Aniko

Takovéhle pohádky já ráda (pohádka=jednoduchý příběh, který pochopí i malé dítě). Kresba, na kterou se mi hezky kouká, příjemně nadabovaná japonština, která se mi moc hezky poslouchá, romantická-melodramatická-teatrální? - nevím jak už bych se jinak vyjádřila - atmosféra, tvořená "barevností" a hudbou, je něco, co se mi líbí, přestože to může urážet něčí vkus.

V porovnání s Pojišťovnou štěstí a Ordinací (od obojího sem viděla tak do 5 dílů) tomu aspoň tu jednu hvězdičku dát musím, přinejmenším mě to tolik nerozčiluje jako zmíněné seriály.

Sympatičtí hlavní hrdinové (mno, asi mám slabost pro mladé asiaty) a, pokud to mohu posoudit, originální námět, který mě oslovil a rozhodně jsem byla zvědavá co z toho bude. Ovšem jak se odkrývá Dannyho minulost, zdá se mi už poněkud ohraná a "černobílá", tedy spíš moc černá. Prostě jsem čekala, že cosi kladného mezi Dannym a jeho "strýčkem" bude. Takže konec, ač pratřičně dramatický, jsem až tak moc neprožívala. Určitě to ale promarněný čas nebyl, už kvůli těm efektním bojovým scénám :-)