Kryšpín

Robot Dreams je neuvěřitelně radostný, ale také tragický film. Je o univerzální potřebě být nablízku druhým, ale nebojí se přiznat, že nás obklopuje krutost. A především chápe, že všechno v životě, ať už dobré, nebo špatné, má svůj konec. Francouzsko-španělská produkce Robot Dreams vznikla na základě komiksu američanky Sary Varon, který pro filmové plátno adaptoval španělský scenárista a režisér Pablo Berger. Na jazykové rozpolcenosti tvůrců v podstatě nezáleží, protože film je zcela beze slov – a nadčasový. Styl animace je záměrně zjednodušený a odráží komiks, s jasnými jasnými liniemi a bez velkých detailů na postavách i pozadí. Název filmu je dvojsmyslný a odkazuje nejen na Psí sen mít za kamaráda robota, ale i na Robotovu vlastní cestu za objevením nějaké vlastní identity, která by nebyla jen Psím kamarádem. Na to, že na první pohled vypadá jako velmi jednoduchý kreslený film s dětským pohledem na svět, se toho v „Robotích snech“ tematicky děje opravdu hodně. Lze v něm vyčíst nejrůznější vlastní interpretace, například alegorii na rozvod nebo sexualitu existující v určitém spektru. Pro mě je to příběh o přátelství a ztrátě, o životodárném významu sociálních vazeb. „Sny robota“ vás přivedou k slzám a spoustě úsměvů.

Film je k vidění na YouTube a dokumentuje skutečný příběh muže, který zabránil 789 sebevraždám. Japonsko je bohužel známé tím, že patří mezi země s jeden s nejvyšším počtem sebevražd v zemích G7 a útesy Tōjinbō patří mezi nechvalně proslulé místa, kde lidé skáčou z útesu při západu Slunce (s 70 procentní úspěšností). A Yukio Shige zde byl 42 let policistou, který právě na konci své kariéry pracoval u těchto útesů a vyčerpávalo ho vylovování mrtvých těl z oceánu. Po odchodu do důchodu, místo aby se posadil a odpočíval, jak si zasloužil... tak se rozhodl, že bude každý den chodit na útesy a pomocí dalekohledu vyhlíží každého, kdo má podezřelé chování. Dokument rozhodně stojí za vidění.

Člověk se vždycky bojí, když jde o adaptaci jeho oblíbené knížky. Ale v případě tohoto filmu to nemohlo dopadnout lépe. Jako by se vaše představy zrealizovaly a vy tak měli pocit, že se můžete stát taky filmařem, protože to je přesně tak, jak jste si přáli. Ammaniti je mistr příběhů. Film, mě stejně jako kniha, vtáhl do studny slov dětského hrdiny, jehož příběh vzbuzuje strah i smích. Syrový a něžný příběh o krutosti světa.