Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (449)

plagát

Pomaľované vtáča (2019) 

4/10 | Při sledování filmu jsem měl ve tváři podobně nepřítomný a emocionálně vyprahlý výraz jako představitel hlavní role (pokud tohle byl tvůrčí záměr, tak je to splněno na sto procent). Černobílá kamera je ok, ale co z toho, když zbytek filmu je kombinace nudy k nepřežití (sled náhodně řazených scén, honosně nazývaný "děj"), nezamýšlené parodie (smyšlený jazyk) a kolovrátkového schématu (hodní vesničani/vojáci, zlí vesničani/vojáci a tak pořád dokola až do nevěrohodného happy endu) v úmorné stopáži na samé hranici snesitelnosti. Po letech odkladů (já tušil, že to tak dopadne) další dluh vůči tuzemské kinematografii splacen, tj. poctivě zhlédnuto až do úplného konce a tímto neděkuji a nikdy více. | PeZet

plagát

V mene cti (2023) 

8/10 | Hmm, souboj(e) kvůli uražené cti, skutečné historické postavy, přirozeně zakomponovaný emancipační podtón (který otravně neagituje, ale obohacuje film o další rozměr), historická Francie, vynikající herecké výkony, strhující akční scény a celkově parádní dobové drama - tak jako Scottův nedávný Last Duel. Náhoda? Nemyslím si:-). | Na první pohled obyčejná kostýmní žánrovka o rozhněvaných zásadových mužích (a jedné pokrokové ženě), kteří se nebojí vzít do rukou zbraň, aby se vyhnuli zdlouhavému chození po soudech s nejistým verdiktem a vynutili si respekt (případně pomstu) snadno a rychle:-), toho pro diváka nabízí překvapivě dost. | V prvé řadě samotné souboje, kterými se ve filmu nešetří, nepostrádají nápaditost stran výběru zbraní a tím pádem i stylu boje a odlišného průběhu daného střetnutí a nelze jim nic vytknout ani z pohledu zpracování. Choreografie je zvládnuta na výbornou (dokonce tady dojde i na pár akrobatických kousků) a pohotová ruční kamera v kombinaci s dlouhými záběry bez střihu dodávají akčním scénám neuvěřitelnou energii. | Příběhová linka je tak jednoduchá, jak jen může být (prakticky se jde od jednoho souboje ke druhému), ale kromě očekávaného motivu vzájemného vyřizování účtů se ve filmu najde prostor i pro spousty dalších témat, ať už jde o humorné vložky (prostořeká Tillier, nebojácně trousící urážky na všechny strany, je top:-)), decentní dávku romantiky, komentář o nelichotivém postavení žen v tehdejším světě, nebo náhled na fungování dobové žurnalistiky. | A tohle všechno se ze strany tvůrců zvládne odvyprávět za pomocí fantasticky hrajícího castingu (trojice Zem, Tillier a Perez naprosto vládne jak po herecké, tak i fyzické stránce) a nádherných kostýmů v sympaticky střídmé stopáži tak, aby hned v úvodu nastolené svižné tempo nepolevilo až do konce filmu (respektive napínavého finále) a nezbyl čas na nějaká hluchá místa v příběhu. Všechna čest Perezovi a spol. za odvedenou práci a dodaný divácký zážitek. | PeZet

plagát

Humane (2024) 

5/10 | Nová posila do režisérského klanu Cronenbergových se ve svém debutovém počinu nepouští do žádných sofistikovaných  experimentů, naplněných satirou, sociálně-politickým komentářem a alegorií na současnou společnost, jak to má ve zvyku zbytek rodiny, namísto toho natočila jednoduchou žánrovku bez výraznějších ambicí o nějaký myšlenkový přesah, byť zabalenou v povědomém "rodinném" hávu pro lidstvo neutěšené vize blízké budoucnosti. | Cronenberg vsadila na komorní konverzační záležitost o několika málo hercích a jedné a půl lokaci, přičemž divadelní pojetí křičí z každé scény filmu, ale podobná historka žádné výpravné scenérie, nákladné efekty a početné zástupy statistů nepotřebuje, to podstatné je příběh a postavy. A zatímco charaktery jsou relativně fajn (s výjimkou hereckého veterána Gallaghera nepříliš známý casting podává solidní výkon), po dějové stránce už to taková sláva bohužel není. | Originální premisa v úvodu filmu zajímavým způsobem rozestaví figurky na šachovnici, ale celý film se nakonec hraje podle předem známých pravidel (byť na nějaké překvapivé tahy v průběhu děje přece jen dojde) a slibně rozjetá psychologická rovina vyprávění ustupuje do pozadí ve prospěch polovičatého pokusu o rodinný battle royale s nepatrnou dávkou černého humoru, ve kterém se dostává ke slovu nelogické chování postav, respektive nahodilé střídání stran podle toho, jak to příběh zrovna vyžaduje v doprovodu nepříliš svižného tempa a stopového množství napětí. | PeZet

plagát

Cudzinci: Kapitola 1 (2024) 

5/10 | Původní film jsem neviděl, takže netuším, nakolik se remake drží předem nastavených mantinelů a nakolik si jde vlastní cestou, ale výsledkem snažení všech zúčastněných je nevýrazné hororové béčko, které opakuje všechny klišé všech podobných filmů z home invasion podžánru, aniž by se pokusilo notně ohranou šablonu oživit něčím novým a nebo nečekaným. Tedy kromě faktu, že film byl natočen u našich východních sousedů (exteriéry jsou celkem fajn:-)). | Když se pomine nesmyslné chování maskovaných útočníků (polovinu filmu si velevýznamně hrají na nenápadné stalkery/squattery, samotné útoky na hlavní postavy v druhé polovině nepochopitelně prokládají obdobím klidu, atd.), zbyde předvídatelný děj, skromná dávka napětí, pramenící převážně z očekávání, zda se vražedné trio konečně rozhoupe k akci, nebo bude nadále pokračovat v nečinnosti, pár povedených scén (procházka pod podlahou, překvapivé setkání s majitelem), typově slušný casting (jak ústředního páru, tak i obyvatel města), bohužel absentující gore a na tak prostinkou historku natahovaná stopáž. Jsem zvědavý, čím plánuje Harlin ohromit publikum v dalším díle, respektive v závěru trilogie, protože celý tenhle koncept se vyčerpal už v prvním filmu a pouhá recyklace už příště nebude stačit. | PeZet

plagát

Vrah naoko (2023) 

7/10 | Navzdory žánrovému inzerování to není komedie a už vůbec ne akce (takových scén je ve filmu naprosté minimum), nýbrž krimi thriller s příměsí romantiky, ale především je to feel-good podívaná, potvrzující Powellův pomalu nastupující hvězdný status a další povedený přírůstek do Linklaterovy žánrově bohaté filmografie a to vše navíc z dílny Netflixu. | Papírově nejzábavnější část filmu, tj. převleková komedie s namaskovaným Powellem, obcházejícím nejrůznější pochybné existence, toho času potenciální "klienty", je Linklaterem odbavena jen několika krátkými "namlouvacími" scénkami, ve kterých chameleón Powell znovu předvádí svůj komediální talent, přičemž celá tahle stylová přehlídka "čističů" bohužel slouží jen jako expozice pro zbytek filmu, ve kterém se ke slovu dostává nejprve romantická vložka v klasickém střihu (randění s podvodníkem) a následně kriminální linka, vyplněná tradičním obsahem všech podobných žánrovek (mrtvola, svědek a balík peněz rovná se vydírání, podrazy a další mrtvoly:-)). | Po příběhové ani filmařské stránce nepřichází Linklater s ničím výjimečným, co by se v žánru už mnohokrát předtím neobjevilo a servíruje divákům komorní konverzační záležitost, vyprávěnou navíc v poměrně vycházkovém tempu, což je promarněná příležitost, protože premisa o falešném vrahovi na zakázku si o trochu odvážnější/divočejší uchopení přímo říkala, ale obě složky fungují výborně a hlavní zásluhu na tom mají Powell a Arjona (zbytek castingu se řadí do kategorie více nebo méně zajímavá stafáž). Sympaťák Powell, průběžně přepínající polohu losera a frajera, ukazuje svůj všestranný herecký rejstřík, femme fatale Arjona trefuje přesně hranici nevinnosti a rafinovanosti, kterou tahle postava potřebuje a spolu mají parádní chemii, díky čemuž dokážou pozvednout i jinak obyčejné scény (viz zábavná dvojsmyslná "výslechová" scéna v závěru filmu - škoda, že podobně vtipných/hravých situací není v ději o něco více). | PeZet

plagát

Bad Boys: Na život a na smrť (2024) 

7/10 | Podle trailerů jsem od čtyřky očekával víceméně totéž, co minule, čehož se mi ve výsledku i dostalo, takže mise splněna. Ve srovnání s trojkou se to bez jistých kompromisů bohužel neobešlo, ale celkově u mě i tentokrát převládá spokojenost. | Staré logo Simpson/Bruckheimer, akce ignorující fyziku, logiku i pravděpodobnost, infantilní a ideálně nekorektní vtipy, oboje generované převážně dialogovými výměnami ústřední dvojice a pohybující se na hraně (případně i za ní:-)) humoru a trapnosti, efektní prostocviky s kamerou (pov sekvence střelby samoúčelná, ale potěšila), cameo Baye pro skalní fanoušky, příběhové napojování na předchozí díly skrze přepisování minulosti, atd. Bruckheimer a spol. se ve čtyřce vskutku usilovně snažili zopakovat (zlí jazykové by nejspíše řekli recyklovat) úspěšnou šablonu použitou ve trojce, což místy funguje stejně dobře (akce) a místy o něco hůře (humor) než posledně. | Novinkou je tady ještě větší příklon k rodinné taškařici (což je s postupujícími díly a věkem hlavních představitelů u podobných sérií asi nevyhnutelný posun, viz čtyřka a částečně už trojka Lethal Weapon), ještě menší relevance samotného vyšetřování případu (zápletka o falešném obvinění po letech stojí ještě na chatrnějších základech než pomsta po letech minule - pokud mi něco neuniklo, tak se ve filmu vůbec nijak a nikým neřeší, jak a čím by si tímhle "sofistikovaným" podrazem kdokoliv jakkoliv polepšil), mírně podivná psycho-filosofická linka s posmrtnými vizemi, která jakoby sem doputovala z úplně jiného filmu a bohužel také absence Randle. | Na druhou stranu to nejdůležitější, tj. buddy chemie mezi Smithem a Lawrencem, se stále drží na obvyklém levelu zábavnosti, s marnotratným synem ze trojky se stran dojemného rodinného sbližování a odpouštění hříchů minulosti naštěstí pracuje s mírou, Reggie se po letech útlaku a posměchu konečně dočkal vytoužené satisfakce (krátká, ale výživná rozcvička), scéna havárie vrtulníku nedopadla trikově tak přeplácaně ve stylu rychlé a zběsilé konkurence, jak naznačovaly trailery a nepříliš zajímavá policejní omladina je oproti trojce chvályhodně upozaděna. Příště prosím ubrat na svatbách a potomcích, přidat na mrtvolách a honičkách a v kině znovu chybět nebudu:-). | PeZet

plagát

Irenina přísaha (2023) 

7/10 | Natočit to Spielberg nebo Polanski, v hlavní roli by hrála nějaká velká hollywoodská hvězda, z filmu by byla událost roku a další soška za film a režii by dotyčného pravděpodobně neminula. Bohužel ani jeden z mistrů to nenatočil, hlavní roli dostala nepříliš známá herečka a film po festivalovém kolečku a omezené distribuci v kinech urychleně poputoval na stream. A přesto jde o výborný divácký zážitek. | Výsledný dojem trochu kazí jen omezený rozpočet a tudíž formální zpracování na úrovni televizní produkce (s počty exteriérů i statistů se nepřekvapivě dost šetřilo a stejně tak kamera, hudba nebo střih ničím zvláštním nevystupují z řady), nicméně obsah stojí za to. Což je dáno jednak napínavým a emocionálně hutným příběhem, který je o to silnější, že i v tomto případě nepochází z pera hollywoodských nádeníků, ale je založen na skutečných historických událostech a jednak vydařeným castingem v čele s Nélisse, která v hlavní roli podává přímo vynikající výkon a Scottem, který se herecky taktéž překonává (kdo by to byl řekl od přehrávajícího floutka z druhé M:I:-)), přičemž i zbytek castingu odvádí i v rámci nejmenších roliček poctivou práci. Po nedávném One Life další filmový pomník nenápadnému hrdinství, který je o to důležitější, protože cesta k němu není tak všeobecně v povědomí. | PeZet

plagát

Žraloci v Paříži (2024) 

4/10 | Logo továrny na filmové spotřebky, vcelku ucházející prolog na širém moři s ostrovem odpadků (fajn nápad) a klišovitým traumatem, přesun do města, další hodina děje složená z nudného politikaření, směšné eko agitky a nezajímavé vztahovky, krátká čistka, která zaujme jen stupiditou žrádla pro ryby, totiž vedlejších postav, určených ke konzumaci:-), další várka minut složená ze stejné dějové vaty jako předtím, finálový masakr, který znenadání skončí, protože potřeba otevřených vrat k pokračování (případně neplánované vyčerpání rozpočtu:-)), zatmívačka, závěrečné titulky veledůležitě naznačující celosvětovou žraločí apokalypsu, konec. | Gens měl v rukou šanci dodat publiku zábavný žraločí survival v katakombách města, zakončený velkolepým gore festem v řadách návštěvníků celý film avizované sportovní akce na řece, ale rozhodl se, že věnovat se ve filmu jen a pouze krvelačnému žraločímu řádění a boji o holý život nestačí a jistější cestou k úspěchu bude vyplnit ušetřený čas spoustou nezáživných dialogových scén. A výsledek tomu odpovídá. Extra digitální a zrychlení žraloci, hlavní postava kromě potápěčské výstroje vyfasovala i značkový plot armor (big shark bitch kolem ní několikrát netečně propluje a zuřivě se vrhne na jinou postavu jen o pár metrů vedle), katakomby jako historická památka rozmetaná výbušninami, sportovní akce pořádaná na řece plné nevybuchlé munice a další podobné nesmysly. Podtrženo, sečteno - ztráta času. | PeZet

plagát

Asphalt City (2023) 

6/10 | Jezdit se sanitkou v ulicích NYC není žádná pohodová selanka, o čemž se přesvědčil už Cage před čtvrt stoletím v Bringing Out the Dead. Tentokrát životní lekci dostává nezkušený studentík Sheridan pod pečlivým mentorským dohledem životem i prací unaveného Penna a je to podobně depresivní záležitost a varovný prst vztyčený všem potenciálním uchazečům o místo záchranáře ve městě, které nikdy nespí, jako tenkrát:-). | Zavedený vypravěčský koncept ostříleného veterána a naivního nováčka funguje především zásluhou Penna a Sheridana, kteří oba podávají soustředěné herecké výkony a mají mezi sebou uvěřitelnou buddy chemii. Po příběhové stránce už to taková sláva není. Tradiční dějová mozaika případů, ve kterých jde o život nejen pacientům, ale občas i samotným záchranářům, nenabízí nic moc navíc nad rámec faktu, že dané zaměstnání se značně podepisuje na psychickém zdraví postav, což je divákovi jasné hned po prvním výjezdu k pacientovi a dalších kdovíkolik zastávek jen opakuje totéž. | Potenciálně zajímavý morální konflikt nastává až ke konci filmu, ale je zpracován způsobem, že ve výsledku jen zapadne mezi ostatní "každodenní" historky. Stejně tak rodinnému/partnerskému zázemí postav se nevěnuje dostatečná péče na to, aby z toho něco podstatného vyplynulo (kromě pár odvážných nahotinek za pomoci eRkového ratingu). Naštěstí alespoň ulice nočního NYC disponují stále stejně unikátní (místy až hypnotickou) atmosférou jako obvykle:-). | PeZet

plagát

Mothers' Instinct (2024) 

7/10 | Hathaway a Chastain jako dobré sousedky, zasloužilé matky a věrné přítelkyně na život a na smrt (to poslední platí doslova:-)) v psychologickém thrilleru, který sice nevystupuje z řady něčím neotřelým nebo zásadním, ale po všech stránkách svědomitě naplňuje tradiční žánrové škatulky, což ke spokojenému diváckému zážitku stačí. | Předlohu ani původní film neznám, tudíž na mé straně stála výhoda nevědomosti toho, jak přesně se bude příběhová linka vyvíjet a jaké překvapení si debutant Delhomme a spol. na diváka v průběhu filmu připravili. Rámcově se tady tvůrci do žádných větších akcí nepouštějí a na nějaké nečekané plot twisty nedojde, ale obvyklá ingredience podobných žánrovek, tj. balancování na hraně psychologického dramatu a paranoidního thrilleru v kombinaci s "nervózní " atmosférou (propadá se hlavní postava do osidel šílenství a řada nešťastných příhod má racionální vysvětlení nebo se její "mateřský instinkt" nemýlí a skutečně je na stopě zlovolného plánu na odstranění nepohodlných rodinných příslušníků z cesty?), ve filmu funguje na výbornou až do úplného finále, ve kterém se už pochopitelně musí vyložit karty na stůl. | Když se k tomu připočítají kvalitní herecké výkony Hathaway i Chastain, parádní retro kostýmy a výprava, dokonale navozující dobu ranných 60s, rozumná stopáž a sympaticky nekompromisní konec (ve kterém se na nějaké záchrany na poslední chvíli a klišovité odměňování dobra a potrestání zla nehraje), vychází z toho zábavná žánrová záležitost. | PeZet