bono22vox

Chcete li se opravdu bát. Vykašlete se na tuto americkou srajdu a sáhněte spíš po originálu...

Schématický film, kde se nudně žvaní a perfektně tančí... tančí... a tančí...

Hezká česká pohádka hýří vtipem, ale také trochu přehnanou idyličností...

Jo. Obsah filmu zní možná až příliš pohádkově, ale pravdou je, že jen těžko najdete druhý tak citlivý, upřímný a v podstatě realistický romantický film, natož muzikál. Hudba do děje zapadá naprosto přirozeně a Glen s Markétou tvoří zamilovaný pár, jemuž je radost držet palce - a který je i radost poslouchat při společných hudebních výstupech. Těžko říct, jestli je romantičtější jejich první setkání, po němž následuje tahání starého vysavače dublinskými ulicemi, či nádherné jiskření nevyslovených citů při hře na klavír. Písničky, které při tom znějí, každopádně nedostanete z hlavy ještě dlouho. Once splňuje definici muzikálu v tom smyslu, že hudba je součástí příběhu, v textech se ale děj explicitně nevypráví. Melancholické skladby pro kytaru, klavir a dva nádherné hlasy hlavních postav jsou hlavně o emocích, o síle citu, nadějích a smutku. A v mluvených pasážích to velké milostné drama zůstává jen tušené. Jak už jsem psal výše, nejsilnější jsou právě ty nejjednodušší scény. Ať už třeba ta kdy si spolu ona a on poprvé zahrají v obchodě s nástroji a cítíte , jak jsou sladění, jak něžně se její druhý hlas proplétá s tím jeho, je v tom čirá radost ze souznění. A z toho jediného záběru, kdy jde bezejmenná hrdinka noční ulicí a zpívá si text, který napsala na jeho hudbu, je cítit hluboký zármutek a krása zároveň. Takových krystalických momentů je tu samozřejmě víc. Působivé jsou nejen díky vynikající hudbě, ale i proto, že ve filmu hrají přímo její autoři a zároveň životní partneři. To jejich souznění je totiž opravdové... ty negativní komentáře jsou tu opravdu zbytečné a necitlivé...

Z chatrného scénáře vznikla vizuální podívaná, ale ne právě podmanivá podívaná

Solidní příběh povýšený na hru s žánrem a divákem...

Nelogická kopie amerických originálů, nebo zvládnutá pocta kultovním hororům? Rozhodnutí je na vás...

Subjektivní a pozoruhodný portrét jednoho z nejvýraznějších amerických architektů dvacátého století, který zaujme nejen architekty...

Romantická komedie s příměsí psychologie a kapkou melodramatu potěší hlavně ženy.

Trochu jako Láska přes internet, ovšem méně vtipné, moc upovídané a kapku bez jiskry...