nikoletkaa

Ta chemie mezi hlavními herci byla neuvěřitelná! Chci říct vlastně naprosto uvěřitelná ;)

Lidi, vážně přestaňte srovnávat jakýkoli film podobný Lásce nebeské s Láskou nebeskou, protože vždycky to bude film jen podobný. Na New Year's Eve jsem se těšila už strášně dlouho, a to především kvůli všem těm známým tvářím. Že ty známé tváře ale budou propojeny tak, jak propojeny byly, jsem ale nečekala. Každý příběh měl své kouzlo. Mně se však nejvíce líbil Zac s Michelle a jejich noční hon za splněním snů. Bavila jsem se královsky. Mimochodem ta malá Abigail už není malá Abigail, ale krásná holka!

Kdykoli, kdekoli, s kýmkoli.

Jednu dobu jsme se na to se sestrou dívaly pořád! :)

Bylo to vtipné. Bylo to zábavné. Mělo to spád. Bylo to i napínavé. Mělo to zajímavé charaktery postav. Mělo to perfektně zvolené herce, kteří těm charakterům dodávali ten správný obraz. Byla tu dokonale zvolena hudba. Mělo to skvělé hlášky. Bylo tu i několik vynikajících scén, které se člověku nevykouří z hlavy ihned po zhlédnutí. Ale co je nejdůležitější: bylo to poučné zároveň a já si odtud odnesla i několik mouder do života :))

Jaká příjemná změna sledovat něco, co je tak jiného od těch amerických dokonalých životů v luxusu. První řada byla naprostá bomba. Zhlédla jsem ji během jediného dne, bez přestávky. Neuvěřitelně mě bavila ta vyšetřovací linie. Hlášky hlavních postav jsou mimořádně vtipné, trefné. Neberou si absolutně žádné servítky, vše řeknou tak, jak je to v danou chvíli napadne. A nejlepší postava? Jednoznačně Nathan (překvapivě). Druhá řada je už podstatně slabší než ta první, ale pořád si drží slušný nadprůměr. Už mi to přišlo jako moc velké sci-fi, viz. tajemná postava v masce z budoucnosti. Třetí série: myslela jsem si, že to bez Nathana nebude ono, ale kupodivu to ono bylo. Zvláště od druhé poloviny řady. Grandiózní finální epizoda, kdy jsme dostali odpověď ohledně týpka v masce, byla jen pomyslnou třešinkou na dortu.

Víte, co dělám každý rok v tento čas? Pročítám si televizní program a hledám, kdy to budou vysílat. Nějak si Vánoce bez Kevina nedovedu představit. A letos, stejně jako loni, jsem jej v programu nenašla. No nevadí, budu si muset najít nějaký jiný způsob :o)

Já jsem si v poslední době udělala naprosto hrozný zlozvyk. K puštěnému filmu mám otevřený internetový prohlížeč s asi dalšími 10 záložkami. No a tak se stává, že, ačkoli mě film baví sebevíc, film minimalizuji, proklikávám se záložkami a film vnímám jen tak naoko. Ale u Adama jsem si to nemohla dovolit. Nebylo tam snad ani jedno tzv. hluché místo a já měla obavy, že když se podívám jen na sekundu jinam, přijdu o něco důležitého v ději. Tak jsem se vydržela dívat celých 95 minut na jednoho neuvěřitelně zajímavého kluka a jednu neuvěřitelně zajímavou slečnu. Celou dobu přemýšlíte, jak to s nimi skončí a jak byste se asi zachovali vy, kdyby jste se zamilovali do někoho, od koho v podstatě nevíte, co čekat. Já jim fandila, ale... S koncem jsem byla navýsost spokojená.

Mělo to takovou dávku povzbudivého optimismu. Bylo to plné naděje. Plné něčeho, co vás zahřeje přímo u srdce. Cítíte to už během počáteční klavírní skladby Rachel Portman a pocit přetrvává až do 26. minuty druhé hodiny. Ne že byste po téhle minutě nic necítili, ale ten pocit výše popisován se změní. Ať se stane cokoli, musíme žít dál.

Psát, jak moc velký blázen jsem do Paříže, je asi zbytečné. Byla jsem tam již dvakrát, ale tohle město vás snad nikdy nepřestane fascinovat. A v tomhle filmu byla vykreslena jako okouzlující, dechberoucí, fascinující, nádherné místo, které se stalo inspirací pro mnoho umělců velkých jmen. Upřímně nejvíce jsem si užívala prvních asi 10 minut, kde vidíte jen snímky známých míst i neznámých zákoutí, pro Francii jak typických. A pokud se ještě Paříž zasadí do 20. let plných umění, třpytu, tak není co dodat. Owena jsem doteď brala jen jako herce nějakých bláznivých komedií a nikdy jsem ho moc nemusela, ale tady byl skvělý. Věřila jsem mu každé slovo. Dokonce hrál tak perfektně, že na mě dokázal přenést to svoje nadšení z toho, co se kolem něj děje a já si uměla živě představit, jak nadšený byl. To dokáže jen pan Woody :)