Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (1 239)

plagát

Tanburingu (2010) (seriál) 

Obecně na velkém množství japonských seriálů miluju právě ten důraz na sílu přátelství a na snahu něčeho dosáhnout a jít za svými sny. I tady to po emoční stránce velmi dobře fungovalo, ovšem poměrně brzy mě začalo nudit, že se to stále opakovalo a nebyl tam žádný pořádný vývoj situace, až na to, že v každém díle měla některá z postav určitý problém, který komplikoval průběh oné skupinové gymnastiky. V každém z dílů se však problém tak nějak vyřešil a takhle se to opakovalo stále dokola - problém / dočasné neporozumění / uvědomění si důležitých hodnot / rozřešení / utvrzení přátelství a společných cílů / situace zalitá sluncem / nový problém.... a tak pořád znovu a znovu každý díl, kdy se vždycky objevila nějaká překážka. Navíc ten vývoj byl pokaždé téměř stejný a jako celek to pak působilo docela monotónně. V předposledním dílu byla navíc hodně nerealisticky napsaná postava Yashiro (jeho psychický obrat nebyl vůbec uvěřitelný). Jinak oceňuju herecké výkony hlavních protagonistů v čele s Yamamoto Yusukem, a taky bylo úžasné sledovat jejich akrobatické kreace. Tohle má z mé strany velký obdiv a svým způsobem jsem s postavami sdílela jejich nadšení pro věc :) Ale na výborný seriálový zážitek to zdaleka nemělo. Emočně nabité, ale příběhově velmi slabé. ~(3,0)~

plagát

Tajný život Waltera Mittyho (2013) 

Poselství má tenhle film skvělé. Bohužel mi k tomu ale příliš neseděl ten mainstream. A ztělesněním toho všeho je sám Ben Stiller v hlavní roli, kterého budu mít vždycky spojeného s komediálními trháky typu Fotr je lotr. Podobné komedie mám sice ráda, neříkám že ne, ale tady to spojení komedie s nadsázkou (viz např. boj se žralokem) a hlubší myšlenky podle mě úplně nefunguje. Na jednu stranu se nám film snaží předkládat zásadní otázku náhledu na život, jenže na druhou stranu je vlastně veskrze prvoplánový a tak nějak postrádá "duši". Aspoň takový jsem z toho měla pocit. Nebylo to špatné, ale podobný obsah by mě určitě oslovil mnohem silněji v jiném zpracování. ~(3,2)~

plagát

Návrat kouzelníků: Alex versus Alex (2013) (TV film) 

Bohužel nepřesahuje úroveň celého předcházejícího seriálu. Naivně jsem doufala, že by tento závěrečný film mohl být kvalitou o krepet lepší, ale působí to spíš jen jako delší speciální díl k seriálu. Max je snad ještě debilnější než normálně (když nad tím přemýšlím, zdá se, jakoby i v průběhu seriálu upadala jeho stupidita čím dál hlouběji) a vtipných scén je tam pomálu. Na druhou stranu bylo fajn vidět Selenu ještě jednou v roli Alex a pár úsměvných okamžiků se tam taky našlo (Ryan Gosling :D). Tohle za mě pomohlo dotáhnout hodnocení aspoň na tu minimální okrajovou úroveň, kdy dokážu dát tři hvězdičky, ale bylo to hodně těsné. Na své si přijdou pouze fanoušci seriálu, jinak to absolutně nemá smysl vidět. ~(2,5)~

plagát

Zostaň so mnou (2014) 

K vyššímu hodnocení mi sice ještě něco málo chybělo, ale je to hodně sympatický a taky originální film. A laťku tomu zvedá především Chloë v hlavní roli. Útrapy mládí protne ještě mnohem důležitější rozhodnutí - zůstat či odejít? ~(3,4)~

plagát

V rytme stepu (2007) 

Existují mnohem lepší taneční filmy - tohle se řadí spíš mezi ty slabší/průměrnější. Dějem rozhodně nijak neohromí, herecky taky moc ne, ale jako pocta tanci to podle mě funguje docela obstojně. A obdivuju herce, kteří se do tohoto filmu pustili i přesto, že street dance nikdy nedělali (včetně hlavní herečky). Myslím, že je náročné si bez předchozí zkušenosti tyhle taneční pohyby osvojit natolik, aby herec pak ve filmu působil jako někdo, kdo se tanci věnuje odjakživa. Sledovala jsem k tomuto filmu krátký dokument o tvorbě choreografie a cvičení tanečních čísel a moc se mi líbilo, jak to jedna tanečnice komentovala se slovy, že je hezké, jak se při tvorbě tohoto filmu herci učili od tanečníků a tanečníci naopak pobírali herecké zkušenosti od herců a nakonec to krásně splynulo dohromady. Film jako takový sice až tak neohromí, ale oceňuji to množství práce, které se za tím muselo skrývat. ~(2,8)~

plagát

Susedia na odstrel 2 (2016) 

Bavila jsem se o krapet méně než u jedničky, ale i tak to byla docela fajn odpočinková komedie. Jen bych osobně vypustila několik těch gagů, které už na můj vkus hodně hraničily s nechutností. Jakmile to podle mě přesáhne určitou míru, už to není vtipné (no, je to asi věc vkusu, ale přece jenom by se to dalo nahradit jiným druhem humoru, který by fungoval lépe). Spousta vtipů se ale naopak povedla, například scéna při vaření vajíček natvrdo. :D A potěšila mě v hlavní roli Chloë a ve vedlejší mini roličce Selena. Pokud se líbil první díl, je rozhodně fajn kouknout se na toto pokračování, přestože opravdu stačí vidět jednou. ~(3,2)~

plagát

Interstellar (2014) 

Zatímco film Inception mě během závěrečných titulků zanechal koukat téměř s otevřenou pusou a okamžitě jsem věděla, že to rozhodně nebyl obyčejný filmový zážitek, Nolanův Interstellar na mě bohužel neměl ani vzdáleně takový efekt. Začátek byl velmi slibný a s napětím jsem čekala, kam se dál bude film vyvíjet a jak vůbec skončí. Zrhuba uprostřed filmu mě ještě zaujala řeč Dr. Brandové (Anne Hathaway) o tajemné síle lásky a o tom, že by na tento pocit měli lidé při rozhodování více dát. Nicméně pak už to z mého pohledu šlo hodně z kopce a stal se z toho takový guláš, že jsem vlastně přestala tušit, co divákům chce celý film sdělit (naivně jsem čekala, že snad zodpoví nějaké z těch nadnesených otázek o mezilidské lásce a zodpovědnosti vůči světu atp.) Možná že v tom snad i bylo něco víc (jako neznalec kvantové fyziky bohužel nedokážu posoudit), ale já v tom v celé druhé polovině filmu viděla už jen množství efektů, nesmyslný vývoj příběhu včetně polopatických dovysvětlujících prvků, a na konci v podstatě úplně klasický happy end, který mě zanechal spíše chladnou. Je to škoda. Tenhle film měl mnohem větší potenciál. ~(3,3)~

plagát

Hviezdny prach (2007) 

Mezi mé top oblíbené pohádky by se to sice nedostalo, ale i tak velmi příjemný zážitek. :) Hvězda byla moc chytrá bytost - věděla, že pravá láska je bezpodmínečná. Což si bohužel mnozí lidé často neuvědomují. ~(3,3)~

plagát

Legal high (2012) (seriál) 

Přiznám se, že jsem měla od tohoto seriálu o něco vyšší očekávání. Aragaki Jui i Sakai Masato zahráli své role přesvědčivě a prostředí soudnictví jim sedlo (i když samozřejmě podotýkám, že tohle je hodně odlehčený a komický náhled na soudy a advokátní praxi v Japonsku), ale něco tomu chybělo. Myslím si, že to bude především tím, že v průběhu jednotlivých epizod nebyl znatelný téměř žádný větší vývoj ve vzájemném vztahu těchto dvou postav. Nemyslím tím samozřejmě to, že by se snad do sebe měli zamilovat, to vůbec ne (popravdě by to bylo spíš k podivu), ale přece jenom jsem čekala, že se Komikado-sensei (Sakai Masato) ve svém přístupu trochu polepší a že ho postava mladé právničky obměkčí. Takhle to však byly pouze jednotlivé epizody o různých soudních případech, během kterých se Komikado-sensei a Mayuzumi-sensei ve svém komickém vztahu oboustranné nesnášenlivosti navzájem škádlí. A najednou to prostě jen skončí, navíc naprosto absurdním koncem. Přestože mám obecně japonské seriály velmi ráda, tohle nebyl tak úplně můj šálek kávy. ~(2,8)~

plagát

Tamió (2015) (seriál) 

Herecky podařené. Obzvlášť Suda Masaki výborně zvládal oba protipóly - jak svou vlastní stydlivou a hloupočkou postavu, tak převtělení svého povýšeného a razantního otce (v téhle roli byla na něho vysloveně radost pohledět). Jinak ale musím říct, že příběhově to byl hrozný guláš. Jde hlavně o téma prohození těl, na kterém ostatně spočívá celá ta legrace, ale zdá se, že aby to tvůrci měli na čem postavit, vykonstruovali pro to hrozně pitomou zápletku, která ani nedává smysl. Koukám, že Zíza na to má stejný názor jako já... Je škoda, že to celé nemělo o něco důvěryhodnější a propracovanější pozadí příběhu. Navíc mi trošku vadilo celé to zasazení do světa politiky, ale to je spíš už můj osobní nedostatek, protože se v politických záležitostech většinou úplně ztrácím - bylo tak pro mě obtížné sledovat některé dialogy. Shrunula bych to jako průměrný komediální seriál z japonských politických kruhů, který má své dobré a špatné stránky. Co mě kupříkladu vysloveně štvalo, byla postava jménem Nitta. Co mě naopak vždycky potěšilo, byla písnička "Stress Free" od Miwy, která hraje v závěrečných titulcích :) ~(3,2)~