IvoP

Zajímavosti: je známo, že hra NB je psána podle života špiónky Kuncové. Je to ale navíc i o Cimrmanově synovci Lubošovi, který do 5 let nepromluvil a první co řekl je věta "Kde je dort" (při svých narozeninách). Ve scénáři stojí věta "...jako to dělá dr. Šubrt z Brodu". Často je tam ovšem slyšet "...jako dr. Petiška z Brandejsa". To je taková pietní vzpomínka na jednoho bývalého člena. Ten v momochodem v NB alternoval v roli Marty (+Hostinský+Sluha). Jeho alternaci převzal Bořivoj Penc. Podobně roli faráře (a v semináři titul OCHRANÁŘ PŘÍRODY) bylo tehdy možno spatřit Oldřicha Ungera (jeho alternaci převzal Jan Hraběta) , takže toho jsme mohli vidět jak vysvětluje statistiku hub, odchyt zmijí a hromadění horníků v dole Marcela. Závěr se povedl, když Bobeš na konci řekne "Pra-ha". Ale překvapilo mne že přednášku od obchodním cestujícím Jeřábkovi četl Ladislav Smoljak - čekal jsem Genadije Rumlenu, neboť tuto pasáž přednáší většinou představitel Bobše. Protože z audia znám faráře v podání Jaroslava Weigela, tak jsem uvítal alternaci s Janem Hrabětou. Na audiu v oné čtyřroli hraje Ladislav Smoljak akorát barona, zbytek Miloň Čepelka (toho bych rád viděl v roli barona).

Sice to má vročení 1998, ale určitě to muselo být natočeno dřív. Vždyť na CD-ROMu Truhla Járy Cimrmana jsou obsaženy videoukázky právě z Blaníku s tímto obsazením. A já pak toto představení viděl koncem roku 2000 v Českých Budějovicích, obsazení skoro stejné, ovšem Veverka: Svěrák a Chvojka: Čepelka. Ve loutkohře Nevěřící Vlasák vodí loutky představitelé Hynka a Šlupky, ale mluví to představitel učitele Chvojky (Vlasák) a představitel Veverky mluví Stráž (zajímavé: stráží má být přestrojený učitel Chvojka!). Nevěřící Vlasák se též nevešel na audiozáznam (18.4.1993), tak je místo toho na albu "Posel světla a další cimrmanovské texty, na něž se nedostalo" záznam z brněnského Divadla Bolka Polívky z 20.5.1996 (též Svěrák+Čepelka)

K textu v sekci Obsah (je též v sešitku s obsahem hry) - známé též pod názvem Elastický zeměpis (na CD Zapomenuté věci zapomenutého génia). Nejvíc se mi z toho líbí výrok o poušti rozprostírající se mezi Sušící a Pískem. V Elastickém zeměpisu není zmínka o Českém Ráji, Mnichově Hradišti a Kosti, je tam ale zmínka o Rýmařově jako metropoli moravských básníků a Kostelci nad Černými lesy a využití ebenového dřeva pro hudební průmysl. Elastický zeměpis byl vypuštěn kvůli tomu, že by příliš narostla délka představení. Jinak mě v semináříi chytla část "Bier vs Büro" s neochotným a nerudným asistentem ("Co jste to přinesl? Já chtěl jakýkoli nerost, to jste nemusel zrovna skálu, zbytečně velké... Úplně stačila jedna dlažební kostka. Hlavně už sem nic nenoste. A tu vozovku potom zkompletujte. .... S hmatovým vjemem, to je důležité, BOHUŽEL, ... myslím, že tto nemusíme opakovat ... zbytečně tam sahat) a taky mimoverbální komunikace (znak pro čtvernohé zvíře + zápor, zákaz + náznak ptáka) A telefonování ... Zde telefonista ..... - dosaďte si představitele inspektora. Ujalo se "telefonosta Weigel", můžeme však dosadit "Vondruška", v současnosti "Penc" a ve vzdálenější historii mohli diváci slyšet "Zde telefonista Unger" Já zažil představení této hry v listopadu 1993 v Českokrumlovském divadle ve složení Smoljak (učitel), Hraběta (ředitel), Weigel (inspektor) a Čepelka (zemský školní rada). V semináři ale četl Smoljak své přednášky a Hraběta ty Svěrákovy, takže jsem si myslel, že Hraběta bude hrát učitele. Ale jak jsem se přesvědčil, alternace v semináři se ne vždy plně shoduje s alternací ve hře. Většinou teda ano, ale například zde ne.

přemýšlel jsem o tom, co vlastně zapříčinilo Maruščino onemocnění.

Mně se líbí ta úvodní scéna prvního dílu, kde Vlk nakopne odpadkový koš a pak se šplhá nahoru k Zajícovi, ten však přestřihne lano a Vlk spadne přímo do rány policistům, kteří objíždějí příslušný rajón, pak v druhé části prvního dílu jak střílí do reklamy na mrkev, na níž je vyobrazen zajíc. Pak se snaží vytáhnit šíp, jenže vylomí část ohrady a skupina návštěvníků pláže (prasnice, medvěd, kachna atd.) jsou v šoku. Pak po nich Vlk skáče a pak náskleduje trabel s ježky. V pátém díle mě zaujalo to, jak si Vlk nasadil na hlavu kůru od melounu a schoval se do stánku s melouny. Přijde Zajíc, aby si koupil meloun, oťuká dva, ty se mu nezdají, sáhne po dalším, nejde vytáhnout a najednou se vzpřímí Vlk a chytne Zajíce. Za chvíli se ozvou hlučné kroky, přichází prodavač (hroch) a stiskne Vlkovi hlavu. Pak se Vlk vztyčí, jeden meloun vzlétne vzhůru a pak mu spadne na hlavu. Následuje scéna s trolejbusem, televizory (Zající zpívá O sole mio), automatem na vodu a metru. Zajíc přijde, vloží minci do turniketu a projde. Přiběhne Vlk, nic tam nedá a turniket se začne zavírat. Vlk pak turniket podleze, ale turniket mu skřípne ocas. Vlk nabral skluz, a tak doběhne prasnici s lavorem, přivede ji k leknutí a lavoru se zmocní a chce dohnat Zajíce. Jenže to nejde tak nednoduše, místo přímočarého pohybu v eskalátorovém tunelu krouží a když pak proletí na druhý konec stanice, narazí na hrocha, co prodával melouny a ten Vlka přimáčkne k lavoru. V tomhle okamžiku jsem si myslel, že se z hrocha stává revizor. V šestém díle Vlka trápí vosa a on ji zahání žvárem. Pak následuje ten let letadlem, Vlk nemá padák a propadne se ke slepicím, pak přijde kohout a napadne ho. Vlk vyběhne ven ale než řekne své "Jen počkej", splete se a zakokrhá. Po titulcích je scéna se studnou, když je Vlk vytažen kozlem a ten mu vlije na hlavu vodu, zdá se Vlkovi, že vidí zajíce, jenže pak vidí, že se mýlil. Pak následuje scéna s balíkováním (vlk je zabalen), rybářem (vlk přijde o oděv, tak si opatří nový na polním strašákovi). Nejlepší je honička po vlaku. O písních a melodiích - viz diskuse

Ad: "Až si pan doktor zapálí, budeme pokračovat" ... to bude s největší pravděpodobností narážka na někdejšího člena souboru Františka Petišku (alias Vinanta), což byl v civilu obvodní lékař v Brandýse nad Labem. Podle všeho na něj platilo přísloví s kovářovou kobylou, neboť F.P. hodně kouřil, čímž si přivodil infarkt v sezóně 1978/79, ani to ho neodradilo od kouření, dostal další v prosinci 1980 a na ten zemřel (14.12.1980) . DJC ten den hostovalo v Břeclavi s Hospodou na Mýtince Jinak: nevím, o které sezóně film pojednává, ale víme, že když sídlilo DJC v Braníku, tak jim někdo namluvil, že tam bude školicí středisko a že tam vznikne několik učeben. Z filmu pamatuji scénu, kde je Smoljak nervózní a říká "proboha čti už!", pak jednou ovšem přijde pozdě, Svěrák mu to vytkne, i to že je moc péruje. A nebo ta paní, co jim vytýká tu studenou Němku.... Film začíná záběrem na ruch na Václavák a do toho už zní úryvek z Němého Bobše (s Bruknerem v hlavní roli), Hajného/Barona/Wassermana/Vodníka hrál Smoljak, ale odpovídající seminář četl Čepelka. Pak jedna možnost spatřit Hrabětu jako náčelníka v Pólu. Obsazení v DŠaK totožné jako v starším záznamu této hry. A k těm jménům postav (Kydal, Rybník....) - Jméno Straka pro Jaroslava Vozába nebylo vybráno náhodou, tuhle přezdívku už měl z divadla. Důkaz - hostování v Besedním domě v Brně 22.10.1982 s Lijavcem (Inspektor: Zdeněk Svěrák, Správcová: Jan Kašpar, Pihrt: Miloň Čepelka, Formánek: Jaroslav Vozáb, Mlynář: Václav Kotek) - úryvek z pokusu vytvořit na dané téma anekdotu - Jan Kašpar říká: "Mě tady zaujal kolega Vozáb- STRAKA, s tou košilatostí..." (Posel světla a další texty, na které se nedostalo)

A pak je skvělá pokladní v supermarketu s tím jejím "Vyfič!"

No asi je to nejen v porevolučním čase, ale možná i bezprostředně po rozpadu federace. Hlášky: Myslela jsem si, že se dožiju vnoučat, že na ně budu šít, chodily by jak z cukru / třeba by byly věčně upatlaný / stejně se jich nedožiju, všude samá antikoncepce ... A vůbec nechápu, proč jste se rozešli, snad jsi ji nebil?! Chtěli mě odvézt na odchytku / mělo to udělat, aspoň by sis to pamatoval / Když jsem jim řekl, že jsem nezaměstnanej, tak se jim mě zželelo / to by tak scházelo ... cože, ty nechodíš do práce? Mně jsi řekl, že máš dovolenou Jsem tady populární / zvlášť po dnešku

***Napravo rakety, nalevo rakety. Já můžu být teoreticky desetkrát mrtvý a ona mě straší s kouřením.*** A jedna Tonniččina historka je jakoby okopírovaná od Iva Jahelky. Je to věc názoru, Píšťalka se mi zdála nejméně sympatická ze všech

Přeříznutý fibularis se stal synonymem pro chybu, kterou člověku nikdo jen tak neodpáře.