Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Fantasy

Recenzie (12)

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Je to audio/vizuální smršť, která si už jen za tyto dvě věci zaslouží plnotučnou 3,5 hvězdu. Ano, nemá smysl srovnávat knihy a film, vždy tu bude ta filmová zkratkovitost... Bohužel se Denisovi nepodařilo to nejpodstatnější. Přenést na plátno ten velkolepý a sofistikovaný příběh jako takový, to nemůže zachránit ani vizuál, ani zvuk. A film by dle mého názoru měl vyprávět příběh, zvlášť, když má tak skvělou předlohu. Člověk sice s úžasem kouká na ty monumentální scény, kino sedačku pod ním rozvibrovává ultra hutný zvuk, ale připadalo mi to celé spíše jako prohlídka mega pohybujících se obrazů doplněná o mega zvuk, než sledování děje, který by mě vtáhnul. Je to až příliš analytické. Duna II nepochybně stojí za vidění, ale můj seznam TOP scifi přeuspořádat nemusím.

plagát

Equalizer 3: Posledná kapitola (2023) 

Pro mě je celá tahle série připomínkou "jednoduchých" filmů z dětství. Je jasné, kdo je padouch, je jasné, kdo je dobrák a stejně tak je jasné, že dobrák je zničí. Přesto si dali tvůrci práci s krásnou lokací, příběhem a Denzel je stále uvěřitelný, i když je v reálu už postarší pán. Řekl bych přesný opak posledního Johna Wicka, který v průběhu svého posledního filmu už fakticky parodoval sám sebe. Přál bych si víc takových filmů, které navzdory své předvídatelnosti prostě baví.

plagát

John Wick 4 (2023) 

John Wick - Chapter 1 mě na první dobrou skvěle bavil. Říkal jsem si, konečně svěží vítr v tomto žánru. Drsňák John, kterého hned tak něco nezastaví, a i když už to vypadá, že je konec, John to vždycky nějak "rozběhal". Snažil jsem se s podobným nadhledem brát i Chapter 4, prostě neřešit, co je a není možné, jen koukat a bavit se akcí, která byla často promyšlená, atraktivní, vizuálně nabušená. ALE, čím je toho na Johna víc, tím víc je vidět, jak jeho protivníci čekají frontu, až na rvačku s nimi bude mít John čas, jak se mu ty nunčaky tak nějak zaplétají a hlavně, když ho srazí auto jednou, dvakrát, jóóóóó třeba 10x, ok, John to v klidu dá, ale Chapter 4 už to měřítko Johnovy nezničitelnosti posunul na level terminátor, což v kině často vzbuzovalo smích a pobavení. A pak ty kontrasty. Johnovi dojde střelivo, vrhne na 15m prázdný zásobník, spolehlivě zasáhne protivníka do hlavy a samozřejmě ho to nenávratně složí. Zatímco John je po 10ti srážkách autem zcela fit. To už prostě nefunguje! Nejsem si jistý, jestli to byl záměr, ale ne každému sedne, že z Johna Wicka tvůrci udělají šaška. Bohužel to tak chvílemi působilo... Nemluvě o jeho sokovi, který bez očí dokáže věci, že si člověk nutně musí položit otázku, že kdyby borec oči měl, tak rozseká všechny včetně Johna Wicka nejpozději do 10ti minut. Trošku se nám ta série unavuje...

plagát

Monster Hunter (2020) 

S nadšením jsem se pustil do tohoto snímku, neboť absence tohoto žánru, navíc postížená covidem, je neskutečná. Ale došel jsem k závěru, že raději ještě rok vydržím, než si něco podobného dát znovu. Vizuálně asi ok, ale všechno ostatní je vražda. Takže mi nezbývá, než se ztotožnit s verbalem a Hardym a doufat v lepší scifi, na které se čeká a čeká...

plagát

Tenet (2020) 

Aniž bych se chtěl nějak výrazně rozepisovat, naprosto souhlasím s Verbalem a Tomem Hardym. Takže slovy Hardyho, první Nolan, který mě nebavil. A to mám žánrově tyhle filmy hodně rád a skoro až hladově jsem se těšil, že konečně půjdu do kina na solidní film. Snad jediná událost, která mě opravdu pobavila, byly dvě juniorky, které si u filmu neustále povídaly, ale přestaly hned potom, co došlo k prvnímu posunu v čase a jeho vysvětlení. Od té chvíle bylo hrobové ticho:)

plagát

Zrodila sa hviezda (2018) 

Na tento film jsem slyšel jen dva komentáře. Buď romanťárna pro holky a nebo prostě jen takový hudební film bez zápletky. Ale prý tak nějak dobrý. Já jsem si v tom našel úplně něco jiného. Tak trošku koketuji s muzikou a její tvorbou a prostě jsem si říkal, joooo, to by byla pecka, kdybych si mohl takto zahrát s nějakou hvězdou a něco by z toho bylo. Takže na rozdíl od tvrďáků, pro které je to jen pro holky, já jsem si ten film báječně užil. Zpěv Coopera i Gagy je vynikající, stejně jako muzika, kterou spolu snad i tvořili. Já jsem se u filmu skvěle bavil:)

plagát

Free Solo (2018) 

Když nad tím tak přemýšlím, ten dokument můžu hodnotit jen z toho pohledu, jak moc mě to vtáhlo a jak moc mě bavilo, koukat se na tuhle potenciální "sebevraždičku". A musím říct, že mě to bavilo hodně. Jsem si jistý, že si Honold tak trošku žije ve svém světě, ale to co dokázal, nemá obdoby. Chvílemi jsem si říkal, jestli se mu alespoň zvedne tepovka, když leze místo, kde je to tak 50/50. Škoda, že následně nepřidal komentář, jak se cítil v místech, kde si dřív Xkrát sednul do sedáku, jestli měl během výstupu nějakou krizi či chuť to zabalit, ale v každém případě to stojí za vidění.

plagát

Godzilla II: Kráľ monštier (2019) 

Tak tohle byl pro mě po dlouhééééé době jednoznačně nejnudnější film. Je to v podstatě neustále akční, ale to nestačí. Pokud se autorům nepodaří diváka upoutat alespoň jednou zajímavou postavou, tak to nefunguje. A nutno dodat, že tady byli herci tak bezpohlavní, nezajímaví a nudní, že jsem se minimálně polovinu filmu přemlouval, abych neodešel z kina. Bylo to fakt utrpení. A na co bych se u takového filmu vykašlal zcela jsou Ty děsivě trapné uplakánkovské scénky. To bylo fakt blééééé.....

plagát

John Wick 3 (2019) 

John Wick 3 měl být dle mého názoru posledním Johnem Wickem. První díl pecka, druhý nějakým způsobem navázal a u třetího jsem čekal nějaký logický konec. I když jsem se v podstatě bavil nekonečnou akcí, už potřetí jsem sledoval totéž a došel jsem k závěru, že zápletka už je tak vyvařená, že čtvrtý, pátý, šestý díl si dám už jen u TV. Ono se to totiž nedá vyvařovat dokola. V příštím filmu se Keanu s Laurencem postaví systému, přijde další a další záporáček, se kterým když se dají do křížku, bude dalších XY filmů o pomstě ala zabiju je všechny... A teda scény, kdy Keanu chvíli dostává totálně na zadek a pak se zázračně oklepe a totálně je rozseká, hmmmm, to taky moc nežeru...

plagát

Ronnie Coleman: The King (2018) 

Tak jsem se jakožto člověk, který chodí zvedat železo cca 25let, podíval na tento dokument. Nechalo to ve mě pocit lítosti vůči Ronniemu. V roce 2013 jsem se s ním setkal osobně a vidět ho jen sedět, byl podivný pocit. Zcela bez váhání obětoval svoje zdraví takovým způsobem, až to děsí. Vlastně ani nevím, jestli je to něco, co by měl člověk obdivovat (chtěl být prostě NEJ) nebo si klepat na čelo (co je víc než zdraví). Ale v každém případě je to zajímavý dokument, a to i z pohledu jeho soupeřů. Trošku zamrzí, že se v něm nikdo ani slůvkem nezmíní o anabolikách, růstových hormonech atd., jakkoli každý ví, jak to asi je:) Protože jen díky nim mohl dřepovat 362kg a tlačit 200lb jednoručky. A dle mého názoru je toto největší zlo sypačky, což by někdo těm současným sypajícím juniorům, měl říct. Pustí to člověka za hranice bolesti a možností jeho pohybového aparátu. A pak se bortí páteře a trhají se šlachy....