ROBOTER

Bylo by to na ****, ale ta angličtina s přídavkem "ja" a "nein" film zabila...

A ten namachrovaný a sebestředný pravdoláskař Černý se svými "důležitými" vsuvkami a komentáři tam vystupoval jako proč?

Asi bude nejvhodnější hodnotit postupně jednotlivé díly zvlášť a celkové hodnocení zprůměrovat: — 1. Veliké bourání (1918) *** Martin Huba zvládl svou roli dokonale, stejně jako Miroslav Donutil, který jinak nepatří mezi mou nejoblíbenější hereckou elitu. Rovněž (poněkud upozaděná) role Daniely Kolářové se mi velice líbila. Bohužel, děj tohoto dílu působí poněkud zpřetrhaným dojmem. Člověk stále čeká, kdy příjde vylíčení těch osudových okamžiků října 1918, jenže děj nás najednou co by lusknutím prstů přenese někdy z poloviny války do Masarykova příjezdu do Prahy v prosinci 1918. Stejně tak dialogy působí škrobeným dojmem a tvůrci se dle mého názoru spíš ukájeli nad formou dialogů než nad jejich obsahem. Ač jsou mi jako historikovi dějiny vzniku ČSR bližší než např. dny Mnichova, onen druhý díl se mi snad paradoxně líbil více. Asi jsem ve spojení s Landou neměl tak velká očekávání. — 2. Den po Mnichovu (1938) *** V případě druhého dílu jsem se nejvíc obával Daniela Landy, jelikož tohoto člověka vůbec nemusím. Ve výsledku musím říct, že mi nakonec v roli E. Moravce vůbec nevadil, ba naopak, zhostil se své role poměrně přirozeně (Role mu byla zjevně velice blízká a zřejmě nevypovídá mnoho o kvalitách herce: tak jako Bolek Polívka v roli Bohuše v Dědictví nemusel hrát alkholika, neboť jím je i v reálném životě, podobně i Daniel Landa nemusel hrát fašistického zeleného mozka, neboť zeleným mozkem je). Poměrně hezky v ději také vystupuje rozdílnost a složitost charakteru Edvarda Beneše, muže, jehož činy jsou stále v debatách historiků rozdílně hodnoceny a analyzovány. Stejně jako u prvního dílu, i zde mi vadí velký chronologický skok v závěru, kdy najednou vidíme hajlujícího novoženicha Moravce v roce 1942. Myslím, že právě období mezi rokem 1938 a 1942 si zasloužilo své místo v ději, neboť v něm došlo v přeměnu prvorepublikového Moravce, který dokonce vydával články kritizující německý nacismus, v Moravce-kolaboranta...

Děj filmu je zasazen do časů únorové revoluce a říjnového puče v Rusku v roce 1917, kdy dynastie Romanovců byla sesazena z trůnu a její osud se nenávratně přibližoval tragickému konci v červenci 1918. Tempo, i když poněkud pomalé, mě naprosto přikovalo k obrazovce. Tím mě film velice nadchnul. Bohužel, už méně mě nadchnul svou tendenčností. Bolševici byli sice hrozný póvl, leč aureola, s jakou je vykreslena carská rodina, je až moc vtíravá a filmu ubírá na kvalitě (ovšem, že zcela chápu ruský arcinacionalism, který musel kypět a prýštit zrovna v době vzniku filmu, kdy byl Mikuláš II. ruskou pravoslavnou církví prohlášen za mučedníka). Velice kladně rovněž hodnotím výběr herců, od Mikuláše II. přes Jakova Sverdlova až po Jakova Jurovského, kteří byli svým předlohám neskutečně podobní a velice přidávali snímku na autenticitě.

Spíše než objektivní sonda do polských dějin počátku 15. století mi tento film přišel jako pramen k polským komunistickým dějinám s jasným nacionálním akcentem, jež má silnou poválečnou pachuť... Jinak ovšem poměrně příjemný film.

Člověk by řekl, že svými dějinami, kulturním směřováním k Arabskému poloostrovu a k Evropě a svou téměř nejstarší tradicí specifické ortodoxní církve se Etiopie ani nehodí do Afriky. Hezký dokument.

Brutální dokument o romské osadě Šuto Orizari nedaleko makedonské Skopje, který nám byl doporučen na předmětu BKA108 Současný Balkán na FF MUNI. Šuto Orizari (neboli Šutka) je jediným samosprávným romským celkem na světě. Životy celé plejády místních obyvatel vytváří neuvěřitelnou mozaiku, nicméně pro všechny je něco společné: není důležité zúčastnit se, ale vyhrát a být šampion (tj. vlastnit nejvíce kazet, nejvíce obleků a kravat, nejlepší hrob, točit nejlepší videoklipy atp.). Toto není Kusturica, tohle je opravdu dokument (ačkoli režie udělá vždy z materiálu to, co chce mít)! Bylo to mimořádně silné a dokument krásně ukazuje, že Romové jsou všude na světě stejní :-) Doporučuju!

Tématický snímek k právě proběhlým volbám.

Velmi emotivně natočený snímek s důrazem na minimalistické pojetí, na kameru využívající dlouhé monotónní obrazy libující si v lineárních tvarech... z tohoto hlediska velmi zajímavý a působivý film. Pokud bychom však měli mluvit o "dokumentu", tohle vedle dokumentů ani nestálo a zasloužilo by si tak jednu hvězdu...

Nechápu podceněná hodnocení většiny. Mě tento film naopak přišel jako docela povedená sonda do psychiky bohatého a úspěšného člověka, kterému materiálně vůbec nic nechybí, ale který je ze způsobu života který žije, z lidí kolem sebe atd. totálně duševně vyprázdněný. A svými vraždami chce upoutat pozornost svého okolí, jakési "volání o pomoc" (jiní to řeší pokusy o sebevraždu). Což se mu stejně nedaří. Ve filmu je prostě demonstrován případ, který je (domnívám se) psychologům a psychiatrům dobře známý. A Bale to zahrál dokonale.