Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (47)

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Polská politická depka. 1)  Takový film by u nás za komunistů sotva kdy vznikl a to ani v liberálním roce 1968, natož pak v roce 1985._____ 2)  Poláci šli prostě přímočaře do boje - buď anebo. Nabízí se srovnání s českou opatrností, váháním a rozpaky._____ 3)  Jinak všechno už napsal tomtomtoma*****, nemám, co bych dodal. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Vynikající osobnost neprávem podceňované polské kinematografie Krzystof Kieslowski v tomto sugestivním filmu naznačil až s krutou důsledností skutečnou tvář tzv. socialismu v Polsku osmdesátých let. Předčasně zesnulý tvůrce v zemi, kde nábožensky cítit stále znamená v lidovém povědomí skutečně žít, sahá po paralelnich dějích - duchovém, klíčícím v duši smutkem sklíčené vdovy, která nejen nechce, ale také nedokáže a neumí zapomenout, a reálném, který ony mystické zážitky sráží nesmlouvavým pohledem vědy do roviny projevů bolestně zasažené a těžce zraněné psychiky. Touha po splynutí s mrtvým je silnější než vdovino mateřství i vůle žít. Ani zoufalá snaha zahlušit toto vnitřní osobnostní zemětřesení (nikoliv propadnutí prostituci) nestačí. Děj i vdovin život spějí k hrůznému, ale nevyhnutelnému závěru, jenž v sobě zahrnuje i mravní a hodnotový marasmus pozdně stalinistických režimů ochabujícího vnějšího sovětského impéria. U nás neznámá, krásná Szapolowska hraje svůj part s virtuozitou geniální dramatické umělkyně, kamennou tváří, která skrývá dmutí a otřesy, jež jí prochvívají, takřka dokonale. Více než různé dramaticky i herecky nedomrlé domácí české pokusy prostředkuje skvělý Polák i poučeným našincům duchovní korozi naší normalizace a totální rezignace společnosti té doby. Přes pomyslný piják tohoto negativu jako bychom sami sobě najednou rozuměli podstatně líp. ()

Reklama

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Krzysztof Kieślowski pro mě patří spolu s Andrzejem Wajdou k nadčasovým režisérům. Zatímco Wajda byl jakýmsi mluvčím Polska, Kieślowski sice vychází ze své kultury, ale nevyhýbá se všeobecnějším vztahovým tématům. Jedno mají společné - dokáží zaujmout, nenudí a umí mistrně vykreslit figury. Bez konce není jen politické téma, ale pracuje s každodenními lidskými pocity. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Celkom dobre, hoci polska kinematografia mi nic nehovori, Kieslowski je ale aspon zrucny rutiner /jo, stale spochybnujem jeho reziserske superkvality a stale spochybnujem to, ze ide o svetovu legendu/. Zobrazenie roku 1982 v Polsku bolo vyborne, uz bol tusim Wojciech Jaruzelski /pokial neviete kto to bol, ani sa s Vami nebudem bavit, nemam o com/ pri moci, takze platil vynimocny stav. Preto je toto slusny film, ktory dobre odsypa, dialogy take normalne, na urovni : 60 % ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Na Kieslowského snímku je pro mě cenná politická a psychologická linie filmu, která se opírá o kvalitní scénář Krzysztofa Piesiewicze podepřený osobními zkušenostmi. Ta existenciální rovina díla už ve mě tak nerezonuje a především jsem se nedokázal emocionálně vyrovnat se sebevraždou hlavní hrdinky. Je mi nepochopitelné, jak při vší bolesti nad ztrátou partnera někdo dokáže ukončit svůj život a nechat své dítě fakticky napospas osudu. Bez konce mi přijde jako příliš pesimistický a nevyrovnaný film, u kterého jsem neměl tak intenzivní pocit ztotožnění jako např. u Dekalogu. Nejcennější je pro mě zobrazení atmosféry Polska po vyhlášení zvláštního stavu a pacifikaci společnosti. To tíživé prostředí lidské komunity zbavené perspektivy připomíná počátky normalizace u nás. Po herecké stránce je to velmi slušné, Kieslowski tradičně pracuje s polskou hereckou špičkou. Celkový dojem: 60 %. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (4)

  • Krzysztof Kieślowski později o filmu prohlásil, že spoluscenárista Krzysztof Piesiewicz ho přiměl k tomu, aby si uvědomil, jak jsou v jeho filmech zobrazovány ženy: „V Polsku jsem býval strašně kritizován za to, že dělám z žen ploché postavy bez rozměru a bez pochopení podstaty ženskosti. V Personálu (1975) nebyly prakticky žádné ženy. V Spokóju (1976), v Amatérovi (1979) a v Jizvě (1976) pokud tam byly, byly velmi špatné. V Náhodě (1981) byly ženy vlastně jen životní družky hlavního hrdiny. Možná právě proto mě napadlo, že natočím film o ženách z ženského pohledu.“ (Bush13)
  • Během střihu filmu se kameraman Jacek Petrycki pohádal s režisérem Krzysztofem Kieślowskim kvůli vyškrtnutí scény, v níž se Urszulin (Grazyna Szapolowska) syn připojí k početnému davu demonstrujících účastníků Solidarity. Tyto politicky motivované ústupky nemohl Petrycki Kieślowskému odpustit a přerušil s ním další spolupráci. (Bush13)
  • Bez konce je prvním filmem, na kterém Krzysztof Kieślowski spolupracoval s právníkem a scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem. Piesiewicz se během stanného práva účastnil procesu s aktivisty Konfederace nezávislého Polska v únoru 1982. O dva roky později Piesiewiczův kolega Jerzy Woźniak zemřel na rakovinu. Právě Woźniakův osud inspiroval Piesiewicze k napsání scénáře. (Bush13)

Reklama

Reklama