Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi

Recenzie (872)

plagát

Pasca (2011) 

Přestože se tomu nedá upřít snaha odvyprávět tuto snad už tisíckrát omletou zápletku zase trochu jinak, v globálu to je jen další atmosferický thriller o zmagořelém domácím s voyeurskými sklony. Hilary Swank je výborná herečka, což dokáže v několika scénách prodat i tady, ale celkově jí ta role nijak zvlášť nesedí. Naopak její vousatý oponent v podání Jeffrey Dean Morgana do toho domu plného tajných chodeb a maskovaných kukátek zapadá skvěle a člověku je ho někdy vážně líto. Bohužel kromě standardní závěrečné honičky je film v podstatě úplně statický, a to po hříchu i ve chvíli, kdy si to do bytu nakráčí Juliin přítel Jack, jenomže z očekávané bitky nemá divák vůbec nic. Tu a tam sice obecenstvo vystraší nějaká ta překvapivá lekačka, ale to je úkaz spíše vzácný, nehledě na to, že se filmaři nevyhnuli několika do očí bijícím klišé (mobily nemají v domě signál, ale to pouze tehdy když je třeba volat o pomoc; násilník se v jedné chvíli svíjí v agónii na zemi, aby za deset vteřin byl oběti v patách zase v plné síle atd.). No a když si k tomu připočteme i absolutně nulovou pointu, ve výsledku nám vyjde veskrze průměrná záležitost.

plagát

Paul (2011) 

Tomuto filmu jsem se chtěl původně vyhnout úplně, pač já ty rádoby „cool“ komedie nerad, ale když jsem slyšel vesměs chválu a zkazky o vtipných odkazech na klasiky sci-fi, více méně z povinnosti jsem jako fanoušek žánru překonal počáteční odpor. No popravdě – nestálo to za to. Prvních řekněme dvacet minut je ještě docela vtipných, především návštěva Comic Conu a vůbec putování dvou britských nerdů po místech „blízkých setkání“ jsou docela fajn (na ten Comic Con bych se taky někdy rád podíval). Jenomže jakmile se ve filmu zjeví alien Paul, začne to povážlivě drhnout a ve chvíli, kdy do děje vstoupí jednooká Ruth, je celý film zralý na ránu z milosti. Jako jo, některé hlášky nejsou špatné, třeba diskuze Ruth s Paulem o Darwinově evoluční teorii je opravdu vtipná, ale v globálu je to jen tupá naháněčka s imbecilními agenty plná přisprostlých gegů, nad jejichž úrovni zůstává rozum stát. Něco takového jsem ale přesně čekal. Akorát teda nechápu, jak tohle někdo může považovat na „skvělou komedii“.

plagát

Perverzáci (2011) 

Solidní uchylárna. Povídkové filmy obecně moc nemusím, ale zrovna tenhle titul mě zlákal svým hororovým námětem. No, moc mě to nenadchlo. Každá povídka je natočena jiným způsobem, má odlišnou atmosféru, ale přestože jsou všechny svým způsobem zajímavé, celkově ve mně film vlastně nic nezanechal. K hororu jako takovému má asi nejblíže první povídka. Druhá je velmi bizarní a popravdě jsem jí až tak úplně nepochopil. To nejlepší však přijde na závěr. Třetí povídka je opravdu velmi podařená, přestože na ní nic hororového v podstatě není. Tuto část zdobí výborná hudba a nápaditá kamera, přičemž její finální zakončení ve formě škodolibé pomsty je přímo znamenité, až mě to rozesmálo. :-) Tahle povídka vytáhla celý film alespoň na solidní průměr.

plagát

Piráti z Karibiku: V neznámych vodách (2011) 

Jeden z největších hitů této sezóny nakonec dopadl mnohem lépe, než jsem očekával. Johnny Depp dobře věděl, proč nenechal jednu ze svých nejslavnějších postav padnout v zapomnění, přestože by se tomu po rozpačité trojce nikdo asi nedivil. Čtverka se svou koncepcí přibližuje geniální jedničce a maje na vědomí, že v jednoduchosti je síla, prezentuje se prostým, snadno uchopitelným dějem, který na předchozí díly vlastně ani moc nenavazuje. Taktéž se oprostila od citového vydírání, kterého si divák v předchozích dvou dílech užil až až. Piráti z Karibiku = Jack Sparrow. Tahle rovnice platí v tomto díle více než kdy jindy, protože Johnny Depp je opětovně famózní, jeho postava doslova září a úsměvnou vyčuraností dodává filmu ten typický sarkastický lesk. Sparrow taky několikrát vtipně zahláškuje (třeba: „Kapitáne, chtěl bych nahlásit vzpouru!“ :-)) a vůbec tahle postava dělá z filmu moc příjemnou podívanou. Zkrátka a dobře, tihle Piráti se povedli.

plagát

Podraz (2011) 

Jedinou zajímavou věcí na tomto filmu je fakt, že v něm hraje Bruce Willis, jinak je to velmi o ničem. Příběh je plný otřepaných klišé, a i když se v něm pár vtipných momentů najde (třeba když má Petey „nehodu“ s pistolí), v globálu je to prostě děsná kravina. O hereckých kvalitách rapera Curtise "50 Cent" Jacksona je možná až škoda psát, takže ho přeskočím a vrhnu se na hvězdu největší, tedy Bruce Willise. Bruce svým charisma strčí do kapsy celý ansámbl i s režisérem a zašlape je do země s takovou elegancí, že mu sami ještě zatleskaj. Tak nějak nerozumím tomu, proč se herec jeho kalibru nechal přemluvit k účinkování v tak očividně špatném filmu, ale asi neměl zrovna do čeho píchnout. Jenomže ani bravurní Willis to prostě nezachrání. Scénář je natolik slabý, nevěrohodný a hlavně děravý, že dokáže diváka odradit dřív, než to vlastně celé začne. Z mého pohledu naprosto zbytečný film, na který se velmi rychle zapomene. A plně po právu.

plagát

Prenasledovaný (2011) 

No, dejme tomu. Zpočátku výborně budovaná kostra příběhu, který nechává diváka v absolutní nejistotě, jak se děj následně vyvine, postupem času ztrácí půdu pod nohama a pomalu se boří do značně nevěrohodného a svým způsobem uvaleného bahniště sentimentálního kýče. Liam Neeson je tradičně výborný a touto rolí dává vzpomenout na svůj zatím nejlepší akční kus Taken, jenomže další plusy tohoto díla aby člověk pohledal. Po akční stránce se tam sice několik povedených scén najde, ale nic objevného to taky není. A tak se musíme chytit maličkostí. Mě osobně potěšila malá, ale tradičně velmi důstojná role Franka Langelly i velmi povedená volba představitelek obou hlavních ženských rolí. Na konci filmu jsem osobně čekal ještě nějaký dovětek, jako že Sekce 15 si to jen tak nenechá líbit, ale Američani prostě happyendy milují a musí je mít se vším všudy. Takže ano, tenhle film určitě nenudí, ale na druhou stranu to vůbec ničím nevybočuje z průměru.

plagát

Prepadovka (2011) 

Dost možná nejakčnější film, který jsem kdy viděl. Příběhem to je sice dílo prostinké – svým provedením ale těžkotonážní akční bomba, která v duchu asijské tradice přináší divákovi všechno, po čem jeho nevybořené srdce touží a pravděpodobně i něco navíc. :-) Členové speciální jednotky obklíčení v nehostinném panelovém domě, kde úřaduje místní drogový boss, se mají co ohánět (rukama, nohama, prostě vším), aby je rozčílení nájemníci nerozsekali napadrť. Některá místa jsou tak akční, až jsem nad tím nevěřícně kroutil hlavou. Ke konci filmu je těch NEKONEČNÝCH bitek fakt už příliš (kolik úderů do hlavy může normální člověk ustát?), takže ve finále jsem se k vlastnímu překvapení docela nudil. Pak taky ta linka – pozor SPOILER – o bratříčkovi ve službách hlavního záporáka je prostě děsný KÝČ, i když uznávám, že o příběh tady vážně asi nejde. Přesto ve mně film zanechal trochu rozporuplný dojem, takže hodnocení nechám na průměru.

plagát

Procitnutí (2011) 

Duchařiny mám moc rád a přestože začínají být již docela ohrané, já obdobným tématem nikdy nepohrdnu. Tento film mi svým námětem i místem, kde se odehrává, lehce připomněl vynikající El Orfanato, i když jeho kvalit bohužel nedosahuje. Přesto je i toto záležitost docela zdařilá. Filmařům se povedlo vhodně obsadit hlavní role, takže ústřední postavy jsou sympatické, přičemž Rebecca Hall si svou úlohu vyloženě užívá. Ozdobou snímku je výborná kamera, která místy doslova čaruje a prezentuje některé scény velmi vymazleným způsobem. Jenomže něco tomu prostě chybí. Tak předně si myslím, že těch duchařin tam mohlo být přece jen malinko víc a že některé scény šly vygradovat daleko lépe. Především v druhé polovině filmu zůstala atmosféra prázdné školy trestuhodně nevyužita. Navíc samotný závěr mi přišel už notně překombinovaný a těžkopádný, takže já osobně zůstanu jen u průměrného hodnocení.

plagát

Proroctvo skazy (2011) (TV film) 

Další film z produkce Syfy, který by patřil k těm lepším, kdyby alespoň rámcově zachovával nějakou vědeckou autentičnost. Filmů o konci světa spojeným s rokem 2012 přibývá jak hub po dešti, ale povětšinou jsou to pěkné kraviny, což v obřím měřítku předvedl naposledy třeba Emmerich se svém patosu 2012. Syfy šla pochopitelně mnohem úspornější cestou a tak do tří čtvrtin jsem měl z filmu opravdu dobrý pocit. Ale to jen do chvíle, než se ukázalo, k čemu je ta hůl. Jako přátelé, já jsem už ve filmu viděl ledacos, ale – pozor SPOILER – aby výstřel paprsku ze Země odrovnal Černou díru, to jsem teda ještě nežral! Tenhle happyend mě rozzuřil natolik, že kdybych měl Syfy předplacenou, asi jí okamžitě zruším. :-) Ale jinak tenhle film jako nenáročná podívaná poslouží, pokud vám teda nevadí, když z vás filmaři dělají blbce.

plagát

Rango (2011) 

No konečně, po dlouhé době opravdu podařený animák, který má koule a pobaví i dospělé obecenstvo. Rango je pestrá žánrová mozaika, která má značný umělecký potenciál a přitom hraje na odlehčenou notu, takže ta občasná „artovost“ nenudí. Gore Verbinski má jasně definovaný styl, který je zárukou dobré zábavy a tato ctnost se v Rangu třpytí snad ještě víc než kdekoli jinde. Odkazy na různá klasická díla jsou do filmu vetkány tak nějak implicitně, takže to nejsou žádné laciné parodie, ale spíše takové pomrkávání po divákovi, který to baští i s navijákem (třeba ten Clint Eastwoodovský part je úplně boží). Mně osobně se to opravdu velmi líbilo a myslím, že takhle vyšperkované dílko animovaného filmu jsem neviděl od dob výborného Čísla 9. Bravo, pane Verbinski, tohle je na plný počet.