Baltahzor

Není to dokument, ale propaganda a k tomu špatně natočená.

Krásný dokument, tohle by se mělo pouštět všem těm zastáncům ,,utlačovaných" židů.

Propagandistická blbost. Jedna paní si řekla, že nemá v následujících dvanácti dnech co dělat, tak si natočí ,,dokument", rozhodla se pro téma v kterém je světová kapacita, Dopředu si připravila co potřebuje světu ukázat a jako reprezentativní vzorek si vzala jednu porodnici a pět porodů. Kdyby si náhodou divák nebyl jist co si má myslet, tak to nějak zvýrazníme, takže některé momenty působí jako pěst na oko... No a aby se o tom mluvilo, tak si nějaké informace upravíme v náš prospěch a celkově to zabalíme do bulvárního hávu. Na české porodnictví může každý mít svůj vlastní názor, ale takhle dokument prostě vypadat nemá.

,,Jaksi, nějak je každý zkorumpovaný." Tohle se táhne jako niť celým dokumentem. Víme kdo je špatný, ale nějak se nám nedostává dobra. Policie k ničemu, pohraniční stráž ve slavný emerice je banda složená z nácků, psychicky labilních jedinců a bejvalejch fetek, které mlátil tatínek. Sebeobrana v mexiku se zase dělí na ty co spolupracujou s kartelem nebo na ty pod vedením El doctóra, kterej je jen egomaniak co to všechno dělá pro pár opálenejch chicas do postele. Nu a všichni dohromady sebou tahaj, tak velké kvéry, až si člověk řekné, že je asi ten slavnej týpek nahoře moc neobdařil. Tak se dohromady všichni nenáviděj a vzájemně střílej, ale zrovna tak jsou si všichni hrozně podobní a všem se na krčku houpá do rytmu dávek s kalacha zlatej kříž.

Hrozná kokotina, celej film se řeší jen pár degenerátů co se navzájem okrádaj. Jediná sympatická postava je ten žiďáček (škoda že je neoškubal úplně). Nu a nakonec nám má bejt líto nějaké postavičky, protože má AIDS? Nu, kdyby neošukal půlku štětek v ghettu, tak ho nemá...

Dokážu pochopit lehké ohýbání historie, ale tohle je prostě moc... Otcové zakladatele vraždí langusty po stovkách. Se divím, že Samuel Adams během pauzy na čaj nepřeplaval Atlantic aby osobně nakopal Jirku III. do prdele. K tomu všechny hlavni charaktery jsou neskutečně protivný a máte touhu fandit chudáčkům červenokabátníčkům. Jen doufám že si odpustí pokračování o tom jak G.W. Bush s Condoleezzou sami vytřískaj celej Afghánistán... Ale pomineme li historickou stránku, tak je to fajn oddych. Jste li historik jednu hvězdu odeberte, ale jestli sledujete novácké zprávy, tak se nebojte dvě klidně přidat.

Je to hrozně natažené a nudné. K tomu ten amík je takovej nesympatickej ťunťa, kterej po třech dnech výcviku, v pro něm neznámém sportu, jde bojovat proti několikanásobnému šampionovi.... A jak snaha amíka o to získat novej kůl pásek dopade je nám známo po prvních pěti minutách.

Po dlouhé době seriál, který mne zaujal od prvního dílu. První dojmy jsou zatím takové, že se jedná o kvalitní filmařskou práci. Snad mi jen trošku vadilo, že každý otrok je automaticky vrchol ctnosti, ale taková už je doba a čekal jsem to upřímně horší. Takže příjemné překvapení a snad se to nezvrhne na černobílé morální klišé.

Co říct o snímku, při jehož sledování víte po pěti minutách, že to bude průser? Některé scény bych nepřisoudil Oskarovému tvůrci, ale spíše naivnímu počinu studenta prvního ročníku (většina scén se Šafránkovou a jejím sborem). Dále se dozvíme, že všechny operní pěvkyně jsou kurvy a vyspí se s každým kdo pomůže v kariéře jim nebo jejich manželům. Část snímku navozuje v divákovi cíleně negativní emoce (přeměna opery na casino), které si nemohu vysvětlit jinak než zapšklostí autora. Škoda, protože operní scény působí lehce a úsměvně. Zkrátit snímek o dvacet minut, vyškrtat Šafrankovou s jejim sborem a policií, tak aby to nepřípomínalo Troškovinu, nebál bych se pak udělit hvězdičky klidně čtyry.

Citrónový sad je jedním z těch filmů, které nejdou hodnotit samostatně, ale musíme přihlédnout i k předchozí tvorbě Erana Riklise, speciálně pak k Syrské nevěstě(2004). Nebo lépe řečeno jeden snímek nastavuje zrcadlo tomu druhému, zároveň se pak doplňují v pohledu na problematiku v nich obsaženou. Je třeba pochválit Riklisův výběr témat, které mu práci trochu usnadňují, avšak on potenciál vybrané látky plně využije, ba I podtrhne. U Syrské nevěsty se jedná o nejvýznamnější den páru. U Citrónového sadu o osud stromů, které mají v Izraeli symbolický význam. Celým filmem provází výborné Riklisovo herecké obsazení a excelentní výkon Hiam Abbas, která excelovala i v Syrské nevěstě. Jen mne trochu zarazila jedna drobnost, vizuální znázornění Izraele v Citrónovém sadu je zcela odlišné od Syrské nevěsty. V nevěstě jsou krásně zachyceny Golenské výšiny a jejich lid, až si dokážeme představit proč vlastně se vedou spory o tento kousek země. V Citrónovém sadu toto schází a podle mne je to trochu škoda, vidíme jen pár stromů a šutrů, nic pěkného ani poetického...