Recenzie (1 737)
Obchod na korze (1965)
Stoprocentní film, ale mrazí mě z něj.
Piaty element (1997)
Už několik let jeden ze zamilovaných filmů mojí v tuto chvíli jedenáctileté dcery. Velmi zábavné, atypické, vizuálně přitažlivé. Oblíbená hláška u nás doma: "Jááá VÍM!"
Divotvorný hrniec (1968)
Písničky z tohoto filmu jsou mé dětství, u nás doma se často notovaly: "Tam, tam, tam za tou duhou" nebo: "Jakpak je dnes u nás doma?" Paradoxně jsem však film viděl až teď, když vyšel na DVD. Krásné a legendární písničky, několik skvělý tanečních čísel, pohádková atmosféra. Nepatří to k stoprocentním filmům, ani k filmům, které si zamiluje každý, mě se však líbí. Velmi. ■ P.S. Manželka si všimla, že v jedné z úvodních tanečních scén má Petula Clark velmi pěkné punčocháče. Sám bych si nevšiml, ale souhlasím :).
Moje čučoriedkové noci (2007)
Moje hodnocení by mělo být spíš 70%, ale na to nemám hvězdičky. Evidentně neamerický pohled na Ameriku. Vnímal jsem spíš pocity, než děj. ■ P.S. Norah Jones je sympaťačka. ■ P.P.S. Detailní záběry na borůvkový koláč film tak zvláštně "oslazují" :).
Kráľ Drozdia brada (1984)
Moje nejoblíbenější slovenská pohádka. A to nejen kvůli krásné princezně, ale pro svoji "inakosť", odlišnost od jiných pohádek. Vlastně to ani není pohádka, ale příběh. Myšlenka hry s komedianty je v našich pohádkách ojedinělá. Líbí se mi hudba, líbí se mi typická slovenská krajina (tipuji Váh, Strečno). Právě jsem viděl na Primě, poslouchat český dabing bylo hrozné - v slovenštině mnohem lepší - hlavně princ/žebrák mluví úplně jiným hlasem!
Doručovací služba čarodějky Kiki (1989)
Člověku, který Miyazakiho nezná, bych toto doporučil jako první film. Vtipné ("až se ráno probudíš a uvidíš bílou kočku, to jsem já"), lehké, veeelmi pěkné.
Cesta do fantázie (2001)
Výborná animace, výborná hudba Joe Hisaishiho. Film o rozmalené holčičce, která musí expresně dospět, pokud chce přežít. Bylo to naše první DVD a od té doby jsme ho pouštěli tak často, až jsme museli koupit druhé :). Něco jsem napsal tady http://scobak.blog.sme.sk/c/116808/Cesta-do-fantazie.html. Díky Cestě do fantazie koupili i Zámek v oblacích, v angličtině Kikinu doručovací službu a Porco Rosso. Další čtyři filmy od Miyazakiho jsou objednané a doufám na cestě.
Howlův kráčející hrad (2004)
Stejně jako všechny miyazakiho filmy stoprocentní. Vzhledem k faktu, ze se jedná o jeden z posledních miyazakiho filmů, patří mezi kousky s nejpropracovanejší animací. Zajímavý tím, že hlavní hrdinka dlouhou dobu "funguje" v těle staré ženy, jedinečný postavičkou/strašidlem Kalciferem. Trochu méně srozumitelná zápletka války mezi královstvími, nevadila mi však (v konečném důsledku Miyazaki sám na jednom místě hovoří: "jsou to všechno stejní vrazi" - proto zřejmě ani nebyl záměr jít do hloubky a vysvětlovat). Krásný příklad miyazakiho filmové filozofie, že žádná postava není úplně zlá (každá má ke svému jednání důvody).
Rím (2005) (seriál)
Tak jsem s odstupem shlédl znova obě dvě série a musím potvrdit, ze si film mých starých 80% zaslouží. Hodnotím autentičnost, herecké výkony, charaktery postav (druhá série je samozřejmě o něco slabší, protože mě však zajímalo, jak některé postavy dopadnou, nevadilo mi). Navíc se moje jedenáctiletá dcera se seriálu doslova "zažrala" (při prvním sledování přibližně před rokem ji tak nezaujal) - je super, že pro ni mám tak přitažlivou "učebnici" římského světa.
Šogun (1980) (seriál)
S odstupem času a po dalších shlédnutích měním hodnocení na maximální. Samozřejmě se ani do seriálu nevejde celá kniha, v porovnání s japonskými filmy však Šógun vůbec nevyznívá hůř (až při aktuálním shlédnutí mi došlo, že Toranagu hraje Mifune a o to víc jsem si následně projekci užíval). Určitá rozvláčnost kamery už dnes působí archaicky, film však přesto funguje. Jediné, co mě mrzí, že nepoužili jazyky obsažené v knize - portugalštinu a španělštinu. Blackthorne s Mariko sice v knize mluví i anglicky (Mariko je jedním z mála Japonců té doby, který angličtinu ovládá, zatímco portugalsky mluví Japonců poměrně dost), přesto jsou však v knize přechody mezi těmito jazyky hojně využívány. Také mě mrzí, že se do filmu nedostal můj nejoblíbenější okamžik z knihy, kdy se Mariko-San a Kiku-San zeptají Blackthorna, jake je to u nich doma a on si v tu chvíli uvědomí se vší brutalitou rozdíl mezi čistými "porcelánovými panenkami", které proti němu sedí a "špinavou podlahou" středověké Evropy. A úplně nakonec - scházely mi "vnitřní monology" postav a iritoval mě souběžný anglicky hovořený překlad některých pasáží v japonštině. Přesto 5*. Výborné herecké obsazení, výborná výprava (spousta kimon nošených ve filmu vypadá naprosto úžasně), výborné exteriéry a interiéry, dostatečně autentické a "knihysedržící".