IvoB

Ožehavá témata vtipně, s nadhledem, ale zároveň i tak trošku pravdivě. Ukázal na sociální problémy, předsudky i rasismus prstem a zároveň s ním i zvednutý prostředník. Bez zbytečného moralizování nebo pozlátka. MOST! se zaryl pod kůži i mně, ačkoliv jsem zpočátku nechápal, proč je kolem tohoto až takový humbuk. Ale bandě štamgastů ze Severky, i navzdory tomu, že jsou to tak trochu exoti, opilci, vyvrhelové společnosti, a nebo jednoduše kreténi, nešlo jinak, než držet palce. S postavami (skvělý vývoj), scénářem (vtip!) i atmosférou (prostředí Mostu, ale i skvělý soundtrack!) se tu jednoduše pracuje na jedničku. A že při sledování vystřídám takovou plejádu emocí, jsem fakt nečekal. Rozum hlásí hodnotit čtyřmi hvězdami, ale pokud mám hodnotit opravdu sám za sebe, dávám plný počet. Dycky Most.

Z hlediska filmového řemesla bezkonkurenční. Film na první pohled extrémně prostý, ale zároveň ohromně vypovídající a hluboký, vizuálně velmi bohatý. Při jeho sledování jsem měl neustálé asociace s legendami filmových dějin typu Bergman. Jako bych sledoval filmové řemeslo, které už je v této době zdánlivě zapomenuté. Jak já jsem rád, že tomu tak není, že takové osobité filmy mohou pořád vznikat a dokazovat, že film může být skutečným uměním, nejen konzumní zábavou... 5*

Feel good film z psychiatričky? Jo, evidentně to jde. Ačkoliv i ta vážná témata jsou zde samozřejmě ve velké míře zastoupena. Pěkně vyvážené, tu a tam nějaká ta životní pravda, sympatické obsazení. Předlohu bych si klidně přečetl. Fajn 4*

Potitulková scéna je více šokující než celý film. I přesto – docela zábavná podívaná. Na ostatní Marvelovky ale zatím stále nemá. Ant-man hraje trošku druhé housle. 3*

Rowlingová měla vždy trošku komplexnější zápletky, filmoví scénáristé to ale pro filmové zpracování tak nějak akorát okleštili. To se však u Zvířat neděje a Rowlingové se tak scénář kapku vymyká z rukou. Bezesporu by z toho byla asi dost dobrá kniha. Film je však až příliš překombinovaný. Plný ustavování postav, odkazů, propojování a vysvětlovaček. Na nic není pořádně čas. Film se zpočátku dost táhne v některých částech, později se naopak dost uspěchává – někdy to působí dost rušivě. Nemůžu ale popřít, že jsou některé scény super a finále mě bavilo. Rozhodně to není tak ucelené jako jednička a působí to více výplňově, avšak film pravděpodobně dost plní svůj účel – trošku rozšířit svět Fantastických zvířat, rozestavit figurky, představit (staro)nové postavy a nalákat na dalších x dílů. Otázkou je, jestli vám to stačí. Já stále zvědav jsem, nicméně srovnávat FZ s HP sérií už se opravdu neodvážím.

Dech to nevyrazí, ale neurazilo mě to. Je to jednoduše slasher, že. Subžánr, který jsem osobně nikdy nevyhledával. Ale udělat dobrý slasher je očividně dle posledních let problém. Moderní rádoby vážné předělávky byly jen nudné vyvražďovačky a původní esenci slasheru postrádaly. Oproti nim se však tento nový Halloween vrací ke kořenům v pravém slova smyslu. Se všemi vtipnými klišé, které jsou sice úsměvné (diváci se smály překvapivě často), ale které tam jednoduše patří. Nebýt kvality obrazu, efektů a zasazením, tak bych i uvěřil, že to bylo natočeno někdy v osmdesátkách. Chcete snad víc? Potěšení pro fanoušky a zdařilé oživení jednoho (zdánlivě) mrtvého subžánru. Za mě OK.

Hnidopišsky jsem si chtěl do toho rýpnout a srazit trošku hodnocení, ale závěr mi to nedovolil. Je radost na to koukat a především to poslouchat. A když vás film nechá v závěru s husí kůží zaraženého v sedačce, víte, že to za to prostě stálo. Samozřejmě i tady se nevyhneme určité zkratkovitosti. Dráha Queenů a Freddieho Mercuryho byla jednoduše až příliš spletitá, a tak se spoustu věcí vezme hopem. Každopádně se ale dočkáte (nečekaně že...) skvělého soundtracku (dobrá práce s remasterováním skladeb) i velmi dobrého obsazení, které kromě hereckého talentu sedí i podobou. Nejméně podobný své předloze je asi zrovna Mercury v podání Ramiho Maleka. Malek Mercuryho připomíná spíše vzdáleně. Avšak pohyby a manýry zvládl na jedničku. Co říct. Bohemian Rhapsody dopadl přesně tak, jak jsme chtěli. Jako skvělá pocta jedné hudební legendě, a především jako dobrý film.

Vlastně se mi ta premisa takového komorního a hororového podání Jurského parku líbí. Ale milionový nápad se dočkal poměrně chabého provedení. Blockbuster je to stále slušný a předvádí dostatek atrakcí (čti dinosaurů), avšak gradace či nedejbože napětí zde chybí. Než se začne něco pořádného dít, uběhne až příliš mnoho času ze stopáže, přičemž závěr působí docela antiklimaticky a vypocený zvrat vlastně ani nešokuje tak, jak by měl. Tu a tam tu máme nějaké to pomrknutí, známou postavu nebo drobné pocty některým scénám (výtah na jídlo...), ale nejvíce původní Jurský park připomíná až závěrečná znělka. Nemá ale smysl přehnaně srovnávat a psát, čím film není. Čím je: lehce nadprůměrným akčním filmem s dinosaury, který nedosahuje svých ambic. Zabaví na dvě hodinky a pak si na něj ani nevzpomenete.

Příznačně švankmajerovská podivnost kombinovaná s vtipným filmem o filmu. Jednoduše bizárek, nad kterým se ale nikdo (nebo alespoň ti, co tvůrce znají) nepozastaví. Zbývá jen obdivovat Švankmajerovu imaginaci a hrátky s médiem. Jen málo tvůrců si podobný experiment může dovolit. Tady se to ovšem zdá tak nějak přirozené, a ačkoliv není Hmyz ani zdaleka to nejlepší, co Švankmajer nabízí, rozhodně je dobrým rozloučením důstojnou tečkou za jeho tvorbou.

Upřímně – i přes hype mě Black Panther nijak nelákal. A ve výsledku nijak u vytržení nejsem. Ale opět musím uznat, že je to opět skvělá a velmi unikátní komiksovka. Unikátní co se stylizace týče. Tohle umí Marvel náramně. Každou sólovku provází specifický styl, žánr a celkové podání. A Black Panther je opět podobně "svým" filmem, aniž by se zbytečně zabýval spojitostmi s celým Marvel univerzem, naopak je velmi samostatný. Tentokrát se zde kombinují na první pohled neslučitelná témata kmenového afrického společenství a vysoce pokročilé technologie. Celé je to protkáno poměrně výraznou barevnou paletou, moderní hudba se kombinuje s bubny... a celý tento mix tak nějak funguje a drží pohromadě. Hlavně zmíněná hudba je jednoduše geniální. Black Panther se navíc může pochlubit zajímavým zasazením a výbornými postavami – včetně hlavního padoucha, kteří bývají obecně u Marvelu slabší. Avšak hlavní postavou zde dle mého není ani tak Black Panther sám, ale jeho fikční svět, Wakanda. Jedná se o takové soběstačné univerzum v rámci většího univerza, které je neuvěřitelně bohaté a tvůrci mu zde naštěstí věnují dostatek pozornosti na to, aby jej mohli dále rozvíjet třeba v Avengers. Ve výsledku jsem tedy i přes určitou skepsi příjemně překvapen. I 18. marvelovka baví, překvapuje a přináší příjemné změny. Palec nahoru.