sona123

Baví to chvíli, ale po chvíli to začne být jako obehraná deska (originální ostatně není ani námět). Možná je to Patinkinem - líbil se mi, když zpíval v Chicagu, tady jako průvodce ve světě čerstvě mrtvých už tolik prostoru nemá. A možná je to dobře.

Slabší průměr ve stylu noir. Tedy nic pro mě. Herci průměrně nudní, dialogy tuctové, ani ty slečny u tyče nebyly nijak rajcovní. Nedostala jsem nic, co by za to koukání vůbec stálo.

Nostalgie někdy není dobrý přítel. Ač nejsem fanatický příznivec LOTR, přesto jsem si chtěla zavzpomínat, pobavit se, odpočinout....dostalo se mi tragického odpadu, který tedy podle mého poctu dílu nevzdává. Nízkorozpočtovost až uráží, většina děje je odvyprávěna s pozadím na sníh, les a tak. Pak jsou tu asi dvě bitvy se skřety, kteří mají halloweenské masky. Ty kecy mezi, to není ani vata. Herecké výkony, o tom je až neslušné mluvit. Vždyž ta Graelin ani neměla pořádnou paruku! Zato tu bylo hodně tanečků ochotnického sboru, ale podívat se na vesnickou veselici by bylo asi mnohem přínosnější, než to, co nám zde vnucují. No, ale šlo se tomu zasmát, takže budiž.

Ubírám jednu hvězdičku z plného hodnocení, protože začátek byl skutečně pomalý a chvílemi až nudný. Ale jakmile došlo na věc....Hodně lidí tu řeší, že pět dní je málo a že takový přerod nemohl během jednoho pracovního (školního) týdne nastat. No, asi ne, ale přece jen jde o film a v něm jsou snad různé zkratky dovoleny. Ale navíc, jde o přerod? Nebo jen drsné odhalení toho, co v nás je a s čím jsme se narodili? To přece není tak, že bychom si léta budovali nějakou svoji existenci a ta se případně musela přebudovávat - my v sobě prostě máme všechny ty pudy a instinkty a nevědomé tendence, a ty se v určitých chvílích mohou sepnout a spustit a je jedno, jakou masku (před ostatními, ale i sami sebou) jsme do té doby nosili. Takže třeba postava Tima mi nepřijde až tak nepravděpodobná, navíc mluvíme o teenagerech. Na filmu oceňuji mnohé - rozpumpoval mě, a to jsem nemusela vstávat, aby se mi rozproudila krev v žilách. Tempo vyprávění bylo chvílemi až zrychlené, ale plnilo svůj účel. Bylo tu pár dobrých momentů, kdy beze slov bylo vyjádřeno vše (např. když Karo sedí ve třídě v červeném triku a ostatní mají své košile). A pak ten morální apel a zdvižený prst! A zkraje jsem si říkala - ty brďo, to si asi Němci nemůžou dovolit, takový film, no na konci jsem si vydechla, protože chtěl říct něco jiného a i to tak vyznělo, ale tvůrci tu balancují na hraně. Ale ono po pravdě, co by s tím Amíci byli schopní udělat? A když se to všechno navíc nese v německé dikci...

Glassovi mají skleněný dům a do něj si vezmou sousedovic děti, jejichž rodiče tragicky zahynuli. K dětem dostanou přídavkem na správku 4 miliony. A jak to tak chodí, Glassovic nejsou tak báječní lidé, jak si rodiče dětí původně mysleli, když je určili jako případné poručníky. Potenciál filmu byl určitě větší, i s tím krásným barákem si mohli tvůrci vyhrát líp, takhle se stal jen prázdnou kulisou. Vše je schématické a jasně dané. Ale jako kulisa, nebo po dlouhém dni docela slušná podívaná. Bravurní komentář: Enšpígl.

Já mám Kaurismäkiho ráda, jeho styl vyprávění, specifické barvy - tady navíc přibyl i svérázný humor, až mi cukaly koutky. No ten příběh je banální, ale pouť hlavního hrdiny určitě zajímavá (klube se z něj pěkný filuta, i když nijak ve zlém) a song kapely Armády spásy, které bezejmenný dělá tak trochu manažera, tak mi vytřel zrak. Bavilo mne to.

Dvouhodinový pohled na čukotské (nebo kýho čerta) pláně. Situace na meteorologické stanici, kde pobývají dva zaměstnanci - zkušený pardál a nováček Paša. Postava Pašy je pak rozporuplná a roztáčící děj do skutečných vývrtek, aby pak všechno nějak skončilo...Moc se tu nemluví a nikdo nikam nespěchá - ale mějme na paměti, že je to ruský film. A film je to zdařilý, nevím jak to, ale i když jsem se dívala v pozdní hodinu a bylo to fakt dlouhé a děj tedy tekl velmi poooomalu, nenudila jsem se a jsem ráda za ten neotřelý pohled. Více takové syrovosti a studeného vichru.

Někdy je těžké zařadit film do toho správného šuplíčku - no tady to očividně nevyšlo, protože Every Day není drama a už vůbec ne komedie, právě naopak. Je to film, kde se vlastně nic moc nestane a my jako voyeři nakoukneme do jedné rodiny, která běží v zaběhlém režimu, jehož poklid naruší příchod nerudného dědy, který má své nejlepší časy za sebou. Zajímavá je ústřední dvojice Schreiber-Huntová, kteří k sobě tak nějak patří i nepatří a myslím docela dobře vystihují fungující, leč ne úplně vášnivý manželský pár. A celé to pak skončí stejně, jako to začalo - nenápadně, do ztracena...

Čekala jsem to drsnější a melodramatičtější, víc hrající na city. Ale tohle je řekla bych poměrně realistické a střídmé. A celá ta plejáda herců nepůsobí nijak moc rušivě, jsou vybráni typově víc než dobře. A pak je tu příroda a spousta lidí motajících se kolem a snažící se znovu se pevně postavit a zastavit...a vypadá to věrohodně. Takže celé to vlastně působí jako dokument, hodně civilní a těch je jak šafránu. Bohužel, musí se dít hrůzné věci, aby taková díla, jako Tsunami, vznikala. Příroda versus lidé...ale i lidská síla může být mocná.

Tak tohle je film přesně podle mého gusta. Sice moc nechápu, jak to, že na režisérském křesle neseděl Lynch, když jsem tam viděla lynchovinu každým coulem (zejména v druhé polovině), pravda, až tu současnou, dřív býval Lynch jiný a tohle spadá spíš k Inland Empire. Ale s odstupem, na Lynche by tohle bylo příliš cudné a skromné. Shannon je ďábel a je jen málo takto charismatických herců. Miláček Dafoe tu má velmi skromnou a nenápadnou roli, dávajícímu všemi jasný a strohý rámec. Ten styl vyprávění, postupný, jak nás se skutečnostmi seznamují hrdinovi blízcí, no ten je mistrný a mystický. A plameňáci, ty jsou povinnou třešničkou na dortu. Ten film je geniální (navození atmosféry, strnulé záběry, povinný trpaslík, toho já vždycky můžu, ta práce s herci, kdy my jsme jako by blíž než jen před obrazovkou, koukáme pod pokličku a přitom jsme voděni jako loutky....) a zde je - zdá se mi - značně nedoceněn.