amfetamin

Strach a hnus v ... wait, what?! Jo aha, tohle je verze z Portorika, kde Johny o něco míň chlastá a o dost míň fetuje.

I am ... Sherlocked

Upír Nosferatu to teda předčil na celé čáře ačkoliv měl jasné nevýhody v podobě absence mluvení. Lugosimu tato role očividně sedla, ale mě tedy ten jeho ksicht přestal dost brzo bavit, což je špatné vzhledem k malému počtu scén, kde vystupuje. Směšné netopýry akceptuji vzhledem ke stáří filmu, ale ani v atmosféře to Upíru Nosferatu nesahá po kotníky. Nazývejte si to klidně 'jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie' dle mého tomu tak není ani náhodou!

Hugh Laurie už bude asi navždy spjat s rolí tohohle flegmatického, sarkastického, kulhavého doktora. Nebyla jediná série, která by mi přišla výrazně horší. Zkrátka, tento seriál mi bude velice chybět. Everybody dies

Takovéhle příběhy (filmy) fungují jedině v Paříži. Aime-moi moins, mais aime-moi longtemps!

Sice už mi v závěru bylo jasný jak to dopadne, ale tenhle film je teda chuťovka. Sick sad world

K tomuto 'miniseriálu' jsem přistupovala značně kriticky. Linie krásy je totiž jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih. A jak všichni víme, knize se filmová adaptace málokdy vyrovná. O to větším překvapením bylo, že je to velice dobře zpracované. Skvělý pohled do světa anglické smetánky v 80. letech, konkrétně mezi přívržence Toryů a krásně zachycené uctívání (železné) lady Thatcher. Stejně tak parádní zpracování homosexuálního tématu. Drogy, nechráněný sex a především jeho následky Sečteno podtrženo, BBC se nemá vůbec za co stydět. Stvořilo seriál velice povedený, takový, který je poctou Alanu Hollinghurstovi a jeho dílu.

Na komentář jsem si úmyslně nechala nějaký čas. Z kina jsem totiž odcházela s poněkud rozporuplnými pocity. Teď už vím, že Alois Nebel je krásný film. Nic víc a nic míň. Děj celý film poněkud táhne dolů, ale romantické duše jako já, budou pořád dokola unešeny prvními minutami, protkanými hustou a temnou atmosférou, kdy vás trochu mrazí a čekáte, co přijde. Právě ta atmosféra je totiž po celou stopáž dokonalá. A právě díky tomu jsem schopná odpustit tvůrcům drobné nedostatky protože tenhle film je zkrátka poezie. Poezie, kde odjakživa převládá lyrika nad epikou.

Člověk by vzhledem k tématu čekal citové ždímání od začátku do konce a ona je to nuda. Tohle je film od Poláka pro Poláky. Posledních 5 minut je nejlepších, což je trochu smutné.

První polovinu filmu jsem téměř prospala jak moc byla nezajímavá, potom přišel soudní proces, kde se začalo svítat na lepší zítřky, což bohužel moc dlouho nevydrželo. Čekala jsem a doufala, že holocaust bude rozebrán trochu víc, že budeme moci víc nahlédnout do svědomí příslušníků SS a ono nic. Bylo to prázdné a posledních 20 minut zase celkem nudné.