Angerr

Nejkrásnější film. Co, film, přímo transcendentní zážitek.

Výborný kraťoučký animovaný film, který na malém prostoru karikuje lidskou nesnášenlivost a netoleranci k odlišnému. Filmeček se odehrává ve světě, kde žijí "hranatí" a "kulatí" - ti nejsou schopni akceptovat tuto vzájemnou odlišnost a dochází tedy k válce, s překvapivým koncem.

Filmový zážitek, jakých v životě zase tolik není, ale VARUJI!: nečtěte si o něm nic před tím, než ho uvidíte. Je to u něj obzvlášť důležité. Tak jsem ho viděl i já, spíš asi náhodou, protože spoilerů je k takové klasice všude plno, a jsem za to rád.

Toto je jeden z filmů, o nichž je nejlepší před shlédnutím nic nevědět. Pokud jste jej tedy ještě neviděli, doporučuji vám dočíst můj, nebo jakýkoliv jiný komentář až po projekci. Film je nádhernou oslavou mateřského citu, zakomponovaný ve velice napínavém příběhu. Napětí je budováno postupně, nikam se s ním nespěchá, první tři čtvrtě hodiny strávíme seznamováním s postavami a prostředím a pak se teprve začnou dít "věci". Jaký rozdíl oproti většině ostatních napínavých filmů, kde se děsu dosahuje poněkud prostšími prostředky, třeba náhlým střihem, který je doprovázený co nejhlasitějším kraválem! (nedávno jsem viděl 'Kruh'). Stejně tak zde nejsou žádné brutální záběry. Film začíná i končí stejným pohledem z výšky, nadhledu, ve kterém mizí místo děje, což asi naznačuje, že hrozné věci se dějí (matkám a jejich dětem) na celém světě. Mimochodem, Rosemary odpovídá českému jménu Růženka. 10/10

Podobně jako třeba 'Magnolia' klouže Adaptace bezpečně na blýskavém povrchu závažných myšlenek. Typické pro dnešní sobeckou dobu mi připadají dvě scény v závěru filmu(SPOILER - nečtěte dále, kdo jste neviděli): Cage pláče a sklání se nad svým umírajícím bratrem, aniž by se on nebo aspoň kamera jakkoliv zajímali o osud řidiče z druhého auta, a Streepová (která svou roli jako vždy zahrála skvěle) se zabývá svým zpackaným životem, přičemž ho zhatila někomu jinému. 5/10

Pokud bych dvěma hlavním hrdinům uvěřil, že mezi nimi skutečně vzniklo takové spalující pouto, jaké film předstírá, vůbec by mi extrémní odvaha v zobrazení sexuality nevadila. Bohužel to tak není a experiment se tak dle mého nezdařil - zůstal pouze nechutný a - jakmile si zvyknete - nudný film. 3/10

Paul Verhoeven je určitě nejoriginálnější tvůrce filmů, které nemám rád. V obrazu společnosti, který naznačil v tomto filmu (otázka je, nakolik je to dílem předlohy), vidím parodii společnosti naší - všichni jsou bezohlední parchanti, policajti neváhají střílet do davu, hrstka mocných vysává většinu poddaných. Je to ale dle mého parodie neúčinná, spíš škodlivá - jako kdyby říkala, takhle bezohledně se chovej a vyhraješ. Netřeba dodávat, že to je iluze. Nebo že by jí už dnes přestávala být? Pokud ano, myslím, že zčásti i kvůli takto tupým filmům, jakými jsou Verhoevenův Total Recall nebo Hvězdná pěchota. 4/10

Díky tomu, že hlavní role hrají divadelní herci, jde spíše o televizní hru než o film v pravém slova smyslu. Na to jsem ale u našich televizních filmů zvyklý a nevadí mi to. Herci hrají skutečně skvěle, teatrálně, snad jen postava hlavní zlodušky až moc působí snahou vzbudit k ní u diváka nenávist. U mě tedy tvůrci uspěli, kudla se mi v kapse otvírala i při projevu obhájce během soudu. 8/10

Kinematografie skrývá mnohé netušené poklady a je příjemné občas nějaký z nich objevit. Já jsem jeden našel v tomto neznámém skvělém filmu. Na příběhu mladé ženy vypráví obecně o údělu ženy ve světě, který ovládají muži. Žena se v něm musí ponižovat - bojuje o příjem, a to leckdy způsoby, které naše společnost vyžaduje a přece odsuzuje. Kromě dobrých hereckých výkonů na mě zapůsobil i dabing v moderní Češtině a samozřejmě překvapivý závěr. Pouze občasná, neobtěžující hudba mě také potěšila. Skvělý film, který doporučuji, naskytne-li se ještě někdy příležitost ho vidět. 9/10

Dechberoucich scén a "vrcholů filmu" obsahuje Potěmkin dost. Proto se jedná bezpochyby o skvělý filmový zážitek, i když některé scény jsou přece jen ještě divadelní a pomalejší, než jsme dnes zvyklí. Naposledy jsem film shlédl s novou elektronickou hudbou Christopha Pajera (který představení i živě doprovázel) a kombinace filmu s touto hudbou se mi líbila - před představením jsem se obával, jak bude spojení moderní hudby a klasického díla působit. Hudební pasáž doprovázející scénu s červy v mase je nepříjemná a skvěle doprovází zobrazovanou skutečnost, závěr je pak strhujícím způsobem velkolepý. -- Při sledování Křižníku Potěmkin by ale člověk neměl zapomínat, že jde o propagandu režimu, který zahubil nesmírné množství lidí. Scéna, ve které obyvatelé Oděsy s nadšením vezou námořníkům Potěmkina potraviny, je povznášející, dokud si člověk nevzpomene na hrůzy kolektivizace ruského zemědělství a třeba na Ukrajinský hladomor, v němž zahynuly miliony!! lidí. Myslím, že je třeba na to pamatovat a uvědomit si společenský význam tohoto díla. Je možná formálně dokonalé, ale pokud bychom zapomněli na jeho politický význam, účel, ke kterému byl natočen a kdo ho natočil, oddělujeme obsah díla od jeho formy. To nechci dělat. 7/10