Mínós

Tisíc lidí, tisíc chutí - ale při vším respektu k názoru druhých ve mně jakýsi malý, ale zuřivý hlásek volá při pomyšlení, že si někdo nejneodolatelnější ze všech Constancí Bonacieuxových okamžitě po spatření na smrt nezamiloval: "Na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl!" A už tu mám první oběť, Belmondo, není ti hanba? Taková ženská v jednom filmu s tebou a ty ses tam neštítil pronést větu: "Ženská, fuj!"

Tvrdá jak solitér na krku maloměstské vdovy, křehká jak sklo v kostelním okně, temná jak polární noc a jasnější než paprsky vycházejícího slunce v rampouchu, co právě začíná roztávat - Její Výsost Ingrid.

Le chic, le charm a l\'esprit ve své oživlé kombinaci.

Ve chvíli, kdy se na mě poprvé z plátna upřely temné zraky Cory Munro, jsem věděl, že pro tuhle bych šel kamkoli. A když se na mě zadívala coby doktorka Raillová, věděl jsem, že i kdykoli.

La bella Ornella. Na věčné časy.

Říkávalo se o ní, že je ošklivá. Znáte nějaký pádnější důvod, proč si myslet, že lidé jsou slepí? Skutečná krása přetrvá věky a díky Kath stále znovu ožívá v jejích královnách i "obyčejných" ženách s neobyčejnou silou.

Za do smutku zakletou a láskou odekletou Olivii, za láskou prokletou a smrtí zakletou Ofélii, za krásnou a hrdou Helen Schlegelovou, za intrikánskou carevnu ve vlastních sítích Kate Croyovou, za křehkou jedovatou květinku Morganu a za všechny nevěsty temného pána Tima Burtona prostě nemůžu jinak.

Druhá Bergmanovna v mých oficiálních oblíbenkyních a první dáma světového filmu.

Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Adieu, Gelsomino.

Tenkrát na Západě patří k mým nejzamilovanějším filmům a kdybyste po nějakém slavném počtáři chtěli, aby počítal do nekonečna, mohl by stejně dobře počítat, kolikrát jsem ten film už viděl. A přitom pokaždé, když Claudia vystoupí z vlaku a rozhlédne se, na všechno zapomínám a prožívám kouzlo poprvé viděného.