tulrika

Tisíce kapek malých událostí v životě může způsobit povodeň, která nás smete. Jeden z těch teenage seriálů, co není povrchní a donutí nás se zamyslet. A někdy dívat se pěkně bolí...

Taková politická agitka s alternativní reality. Rodiče, kteří tu dobu zažili si klepou na čelo a mlátí se smíchy. Jinak mi nemáme scénáristy, kteří by nekopírovali britské seriály?! Protože to poslední dobou pořád děláme.

Je to tak strašný až se mi to fakt líbí. Stydím se, ale někdy se kouknu znovu.

Pohádku jsem viděla teprve nedávno. Nebylo to špatné, ale úplně mě ničilo, jak si princezna šlape na jazyk. Zkazilo to celou pohádku.

Nevěděla jsem, co čekat, ale jako upřímná obdivovatelka pana Gaimana jsem na to musela jít. A co se mi stalo? Byla jsem okouzlena.

Dokument jen z jednoho úhlu pohledu. Manipulativní a nepříjemný. Hon za senzací a manipulace s ženami, protože teď je moderní dělat vše přírodně. Rodit doma, šátkovat, krmit bio, látkové pleny - jako za časů našich babiček. Za časů mé babičky byla úmrtnost kojenců kolem padesáti procent. Proč mají všichni pořád potřebu shazovat české zdravotnictví? Podívejte se, jak to funguje jinde. Poplatky, pojištění......Chápu potřebu přirozenějšího porodu, ale porod není hezká záležitost a asi nikdy nebude. Je to bolest a krev. Jestli někdo chce rodit doma, tak může, ale pak by měl nést odpovědnost za všechny případná rizika. Mě je jedno, jesli mě budou brát jako číslo a nebudou si tolik všímat mých potřeb. Ráda to vydržím. Hlavně když mi pomohou porodit zdravé dítě. Moje prababička, co sedmnáct dětí porodila a devět pohřbila, by souhlasila.

Nevěřím všemu, co se v dokumentu povídalo. Nezměním prudce život, neodhodím veškerý cukr, bílou mouku, aspartam a nezačnu žít o jáhlových kaších a bio mrkvy z vlastní zahrady. Ale nepopírám, že mě štve, že jsme pořád pod nějakou lobby - farmaceutickou, potravinářskou i politickou. Ale je na každém z nás, aby si roztřídil informace a udělal si vlastní názor. Proto mi nevadí, že zde byl ukázán cukr jako masový zabiják davů. Každý má právo na názor a mě tento názor přišel zajímavý. Někdo nenávidí cukr, jiný éčka, někdo barviva a někdo všechno, co není fair trade. Ale říkám si.... když všechny tyhle věci zrušíme a začneme žít zdravě jako naši předci (který se dožívali cca 50 let), vypěstujeme tolik kvalitní stravy, aby jí bylo dost pro všechny?! Asi ne. Takže možná začnu sladit trochu míň kafe a trochu víc o tom přemýšlet. A to byl asi účel dokumentu

Temné, surové a v konečném řešení bezvýchodné drama. Ukázka toho, jak se vraždění a zlo po určitém čase změní ve všední rutinu z které je těžké se dostat. Byl to tenhle film, který zapůsobil na mé rodiče a prarodiče a pod tíhou vlastních vzpomínek na tu dobu mi dali jméno Ulrika - po dívce z filmu, která přežila.

Že bude lidem radit Monika Štiková, které se mediálně proslavila jen svou dcerou je šílené. Její rodina má dluhy, dcera souloží s ženatým tlustým padesátníkem a zásobuje net trapnými selfie. Myslím, že by měl někdo poradit jí, protože někde musela udělat chybu. To je vrchol trapnosti. Nechápu, jak se takoví lidé mohou dostat do médií.

Jsem stejně znechucená jako při sledovaní Království nebeského. Pustím si raději Mojžíše od Disneyho