Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (184)

plagát

Kostnice (1970) 

Smysl tohoto krátkého dokumentu (?) mi byl jasný až poté, co jsem slyšel vysvětlení jeho "backgroundu" Janem Švankmajerem. Škoda, že některé ty kosti nebyly nakomponovány do jeho Historia Naturae - bylo by to ještě silnější.

plagát

Krásný ztráty (2000) (relácia) 

Tohle je celkem sympatický pořad a když se sejdou hosté, kteří mají co říct, tak je to velmi osvěžující záležitost. Trochu ruší prazvláštní průhledy skrze skleničky. Moderátor Michal Prokop je evidentně na hosty dobře připraven (na rozdíl od podivína Pavla Anděla), ale moc dobře mu nejde oční kontakt, rovněž přesná a jasná formulace otázky mu dělají potíže a zbytečně zdržují. Pořad by si zasloužil trochu delší stopáž.

plagát

Krátky film o zabíjaní (1987) 

Konečně film, který klade zřetelně a jasně formulované otázky bez toho, aby se podbízel s odpověďmi, pouze podává detailní informace. Dokážu pochopit, že formální stránka a práce s kamerou nemusí každému sednout, ale je třeba uznat, že atmosféře snímku to pomáhá a somatické obtíže se objevují velmi záhy. Fakt je ten, že samo o sobě polské (české, východoněmecké..) sídliště osmdesátých let je prostředí totálně frustruující a neutěšené. Ono se toho někde až tak moc nezměnilo, zejména v tom Polsku, to je taky třeba dodat. Scéna, kdy je hlavní "hrdina" popravován je jednou z nejsilnějších, které jsem na toto téma viděl (stokrát silnější než v Tanci v temnotách!).

plagát

Krstný otec III (1990) 

I s velkým časovým odstupem se tvůrcům podařilo zachovat a dokonale přiblížit atmosféru života italoamerických...ehm...obchodníků. Náramně je popsán pád Michaela Corleona, včetně jeho zdravotních problémů. Poslední půlhodina filmu neměla naprosto žádnou chybu, napětí se stupňovalo až k naprosté emocionální erupci.

plagát

Ladí neladí (2002) (relácia) 

Skvělý nápad postavit "proti sobě" českou a slovenskou partičku s hudebními publicisty a hudebníky samotnými. Moc nerozumím tomu, proč nemohou být koncerty vcelku a následovat diskuze, takto to postrádá potřebný tah na branku. Jinak je pořad pro mě velkým inspiračním zdrojem. Velmi často chybí hudebníkům patřičný nadhled, někteří publicisté by měli pouze psát, verbální projev bývá někdy zoufalý. Zajímavý je mnohdy kritický postoj Petra Fialy k neoriginalitě kapel, ačkoliv Mňága je symbolem strnulosti, neprogrese a plochosti, na současných koncertech vypadajících jako parodický revival sebe sama. Pořad je takovým jednookým králem mezi slepými.

plagát

Láska na inzerát (2005) 

Taková vcelku normální, ničím neprudící, ničím ani neoslňující americká romantická komedie, žádný velký kýč, občas nějaký ten vtípek, happy end, to na sobotní večer krásně stačí.

plagát

Lola beží o život (1998) 

Výborný nápad se třemi různými verzemi konci příběhu. Pěkné animované pasáže, tepající hudba, nádherný Oberbaumbricke (železniční berlínský most) a krásná Franka Potente. To všechno dělá z Loly opravdu nevšední zážitek, který ani při opakovaném shlédnutí nenudí. Když je někdo dobrej režisér (a to Tom Tykwer zcela určitě je), může si dovolit taky trochu si „hrát“ a udělat si filmeček z čiré radosti a hravosti. Jenom nechápu ten stupidní český název originálního Lola rennt?

plagát

Macko Pú a Heffalump (2005) 

Z ranku filmů pro děti tento vyčnívá, nejsou zde pitvořící se pseudozvířátka, dvojsmyslné narážky nebo jakési popkulturní odkazy, prostě jenom heký a milý příběh o kamarádství pro malé děti. Děti víc nechtějí a nepotřebují, vážně.

plagát

Madagaskar (2005) 

V rámci žánru animovaný film pro děti je to vcelku kvalitní kousek. To, co já považuji za podstatné, je, že zde vystupují skutečná zvířata (tedy skutečně existující). Vtípky jsou tu více, tu méně povedené, ale dětského diváka (kterému je film určen, což je třeba si uvědomit) potěší téměř všechny. Já (na prahu dospělosti) jsem nejvíce ocenil a nejvíce se nasmál u závěrečných titulků. Snímek uběhl rychle, nudit jsem se nestačil (u některých českých večerníčků trvajících pár minut je možno se začít nudit po pár desítkách sekund), takže klobouk dolů.

plagát

Mamut (2009) 

Velké zklamání. První polovinu filmu jsem měl pocit, že se stane něco, co zásadním způsobem změní vyznění snímku nebo životy protagonistů, dokonce to i místy tak nějak "bublalo" v očekání nějaké kolize...Ty drobné dějové zlomy byly dost dobře předvídatelné a osudy postav nezanechají v divákovi výraznější stopu. Tím nechci říci, že témata odcizení, mateřského pouta a ztráty blízkých lidí nejsou důležitá, pouze toto zpracování bylo poněkud povrchní, nešlo až na dřeň, škoda.