panmroz

takový trošku jako rebeLOVE, ale jako kdyby stihnul ten vlak jenom ten Revai. furt ne a ne pochopit, co si to ten Gervais vybírá za žánry pro celovečerní formát - žádný z jeho počinů (Ghost Town, The invention of Lying a totok) vůbec nepřipomene nic ze zábavnosti jeho televizních věcí (The Office, Extras). Škoda toho. Všeho.

nějak si nevzpomínám na jedničku, ale naprosto nechápu chování M. Lawrence coby poldy. Vono to neustále ječí, že jedem rychle, že se střílí, že de vo kejhák, na to jsme zvyklí ze Smrtonosných zbraní (Murtaugh), ale tady ti dva vypadaj, jakože rovnocenně. No, nerozumím, nebavilo, ten dvojvtip s rozbitým bazénem jsem nějak nepobral (když už vím, že může ten pes strhnout, tak ho tam znovu nepřivazuju, ne?), záporák měl charisma podobné tomu z poslední smrtonosný pasti (tj. plus minus nula), no...

první hodina a půl je jako si tutéž dobu prohlížet Pin up krabičky od cigaret, akorát že v žánru melodram, což pro mě osobně představuje poměrně závažnej problém (ten žánr, ne to prohlížení). Samotnej útok je poměrně paráda, včetně těch citačních záběrů ala čelisti, Ben Afflack už po Gone baby Gone není tak směšnej typos, takže se pohled na jeho "herectví" dá snést,ale jak zlí jazykové tvrdí:" je to tak přibližně o tři hodiny delší, než by bylo třeba." Každopádně je M. Bay zřejmě vhodnej režisér pro budoucí kýčovitou dramatizaci útoků na WTC + odveta.

film má naprosto bizarní schéma - cca hodina a půl čistého času děje, tzn.samotný let, je natažen na 7 let při 115 minutách stopáže s tím, že 7 let minus hodina a půl je vyřešena během úvodních titulků. Jinak jeho vrchol spatřuji v scéně "nástup do letadla", kde jsme seznamováni s jednotlivými pasažéry. Práce režie, potažmo kameramana, je soustředěna na maximum záběrů s prostisvětlem. A trpí to přítomností N. Cage, a jeho hláškou "říkal jsem ti, abys vrátil toho králička dotý krabice", i když v době vzniku filmu málokdo tušil, co bude znamenat N. Cage v roce 2010.

neuvěřitelně fungující demokratická Čína, po nádherně upravených parcích běhají děti, cvičenci povolených učení nacvičují sestavy, ani stopa po smogu, jen ten rozmařilej američánek musí dostal lekci z mravů a z pokory; pochopit velikost této mocnosti. Náhodou bych řekl, že v rámci žánru "film, mající "karate" v názvu", to dopadlo nad veškerá očekávání.

něco mezi dvě a tři. snaha o vykreslení bizardnosti vidlákova není autorům filmu tak vlastní jako například autorům filmu Napoleon Dynamite. Tím film postrádá to, co by mu rozhodně chybět nemělo - autenticitu. Člověk má spíš pocit, že sleduje nějakou holčičí verzi Stillerovky Vybijená. A ve srovnání s událostí sezóny v oblasti amerického indiefilmu - 500days of Summer už Whip it padá vyloženě na hubu. Najednou ten chlapecký postrockový band, milující rodiče procházející filmovým vývojem, nejlepší kámoška s ambicí akademické dráhy, všechno to působí jako z prstu vycucaná vycpávka, která má z tohoto udělat film. Zároveň neskrývám překvapení z toho, jak moc to ten film opravdu připomíná, jak Daniel Stern od posledně přibral, jak tu po Benu Afflackovi máme druhý herecký omyl na režijní sesly a není to vlastně až tak špatný.

nevyužitá příležitost - v průběhu filmu Annie Leibovitz líčí, jak byla jakousi editorkou sprdnuta za nearanžování fotografie lídrů pochodu proti jaderným zbraním, což zapřičinilo přerod z reportážní portrétistky na portrétisku a módní fotografku - aranžérku. tedy na to, čím ji většina diváků zná dnes. no, a ten film má přesně tenhle problém. jinými slovy - kdyby hlavní hrdinka dokumentu nefotila tak zábavný fotky, tak by dokument nestál za nic.

začátky filmů Baze Luhrmanna jsou schopny čehokoliv, konce jsou zaměnitelné s běžnou mainstreamovou produkcí. Platí to jak o Moulinu, tak i Austrálii, a stejně v tomto případě. Ze začátku sledujeme zběsilou grotesku, v postavách smutek jak z Trio z Bellelville, ale čím pokračuje příběh dál, tím víc se stává zaměnitelným, ony bizardní postavy z filmu začínají vyčuhovat a objevovat se jen jako padající postavičky v disneyovkách.

Dobrej nápad - by nás E. Norton mohl provázet po náckovských ghethech, S. Seagal po ulicích plných kriminality, S. Stalonne po nejkrásnějších vrcholcích zasněžených hor, A. Pacino po zákulisí týmu NFL, atak. Jakože fakt dobrej nápad...další. další. další.

obmítám mít hodnotný zážitek z filmu, který za originalitu chápe "dát tam něco, co tam ještě nebylo". je to prakticky totéž, jako vymýšlení nehod v Nezvratných osudech nebo úkoly v Saw. Herci v první polovině působí jako Stormare postava z Big Lebowski, druhá polovina je pak ve stylu Pařby ve Vegas - příjdu do místnosti - flashback - aj aj aj aj - příjdu k vratům - flešbek - aj aj aj aj - . Styl filmu, jeho barva a chuť je naprosto zaměnitelné s nějakým televizním thrillerem, mimo ony "originální scény". dvě hvězdy jsou za jistý místopisný zážitek, v Srbsku jsem nebyl, takže po Football Hooligans International, část Srbsko, je to mé druhé seznámení s touto zemí.