ad

Jediné, co mi tento film řekl, je, že všechny vítězové sundance vypadají úplně stejně a mají stejně vypočítavý děj i formu...vzniká nám tu nový žánr, který má svoje pravidla, ale už dávno nemá nic společného s osobní výpovědí filmařů, ani s pokusem o navázání kontaktu se "svým" divákem...prostě je to normální žánrovka...a svým způsobem největší "kýč" posledních let

V podstatě neuvěřitelná, ale opravdu neuvěřitelná kravina, která je ale tak neodolatelně neuvěřitelná, že ačkoliv bych možná i chtěl, nemůžu jít pod tři :)

Nemůžu si pomoct,ale mám prostě rád inteligentní "hi-tech" konverzačky, ve kterých navíc vždycky někoho poznám...

Po dlouhé době opět film, který mě pořádně chytl za vnitřnosti a roztročil je jak na centrifuze... Těžká deprese, až Bergmanovské dusno a minimum naděje... Nechá vás sáhnout si hluboko do morálního svědomí a pořádně si připomenout a užít všechny vaše bolestivé ztráty...a přitom se pořád nejedná o nesnesitelně těžký film, Kieslowski zapojením metafyzična dokáže vnitřně kruté scény střídat s jímavě lidskými a dojemnými... výjmečný zážitek, kterému jsem zcela podlehl - na konci mě autoři měli přesně tam, kde chtěli a to je dobře.

Samostatně pouze zajímavě rozjívené kameramansko montážní cvičení, ale těžko zaujme divákovu pozornost, jako součást představení to ale muselo být několikrát tak zajímavější a silnější...

Solidní kraťas a zároveň ochutnávka pozdějšího celovečeráku... Dějově se jedná o pozdější "scénu" s Amandou, jen místo ní hraje scénárista, jinak se liší minimálně... Není se co divit, že tahle atmosferická "ochutnávka" přesvědčila producenty, že ten film stojí za natočení a že ti pánové mají vizuální talent...

Troufám si tvrdit, že film je téměř povinný pro vysokoškolské studenty, i když je dobově trochu zatížený, ono "nic nemusíš" je platné kdykoliv a kdekoliv... Krom toho se divákovi dostane slušná porce režisérovy typické filosofie (ještě že nedává řešení, a jen nabízí, je na každém jak si vše přebere), výborný výkon Boguslawa Lindy, vědomí, že bez tohoto filmu by neměla třeba taková Lola běží o život z čeho těžit, a konce, po kterém mu po zádech přejede snad celé grónsko... Jen škoda, že v druhépolovině trochu dochází dech afilm ztrácí tempo, které sice opět nabere, ale snad proto, že jsem od Kieslowskiho čekal jeho naprostou suverenitu (viz. Dekalog) dávám čtyři i za dílo, za které bych bych jiným režisérům dal klíďo i pět...

Film je opravdu svým způsobem podobný Intimnímu osvětlení, to je ale dravější, agresivnější a vtipnější... Zanussiho film je ale poetičtější, lehčí, a celkově jemnější... navíc bez jasného východiska - oním nestraněním nedává režisér tezi, ale jen upozorňuje a pozoruje, což je dobře... Film, který má i po letech co říct a kterému by se mělo naslouchat

Doslova příval filmové energie. V podstatě stejné jako u pozdějšího Ultimáta - celkem pitomoučký příběh, na kterém ale Greengrass dokazuje, že ve formální a vůbec režijní stránce těchto rychlých moderních a vlastně svým způsobem komerčních filmů na něj v současné době nikdo nemá (oproti zcela mdlému a nezajímavému přístupu Douga Limana u Agenta bez minulosti)...

Staré horory mají většinou svoje kouzlo a atmosféru... A z Noci oživlých mrtvol jak kouzlo, tak atmosféra vyloženě odkapává