Anthony

Pro tento snímek mi přijde nejvýstižnější označení "pohodový film". Tentokrát se nic závažného neřeší, ani drogy ani nebezpečné odpady, jediný smysl filmu je pobavit. To ovšem film nijak neshazuje - i dělat zábavu se musí umět. A Soderberghovi se tento záměr daří. Plno s chutí hrajících hvězd jsou dalším velkým plusem. A závěrečná pointa (tj. jak vyloupit banku a nebýt chycen) se moc líbila. Nejvíce jsem se ale nasmál při scénách ilustrujících dřívější neúspěšná vyloupení kasina.

Hlavní postava potřebuje zajistit, aby se jeho kamarád oženil, protože pak získá peníze určené poslednímu svobodnému. Má na to měsíc, pak bude peníze potřebovat opravdu nutně - dluží totiž nesmlouvavému řediteli kasina. Tato jednoduchoučká zápletka je prošpikovaná mnoha gagy hlavně z oblasti sexu. Jejich úroveň je dost kolísavá. Docela jdou citace z filmů (MI2, Americká krása) a ještě pár dalších scén je obstojných, u dost scén jsem zase nevěděl proč se smát, ale věděl jsem, že bych se dle autorů smát měl. A občas jsem se pobavil docela dobře: když jsem zjistil jaká tři slovíčka chtějí ženy (některé) slyšet nebo při scéně s amputovaným varletem.

Solidní TV detektivka s překvapivým koncem jak má být. Slušné herecké výkony - zaujal mě Jan Hrušínský jako detektiv, ale i ostatní jsou celkem bratelní.

Taková příjemná blbina z dob Komanda apod. Docela to ubíhá, ale je třeba absolutně vypnout mozek. Arnie se stále tváří zarputile, ale už pomalu začíná být chvílema vidět, že je to starý pán.

Zase tak šíleně se, co se patriotismu týče, podle mého na pilu netlačilo. Spíše jsem to vnímal jako osobní pomstu Mela Gibsona - a ten když má ten šílený pohled v očích, je perfektní. V tomto směru se mi především líbila scéna, kdy společně s mladšími synky osvobodí Ledgera. Za povedenou považuji hudbu Johna Williamse (jako skoro vždy). Co mi na filmu vadí, je jeho délka, dvě hodiny by bohatě stačily.

Zvěsti o šílené krvavosti mi přijdou přehnané. Jsou zde samozřejmě skvělé choreografie bitek, ale film mě spíše zaujal zajímavým soundtrackem, kouzly s kamerou (dlouhé záběry a časté pohledy shora) a neméně zajímavým výtvarným řešením (zimní zahrada s fontánkou apod.). Jako neznalec žánru mi jistě uniklo mnoho odkazů, ale film zaujme i bez toho. Časové hrátky mi tentokrát přišly trochu samoúčelné, snad mají zakrýt velkou jednoduchost příběhu. Spíše se mi líbily hrátky s formou (např. animovaná část byla skvělá). Také bych byl raději, kdybych viděl celý film najednou, na druhou stranu je ukončení jedničky docela dobré a napínavé.

Nápad nijak originální (např. mě napadá podobnost s Černou listinou s Annie Girardotovou), tvůrci se tak snaží alespoň o poněkud zajímavější ztvárnění tohoto tématu. Některé skutečnosti jsou odhalovány divákům (i hlavní postavě?) postupně, některé věci nejsou vysvětleny vůbec. Občas nejsou úplně jasné důvody jednání postav. Velkou předností je ovšem Jeanne Moreau. Moc se mí líbila nervní hudba Bruna Coulaise.

Co všechno může rozhodovat o zásadních věcech v mezinárodní politice - vyznění podobné jako u Vrtěti psem. Jen je tu méně humoru - označit film za komedii bych se celkem zdráhal. Pravda je, že tento pohled na tajné služby je docela zajímavý a vystupování Pierce Brosnana v roli agenta MI 6 nepostrádá jisté ironické kouzlo. Bohužel zajímavý nápad není příliš originálně natočen a tak nám nakonec celkově vychází jen průměrný slušný film.

Po přípravné půlhodince vypukne dvouhodinové válečné peklo. Lepší obraz současné války jen tak neuvidíte. Jelikož na to dohlížel Ridley Scott je to i dost efektní a zároveň brutální (palec, céva, ruka apod.). Navíc se tu kulkám vyhýbá i velmi zajímavé herecké osazenstvo - zvláště Tom Sizemore je prostě boží (a velmi podobný své roliv Ryanovi či v Pearl Harboru). Kromě neustávající palby jsou obrázky podkresleny i velice zajímavou hudbou Hanse Zimmera. Přesto, ač je to skvělé, bylo-li by to o něco kratší, bylo by to ještě lepší.

Krása. Skvělá hudba Joe Hisaishiho s nádhernou animací + velice zajímavý příběh s ještě zajímavějšími postavami - zajímavé je relativizování dobra a zla. Ekologické vyznění na mě silně působilo, jestli to uvidím ještě jednou, beru igelitku a jdu sbírat papírky do lesa.