Recenzie (789)
Agatha Christie: Slečna Marpleová - Svrbenie v prstoch (2006) (epizóda)
Tak to bylo zatím to nejhorší, co jsem s Marplovou viděl, ta zápletka už ani není přitažená za vlasy (jak je u Agathy zvykem), to je prostě blbost. Jinak docela překvapilo spojení Marplové a Pentličky (tento překlad jména Tuppence mě dost irituje, nicméně už se vžil), asi připravují i příběhy Toma a Pentličky. To bude zajímavé, hlavní hrdinkou taková násoska, aspoň v tomto díle stihla solidní porci ethanolu.
Ten svetr si nesvlíkej (1980)
Úplná špička to není, ale nenudí, herecké výkony výborné, hlavně Nárožný. Za jeho školení v Trabantu přidávám hvězdu, škoda, že ve druhé půlce filmu už nemá tolik prostoru.
Dvere v podlahe (2004)
Po pěti minutách jsem chtěl vypnout, obávaje se dalšího slzavého údolí á la "citlivě natočený příběh o rodině, které se musí vyrovnat se ztrátou dítěte..." Naštestí jsem vytrval a stálo to za to, vzhledem k pojetí filmu jsem přemýšlel i o plném počtu bodů, ale tempo je přece jen o něco pomalejší. Taky souhlasím s Legasem, že rozbor nehody z toho mohli klidně vynechat. Je to protknuté lehkým humorem, i když po podlaze se válet nebudete, má to šťávu a nápad. A na rozdíl od většiny diváků je mi otevřenější, nedotažený konec sympatický, nemám rád velká finále plná zvratů. Tady byl navíc konec celkem vtipně řešený.
Lásky mezi kapkami deště (1979)
Výborný film o dospívání na Žižkově, Menšík parádní. Jen ta linie s R. Hrušínským a Macháčkem mi tam moc neseděla, ta podobenství ("vyhnání z ráje") mě moc neberou. Na druhou stranu písnička od mé oblíbené Evy Olmerové a taky velmi pěkná postava výrostka Kanimůry, jehož velkým snem je, aby mu děti nosily na hrob vajgly a uctily tak památku mladého kuřáka.
Zlatý pavouk (1956)
Tak tady asi ani není co pochválit, zápletka nic moc, děj se táhne, herecké výkony mizerné, včetně Brejchové (na rozdíl od pozdějšího Probuzení). Z letargie mě vytrhlo vždy jen dramatické kvílení smyčců, bohužel přítomné zejména v nejnudnějších scénách. Stále aktuální je na filmu pouze poptávka po zlatě, které opět nahrazuje zcela nedůvěryhodné měny.
Nikdo nic neví (1947)
Zápletka má potenciál, scénář snad i pár vtipných momentů obsahoval, ale režisér všechny případné fóry totálně zazdil, střih se pak zcela vymyká racionálnímu chápání. S tím si neporadili ani Marvan s Filipovským, o ostatních hercích nemluvě. Kaprova smrt s podobnou zápletkou (byť ne z války) je řádově vtipnější. Po válce asi nebyly peníze, tak to jeli na jednu dobrou, ale i při zohlednění těchto polehčujících okolností víc dát nemůžu.
Malé letní blues (1967)
Mladá Čunderlíková prožívá během dovolené svou první lásku. Nic víc, nic míň. Pro mě příliš lyrické, nějaký děj by neškodil, takto se celkem táhne i těch 70 minut, ale atmosféra se celkem povedla, tak dám nějakou tu hvězdu.
Medená veža (1970)
Což o to, natočené to není zle, i kamera a hudba pěkné, ale podobné filmy mi moc neříkají. Drsná krajina, opravdové přátelství, láska a žárlivost, to nezní špatně, ale je to nevěrohodné, dialogy a chování postav mi zkrátka přijdou nepřirozené, teatrální. Hlavně ten průvodní komentář je tak plný životních mouder, až byl otravný.
Pochybnosti (2008)
Příjemně překvapilo, čekal jsem, že to bude něco násilně moralizujícího s černobílými postavami, ale je to solidní. Hlavně potěšilo, že nechává diváka na pochybách, jak to všechno bylo, netlačí zbytečně na pilu. Snad jen rozhovor ředitelky Streepové s černochovou matkou byl na mě trochu moc teatrální. Amy Adams se mi hodně líbila, i ostatní herci dobří.
Strach (1963)
Trochu slabší, než ostatní kalašovky, ale pořád lepší než většina ostatních ČS detektivek. Hlavně výborná atmosféra a duo vyšetřovatelů. Konec trochu slabší, ale konec konců to nebyl tak špatný nápad, nahradit tradiční závěrečný rozhovor "jak to vlastně bylo" scénou ze soudu. Jen tady opradvu trochu připomíná proces s imperialistickými štváči. Taky vyšetřování postupuje někdy až moc "samo", jako by šli detektivové celou dobu najisto (např. hledání s detektorem kovů v okolí chaty).