, Bardem a Brolin jsou jako obvykle v nejlepší herecké formě a Zendaya s Bautistou opět příjemně překvapili. Z nováčků nejvýrazněji zapůsobí Butler, ostatní (Walken, Pugh, Seydoux a Taylor-Joy) bohužel nemají ve filmu tolik prostoru, kolik by si zasloužili, což je zejména v případě Walkena škoda, navzdory tomu dokážou upoutat pozornost. | Naopak slabé stránky jedničky, převážně způsobené nutností zabývat se worldbuildingem, rozestavět figurky na šachovnici (tudíž na nic moc jiného už v ději nezbyl čas) a rozdělením příběhu vedví, byly ve dvojce potlačeny. Dějová linka už neslouží jen jako klasická hero's journey kostra a jednotlivé postavy už nezastupují jen tradiční archetypy, které lze charakterizovat prakticky jen jejich účelem v příběhu. Nově dostávají postavy určitou hloubku (v čele pochopitelně s rozpolceným hlavním hrdinou) a příběh nabízí i hutný a v jistých okamžicích i poměrně tísnivý myšlenkový přesah. | Z některých scén doslova běhá mráz po zádech (manipulace veřejným míněním a fanatická zaslepenost/víra ve vyšší poslání, nehledě na rozum a realitu), jiné výmluvně ilustrují známou tezi o účelu světícím prostředky (hromadné spalování mrtvol po opětovné změně vlády - přesně jako se tomu stalo v jedničce), přesto se však Villeneuveovi podařilo do filmu propašovat i sympatickou dávku humoru (povětšinou skrze Bardemovu postavu). Stejně tak pro dvojku neplatí výtka, týkající se absence monumentální akce, náležitě spektakulárního klimaxu a uzavření osudů všech zúčastněných postav, být jen na úrovni dané knihy a nikoliv v rámci celé ságy. | Nicméně bez určitých nedostatků se to přesto neobešlo. Už v jedničce se zkracovalo, přeskakovalo a vynechávalo, ale Villeneuveovi se podařilo odvyprávět vše podstatné, aniž by návaznost jednotlivých scén příliš utrpěla. Ve dvojce se děje totéž, ale na narativu se zkratkovitost příběhových linek podepisuje mnohem výrazněji. Dostatek prostoru dostalo jen hlavní téma mesiášství, z překotného střídání ostatních linek je přes pomalé tempo patrné, že původně toho bylo v ději o poznání více (na rozdíl od Scotta není Villeneuve fanoušek prodloužených/režisérských verzí, tudíž naděje na nápravu není příliš velká). Dalším nepěkným zlozvykem, převzatým z jedničky, je otevřený konec. Zatímco v jedničce byl z principu věci pochopitelný, ve dvojce působí nepatřičně až vypočítavě (jako marketingový trik, jak nalákat na trojku). | Celkově se znovu jedná o úchvatný divácký zážitek (obzvláště v IMAXu:-)) a potom, co Villeneuve a spol. v obou filmech předvedli, očekávám za rok o tom čase zaslouženou oscarovou smršť (a to zpětně i za jedničku) a ještě před tím oznámení WB o přípravě trojky (ať už na ni dojde obratem, nebo až za pár let). Cokoliv jiného bude neskutečné zklamání. | PeZet

8/10 | Důstojný a neokázalý pomník "dětskému" Schindlerovi a také všem ostatním dobrým lidem, kteří Wintonovi v jeho úsilí stejně nezištně a se stejným zápalem pomáhali. Vzhledem k podobnému tématu je srovnání se Spielbergovým černobílým majstrštykem pochopitelně nevyhnutelné a logicky nedopadá pro Hawesův celovečerní debut vítězně. Hawes režíruje film v nevýrazném "televizně-rutinním" duchu, naštěstí pro něj ale pojednává o tématu, které je tak silné a nadčasové, že přebije i některé méně povedené aspekty filmu a navíc má k dispozici vynikajícího Hopkinse. | Obával jsem se, že Hopkins bude ve filmu jen do počtu a objeví se pouze na začátku a na konci, což se naštěstí nestalo. Pravidelně střídat paralelní dějové linky byl od tvůrců chytrý tah, jak udržet Hopkinse průběžně ve hře a příběhu v požadovaných místech dodat větší dramatický náboj (osud posledního transportu). Jednak proto, že Flynn jako jeho mladší verze na něj hereckými schopnostmi ani charismatem nestačí (přehrává jej i Bonham Carter na mnohem menším prostoru) a jednak proto, že samotné historické události filmařsky vděčnou katarzi neposkytují (transporty běží a pak ze dne na den - propuknutím války - prostě skončí). To se děje až ve slavném a patřičně dojemném závěru v televizním studiu, který výsledný zážitek z filmu nepřekvapivě táhne mocně nahoru. | Kromě neselhávajícího Hopkinse potěšili také Bonham Carter v další zábavné roličce a Pryce bohužel jen v trochu větším cameu (velká škoda, že nedostal šanci se ve filmu více ukázat, vidět jej na scéně společně s Hopkinsem je radost), plus pochvala za autentické lokace a nemalý počet tuzemských členů štábu před i za kamerou (díky čemuž v dialozích komparzu na pozadí nedochází k prznění mateřštiny). Celkově důležité téma v poctivém balení, takže úkol splněn. | PeZet

7/10 | To se tak vezme nedávná romcom pro starší a středně pokročilé Ticket to Paradise a přeleští se pro mladší publikum. Takže se použije stejná výchozí situace (problematická společná minulost, opětovné shledání, potřeba pod vlivem okolností spolupracovat, atd.), vyhaslé herecké hvězdy se vymění za nastupující novou generaci a svatba na exotickém ostrově na opačném konci světa za svatbu na exotickém kontinentě tamtéž. Pak už zbývá jen mírně poupravit detaily (kdo je s kým v jakém vztahu) a zaručený filmový recept na úspěch je hotový:-). | Film se důsledně drží osvědčené šablony všech podobných žánrovek. Předvídatelný děj, sympatický/sexy ústřední pár, hrstka humorných situací (některé z nich se ale vážně povedly), rychlé a sem tam správně jiskrné dialogové výměny, atraktivní lokace, pokud možno neotravné/snesitelné vedlejší postavy, příjemná feel-good atmosféra a samozřejmě šťastný konec. U všech bodů má film splněno, to by ovšem samo o sobě k nadprůměrnému výsledku nestačilo. | Rozdílový faktor zde představuje casting obou hlavních postav. Powell má přirozené charisma, Sweeney má přirozené, ehm, přednosti:-), oba převážnou většinu filmu chvályhodně stráví v polo/obnaženém režimu:-), ale především oba mají skvělý komediální talent (nicméně v některých scénách Powell dokazuje, že oproti Sweeney disponuje přece jen o něco širším hereckým rejstříkem) a výbornou společnou chemii. Tržební krasojízda filmu nečekaná, leč zcela zasloužená. | PeZet

7/10 | "Pro Vás byl den, kdy jsem vyhladil Vaší rodinu, nejdůležitějším dnem v životě. Pro mě to bylo úterý." Filmů o nejdůležitějším dnu v něčím životě už byly natočeny spousty, Glazer se rozhodl natočit film pro změnu o úterý. Což byl v nacistickém režimu pro jednu správně ideologicky indoktrinovanou/prominentní rodinu opravdu den jako každý jiný. | Cením originální koncept jiného úhlu pohledu na v minulosti nesčetněkrát zpracované téma (byť podle synopse na wiki mám pocit, že předloha má emocionálně i myšlenkově silnější vyznění příběhu), nekompromisní přístup k divákovi (v podstatě nic se tady nevysvětluje, natož aby neznalému divákovi pomohly nějaké informační mezititulky, tj. kdo se neorientuje v historickém kontextu, nemusí některé scény vůbec pochopit) a prakticky kompletní absenci OST spolu s děsivě mrazivou zvukovou kulisou, která divákovi sice podprahově, ale konstantně připomíná, jaké absurdní/cynické divadlo se před jeho očima ve skutečnosti odehrává, protože se tak děje ve světě, ve kterém idylická "rajská zahrada" sousedí rovnou s nefalšovaným "peklem na zemi" a odděluje je od sebe pouze tenká zeď s ostnatým drátem. | Na druhou stranu míra všeobecného minimalismu (týkající se nejen dějinných souvislostí, ale rovněž psychologického vykreslení jednotlivých postav a vztahů mezi nimi) je možná až příliš velká, banální podstata zla se aplikuje zcela záměrně i na samotný narativ, díky čemuž sice z každodenní rutiny cíleně vystupují do popředí zamýšlené momenty (tragikomicky hysterická reakce paní domácí na oznámení možného stěhování rodiny jinam je nejlepší scénou filmu), ale výsledkem je pomalu plynoucí nevzrušivý děj, ve kterém se odehrává stále totéž, sanitární epilog ze současnosti nepřináší žádnou katarzi a působí spíše nepatřičně a vyleštěný digitální audiovizuál, byť s trochu saturovanými barvami, filmu stran divácké imerze a celkové atmosféry malinko ubírá na uvěřitelnosti (černobílý materiál by snímku slušel mnohem více, jak naznačuje kontrastní sekvence s "negativním" filtrem obrazu). | PeZet

7/10 | Podle traileru jsem očekával obyčejné akční béčko (rozpočet ani ne dvacet mega), ve které se fotřík Crowe neukáže na více, než čtvrt hodiny (tj. dost dlouho jen na to, aby se na plakátě mohlo objevit nějaké slavnější jméno). Dostal jsem sympaticky sebevědomou žánrovku, ve které fotřík Crowe zdaleka není jen do počtu a která dokáže příjemně překvapit. | Akce stran choreografie sice na aktuální špičku nemá, ale jako celek funguje skvěle i díky tomu, že si Eubank občas vypomůže šikovně použitou ruční kamerou a sem tam vyrukuje i s opulentní zpomalovačkou, za kterou by se nestyděl ani strejda Bay:-), samotný děj naštěstí není až tak přímočarý (členové týmu v úvodu filmu popadají při akci jako kuželky a poslední přeživší se po zbytek filmu snaží přežít na útěku), jak to z traileru vypadalo, atmosféra neprostupné džungle připomene starého dobrého Predatora, borci v terénu mají mezi sebou slušnou buddy chemii, nechybí povinný military patos, na decentní survival také dojde a celé to má svižné tempo a až překvapivě obstojné produkční hodnoty (film působí, že stál minimálně dvakrát tolik). Eubank není žádný režijní génius, ale tady se vzepjal pomalu k životnímu výkonu. | PeZet

8/10 | Sportovních dramat je spousty, dobových biopiců o výjimečných jedincích, kteří se v tom kterém sportu zapsali do historie, stejně tak, filmů konkrétně o wrestlingu už v minulosti také pár bylo a tohle je další z řady. V rámci žánru nepřináší prakticky nic nového a přesto jde o parádní podívanou nehledě na to, jaký má divák k cirkusovému mlácení a nahánění soupeřů v ringu, totiž k wrestlingu:-), vztah. | Film totiž po dramatické stránce funguje především jako hutná vztahovka a sociální sonda o vlivu toxického prostředí (v tomto případě reprezentované jak daným sportem, tak i vlastní rodinou:-)) na osud přítomných postav v jednom, přičemž wrestling jako takový hraje v ději poměrně podružnou roli. Také proto se neznalý divák ve filmu nedočká příliš mnoha informací o tom, jak to v zákulisí wrestlingu vlastně chodí (jak moc je celá show domluvená předem, nakolik hraje roli "herecký" talent a nakolik fyzička a zápasnické schopnosti borců, atd.). | Celé by to ovšem zdaleka tak dobře nedopadlo, nebýt výborného castingu. Všichni zúčastnění odvádějí vynikající práci (namakaný Efron se stylovou retro parukou ve fitku asi dostal řádně do těla, ale podle výsledku se to rozhodně vyplatilo, James je extra sympatická jako vždy), díky čemuž všechny příslušné emoce u diváka fungují přesně tak, jak mají. K tomu je potřeba přičíst skvělou atmosféru 80s a zdařilé scény ze samotného ringu, podané "dokumentárním" stylem. Snad jen malinko prvoplánová citová vydíračka na konci filmu trochu moc tlačí na pilu. | PeZet