uncredited

Bullitt, Carter, Dirty Harry a Walker. Krásná kamera, skvělý střih a práce se zvukem (kroky), neukecané (jak se sluší), dokonalá výprava, stylové po všech stránkách. Máte-li rádi žánr krimi/thriller, a filmy šedesátých a sedmdesátých let, Point Blank vidět musíte. "The 1000 Greatest Films"

Kamera je působivá, to rozhodně ano. Krásná je scéna v chlívě s opravdu hezkou kamerovou jízdou. Ale to je asi všechno, proč film doporučit. Ani rok 1960 není omluvou pro amatérské herecké výkony, které celou atmosféru, režisérem tak dobře budovanou, úplně zabíjí. Studijní materiál a jeden ze seznamu "1000 Greatest Films".

Ve srovnání se skvělým Vanishing Point, Dirty Mary Crazy Larry kulhá na obě nohy. Za zmínku snad stojí jedině závěrečná honička s helikoptérou (imo mnohem lepší než dnešní CGI "honičky"), která ale taky bohužel skončí trochu trapně. Dialogy jsou strašně pitomý, šerifovy repliky skoro nesnesitelný. Ze všeho nejvíc je v celým filmu cítit scénárista, který si pomáhá nesmyslnými obezličkami kde může. Prostě potřebuje aby hrdinové byli odhaleni, tak si na trhu, kde dojde k výměně auta, vymyslí tu nejhloupější záminku s jakousi ukradenou cetkou. Jenže zábava se moc nekoná - všechny honičky skončí dřív než vůbec začnou. Ale hlavně: Peter Fonda není Barry Newman. Že se herecky moc nepotatil, vím dávno, ale takhle přehrávat jsem ho nikdy neviděl. Newmanův Kowalski (Vanishing Point) je zajímavý chlap, trochu flegmatický desperát, muž bez budoucnosti. Fondův Larry je spíš otravný a nesympatický. O Susan George se totéž dá říct dvakrát a ještě to nebude dost. A nahou ji tady taky nečekejte.

Dokonalé! A naučné.

Tak to dopadne když místo diskuze nastoupí demagogie. Agitka maskovaná žánrem dokumentu. Leni Riefenstahlová by mohla vyprávět. Režisérovy názory jsou často vydávány za fakta. Klasické prostředky k znemožnění korektní diskuze: zesměšňování oponentů, osobní urážky, které s danou problematikou nesouvisejí, neskrývané podbízení pozorovateli (divákovi), zdánlivě podřízená role vůči moci atd. Takové dokumentaristické selhání zamrzí zvlášť při vědomí toho, že se s většinou autorových názorů ztotožňuji. Světonázor Michaela Moora je mi blízký, jeho způsoby nikoliv. Demagogie a manipulace jsou nástroje totalitní, ne demokratické. Podobný komentář se hodí i k filmu Fahrenheit 9/11. Další filmy Michaela Moora si raději odpustím. On už se asi nezmění.

I Want You for the ČSL Army! Propaganda. Nic víc. Nejsem přehnaně útlocitný, a dokonce nemám nic proti vojákům či armádě jako takové. Ovšem tak moc tolerantní, abych tohle sežral, zase nejsem. Při vědomí všech těch lidí, kterým režim provozující tuhle armádu sebral majetek, svobodu, život nebo jen "obyčejně" zkurvil život, který nás lidově demokraticky držel za ostnatým drátem jako králíky (a pro jistotu je tam rovnou střílel), který ostudně zametl s generálem Fajtlem a ostatními piloty z Anglie - opravdovými hrdiny, se mi prostě z toho hnusu, tak nějak normálně lidsky, chce blejt. (odpad jsem si zakázal, tak * snad za to, že tohle vše už je naštěstí jen vzpomínka) 10%

Je to takové teplé, milé, hezké... televizní. Televize má zkrátka limity, s tím nikdo nehne. Ale pánové Somr a Skopeček jsou třída, takže hrajou. A že je toho k uhrání požehnaně! Pan režisér je nechal a udělal dobře. Ono se se Zelňačkou vlastně ani moc dělat nedá. A to je taky dobře. Výborná televizní zábava. 59%

Skromné a neokázalé. Filip Mosz (vynikající Jerzy Stuhr) je tak trochu hrdinou proti své vůli. Zpočátku naivně a hlavně pro zábavu pořizované záběry, novou kamerou, se postupem času stávají břemenem zodpovědnosti a svědomí. Filip si začíná uvědomovat, že filmováním nejen zachycuje, dokumentuje, ale také vypovídá a interpretuje. A tím vlastně zasahuje do životů ostatních lidí, případně (ne)naplňuje očekávání. A protože je člověkem čestným a poctivým, stává se toto břemeno, po počátečních úspěších, nesnesitelně těžké. Nejlépe to dokládá vztah k jeho vlastní rodině. V komunistické totalitě je pro vnímavého amatérského filmaře (a morálního člověka) stále těžší dostávat uspokojivé odpovědi. A tak se nakonec začne ptát sám sebe... 91%

Obrazy! Obrazy! Celá historie lidstva je protkána tragédiemi způsobenými lidskou hamižností a leností, respektive touhou po jednoduchých řešeních. Mít všechno hned teď a pokud možno i jasné a srozumitelné, aby nebylo třeba polemiky či pochybností. Pochybnost je totiž slabost, jak ví každý správný (i potenciální) diktátor/manipulátor. A taky že strastiplná cesta může být nakonec víc než důvod, pro který ji podnikáme. Zapomeňte na škatulky, do kterých je Stalker nacpaný. Stalker lacině nefilozofuje (jak se někteří snaží naznačit), netřídí informace, nevybírá jeden "plán", nestaví jeden světonázor nad druhý, nenabízí hotové řešení. Naopak nechává vše na svém divákovi. Stalker vás zkrátka potřebuje! Donutí vás použít mozek, a pokud máte jistý potenciál, možná i zachytíte něco z jeho odkazu. ...ani já se nepřestávám snažit. 100%

"...the Occasional Piece of Fiction" Člověk ani nemusí být úředník z berňáku, aby se dopracoval k podobným výsledkům "komedie/tragédie" jako Harold Crick. Smutné. Ale pravdivé. Vykreslení postav je dotaženo do konce. Především ty malé, těžko pochopitelné drobnosti, které umí nejlépe dokreslit jednotlivé charaktery a dodat jim na věrohodnosti. Hilbertova (Hoffman) nutkavá potřeba dolévat kávu, způsob jakým Karen Eiffel (Thompson) zhasíná cigarety atd... A protože první dojem bývá často určující, je i vstup "na scénu" všech tří vedlejších postav úžasný a patří k nejsilnějším (spisovatelka)/nejlegračnějším (profesor) momentům filmu. Většina filmů, kde se prolíná fikce s realitou, mívá problém s tempem a soudržností, semknutostí příběhu. To ovšem není případ Stranger Than Fiction. Opakovaně jsme navíc znejišťováni, která část je výmysl a která skutečnost. Což je velmi zábavné, vtipné, imaginativní a každou vteřinu překvapující. Chvíle, kdy se oba světy prolnou tak visí ve vzduchu od samého začátku, aby se nakonec ukázalo, že všechno je trochu jinak. Film, který nedělá z diváka idiota je skoro jako malý zázrak. A tento k nim určitě patří. Zajímavý střih (např. chodba s telefonem) a skvělí herci - jak už píšou ostatní, ano, to taky podepíšu. Je mi jen líto sladkobolného závěru, právě ten má na svědomí pomyslnou desátou hvězdu. 86%