Crawler-D

O válkách už se toho napovídalo spoustu, dokumentů pamujících druhou svtěovou válku je víc, než bych dokázal spočítat, ale někdo dostal zajímavý nápad vzít válku z jiného úhlu. Jak by se vedly války, kdyby nebylo jak živit vojáky? Pokud vás někdy tato otázka napadla, tenhle dokument vás nadchne. Očitá svědectví podaná navíc ve zručné dramaturgii rovnovážně kombinující výpovědi aktérů, záběry vaření a archivní výjevy. A nezapomeňte na "špetku soli".

Oděn ve skvostném rakousko-uherském kabátku (digitální 4K projekce je šťavnatá a barvitá) je film uvozen náznakem okultismu, jenž by se mohl stát záminkou pro mysteriózní pátrání či revizi historie, ale postupně přesedlá v hledání vnitřního smyslu skrze spoustu skrytých významů a postavy a příběh pouze vkomponovává do jakési bajky o králi a dvou synech. Zatímco některé myšlenky řečené v zastřené řeči se lvem, sovou a živoucí rukou mě nadchly, jako by svůj význam měli jen v daný moment a daný okamžik a nevztahovaly se na celé dílo, což je zásadní škoda. Kdyby totiž motiv o významu celistvosti člověka, kde nestačí mít jenom hlavu, nebo jenom srdce a kde ztráta ruky je stejně zásadní jako ztráta duše, tvořil hlavní dramaturgickou klenbu, byl by film fascinující. Takhle mu chybí nějaký hlavní důraz, zřetelnější příběh a hlavně konec, který by všechno nepostavil na hlavu. A taky by si zasloužil lepší než nejhorší plakát roku.

O smutných starých lidech, kteří už dlouho nikoho nezabili. Nyní mají pré. Solidní banda old-stars mi vynahradila, co mi chybělo v Expendables, a to pořádnou porci humoru. A komediální stránka film táhne kupředu. I když v tom spousta příběhových kliček a vývoj škobrtá, Schwentkeho režie a práce s herci mě baví.

Jarchovský by se měl stydět - jako adaptátor stojí az starou belu. Ve výsledném snímku ponechal (nebo přidal) spoustu nahodilých motivů a momentů, které vyznívají do prázdna. Divák nechápe, proč jsou nutné. Mdlý závěr, roztahané, ale se zajímavými postavami (obzvláště nečernobílý otec Myšička). Stejně mám pocit, že tenhle film není tak o mládeži za komunismu jako o tom, že mládež je pořád stejná a že ji jde o tu rebelii, vzdor a chlast. Komunisti se k tomu za normalizace vlastně jen nachomýtli.

Hodnotné už proto, že ukazuje, co válka dokáže vytvořit, jak jedince vykořeňuje a nakonec izoluje. Stává se psancem v místě, které by mělo být domovinou, ale i když se město jmenuje Hope, naději bych tam nehledal.

Na půl cesty mezi béčkovou tupostí ala Piraňa 2 a vybroušeným akčním dramatem ala Terminátor 2.

Občas jsem si nebyl jistý, jestli ještě koukám na film, nebo jenom na softporno. Snímek cílí na nejnižší možné pudy – sexuální a sebezáchovy. Přičemž ani jedno mi nenabídlo jak hororové napětí v klasickém smyslu, tak bezbřehou blbost béčkových slátanin.

Sic velmi povedená, zábavná a svébytně ruská, pořád jenom nápodoba.

Šurikeny létající rychlostí světla..wow.

Romantika stylizovaná do počítačové hry, v níž se vypořádání s dívčinou minulostí rovná krutě drsným soubojům s jejími bejvalými. Škoda, že neschopný Cera a chladná Winstead zazdívají jakoukoliv šanci na uvěřitelný románek. Dokonce i Wrightův vizuální smysl pro střih je zde jen nudnou kulisou, která nemá tolik vtipu a kinetiky jako dřív.