kagemush

Bojím bojím, že by mne mohli čekat další Lost a  já se tak v dalších řadách ztratil a nudil. Hodnocení první řady dávám tedy malinko nižší než by si téměř permanentní vybíjená, která docela řízně zpestřuje krindypindy a ajakožetajemno zasloužila, bych pak v dalších letech nemusel nijak radikálně přehodnocovat.

Slavná bajka vo tom co bylo dříve.,- vejce, nebo vejce? - Tak to je snad jasné že vejce.

Asi je tam všechno co tam mělo být a pak i trochu navíc (no právě.....),-třeba zase ten u mně ne příliš oblíbený pan Ondříček jako rejža. Škoda-občas to mělo náběh na lepší než jen dobrý film.

Tedy občas jsou tam takové (ne)logi(sti)cké lapsy , že i na poměrně jednoduchou drsňáckou roudmouví storku to nedůstojné jest. A toho žvatlaní pod hvězdami snad až příliš. Když ale já ty kruťácky temný vyprávěnky tak rád ... .

S povděkem kvituji, že autoři využili služeb posledního samuraje pro roli posledního policisty, a že vybrali do hlavní role vytáhlého bělocha, páč ten pak všechny přesahuje o hlavu, když už nepřesahuje jako herec. No a pak ten pořád (marný) drsně romantizující náhled bílých autorů na nedávno současné Japonsko.... . A jak nás evropský šmudliky a naše mafie vidí Japonci? Asi taky rozostřeně, řekl bych. - Anebo jsem to nějak nepobral a von je to vlastně jen takový vzpomínkový cyklus na jeden příběh někým prožitý. Tak jo.

Že jsou tzv. lidové pohádky všechny do jedné vlastně dost často krvavé horrory , kde vnitřnosti poházeny všude jsou, je fakt poměrně známý. V podstatě lze tak vzít jakoukoli pohádku a při zachování zde odprezentovaných již poněkud proflálklých postupech z ní pak vyrobit ,,moderní" horror. A co jako .... .

První Tajemství jsem neviděl. Druhé jen jedním okem vleže na gautchi. Do druhýho mě furt někdo sypal drobky z cukroví, šťouchal, nebo prskal. Okolo pobíhali a pištěli cizí děti. Dospělí dopíjeli mé zásoby. Nikoho to nebavilo.

Od dob Krakonoše a lyžníků ten nej  eko biják pro děti o bídě a nějaké té kriminální aktivitě.

Jednoduché schéma furt dokola. Jsem zmatená (zmatený) a sem tam to pořádně rozjebeme (rozstřílíme).

V r. 2020 dle Savianových spisků vznikli dvě  formou naprosto rozdílná dílka. Zatímco 0 0 0 jakože žůžo dobrodrůžo, tak v tomhle se pan Garrone vrátil k něčemu co už jednou uklohnil, jakože skoro ,,dokument". Nejsem si jistý, zda se najde koukač, kterého naplno zaujali obě tyhle pecky. Ta první ryze zábavná. Za to z tohodle mám až osipky, jak natur to na mě zapůsobilo. Nikde žádnej geroj, všichni jsou v prdeli, občas v mrtvý prdeli. Bez východiska, vize, smyslu.  V podstatě náhled do jakékoli okrajové komunity (kdekoli na světě) vytlačené mimo standardní prostředí , že víc mimo je už jen smrt.