Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (460)

plagát

Čo si robil cez vojnu, ocko? (1966) 

Víte, že nejhorší armáda ve druhé světové válce byla ta italská? Když má jedna americká jednotka dobýt menší městečko, místní posádka se dobrovolně vzdává - ale jenom pod podmínkou, že budou zajati až po karnevalu. Po prohýřené noci už je i Američanům zřejmé, že užívat si v zapadlém koutě Itálie bude lepší než válčit. Uzavřou proto s místními mír a obě strany posílají svým nadřízeným zprávy o tuhých bojích. Tato idyla končí, když na inspekci přijede americký generál a Němci se rozhodnou podpořit "hrdinnou" italskou posádku tankovou jednotkou... Tato kupodivu málo známá komedie je velice originální, ale především skutečně vtipná. První polovina, ve které vojáci předstírají boje je přímo úžasná. Například scéna, ve které kvůli prolétávajícímu průzkumáku organizují bitvu na náměstí se slepými náboji, je přímo dokonalá. V roli zmateného amerického důstojníka můžete mimo jiné vidět Harryho Morgana (který si podobnou roli zopakoval v MASHi, než se z něj stal plukovník Potter).

plagát

Harry Potter a väzeň z Azkabanu (2004) 

Oproti předcházejícím dílům přitvrdila hororová atmosféra. Tím narážím především na skutečně mrazivě hrůzostrašné mozkomory (ačkoliv jejich rej mi připomínal jistou scénu ze Strakonického dudáka :)). Pokud se vám Harry Potter a filmy o něm líbí, pak budete nadšeni. Ostatní se můžou podívat na celkem slušnou pohádku (a snad trošku fantazy). Pozn: žádnou knihu jsem nečetl, nemůžu tedy srovnávat s literární předlohou. Abych nezapomněl: pěkná mapa!

plagát

Mucha (1986) 

Za lepší považuji původní Mouchu z roku 1958, hlavně proto, že si lépe poradila s literární předlohou. tato zmodernizovaná verze má však něco do sebe, přestože si myslím, že řada drsných scén je poněkud samoúčelná a nahrazující klasicky utvářenou atmosféru. Jinak ale doporučuji.

plagát

Mucha (1958) 

Tato adaptace literární předlohy (ano, skutečně, to není původní scénář - film vychází z povídky Moucha od George Langelaana) je výborné a klasické sc-fi. Drží se předlohy mnohem těsněji než stejnojmenný film z roku 1986. Na rozdíl od něj nepřidává do děje žádné krvelačné a násilné scény - veškerá atmosféra a děj jsou vybudovány pouze scénářem, režií, kamerou a herci. Velice si toho cením, protože dnes už by to tak asi nešlo. Zaujal mě komentář od EdaSe, nápad s černobílou verzí má skutečně něco do sebe. A stejně jako u mnoha ostatnícm připadá i mně nejsilnější záběr na pavučinu...

plagát

Supervulkán (2005) (TV film) 

BBC je i u nás známa svými kvalitními a velice zajímavými dokumenty. Bohužel bych řekl, že tentokrát to už přehnali. Nemůžu polemizovat s faktickou stránkou Supersopky (nevyznám se v tom). Ale formou vypadá úplně jako tuctové katastrostrofické béčko. I přes nesporně inteligentnější scénář se tu tak vyskytují i typické propriety, jako všemožně pípající přístroje nebo zlá vláda. Taky by mě zajímalo, jak šťastní z tohoto počinu jsou skuteční pracovníci Yellowstonu a místní hoteliéři... Druhý díl je výrazně akčnější a dramatičtější, efekty velmi dobré.

plagát

Příliš hlučná samota (1994) 

Vlastně jediné, co mě na filmu oslovilo, byl procítěný závěr (řekněme poslední půlhodina). Ostatní jako by šlo mimo mojí hlavy bez hloubky a bez poetiky. Není to špatný film, ale je špatný ve srovnání s tím, jak dobrý mohl být, když vychází z takové přelohy.

plagát

Inženýrská odysea (1979) (seriál) 

Vrásčitý čtyřicátník Kostka hraje právě absolvujícího vysokoškoláka? Že je to blbost? Tak se dívejte!

plagát

Najväčšia hrozba (2002) 

!Pozor, tento komentář obsahuje mírný spoiler! Už mám dost filmů, kdy na poslední chvíli bombu zneškodní nějaký ten Bruce. Proto mě Nejhorší obavy příjemně překvapily, až do výbuchu bomby bych dal tři hvězdičky. Přesto napětí a politické složitosti nedosahují kvalit výborné rekonstrukce Třináct dní (viz. ČSFD). Najde se i pár nedostatků: kde se třeba vzaly tak rychle k dispozici F-16 pro útok na letiště? Proč Izrael nehledal evidentně ztracenou bombu? Uvědomuje si scénárista, že B-2 letí k cílům nejméně nekolik hodin? Pochálit ale musím velice impresivní úvod s podvěšováním bomby s podkreslující klasickou árií.

plagát

Štvanec (2003) 

Hrozná záležitost. Klon Ramba s Vinnetouem, se slátaným a nelogickým dějem, který má vést jenom k tomu, aby Jones a ten druhý předvedli své přežití a souboje v přírodě. Souboje samotné jsou vyloženě směšné. Závěrečný biblický citát je korunou na celou tuhle blbost. Vysoká hodnocení některých kolegů nechápu, stejně jako účinkování Jonese v takové pitomosti. Později se dozvídám, že to snad šlo i v kinech - drzost roku.

plagát

Rím (2005) (seriál) 

Myslím, že máme vůbec poprvé tu čest vidět Řím a jeho dobu takové, jaké byly. Nejedná se o žádný ideální antický svět v tógách řečnících filozofů ve stínu bělostných sloupů a soch. Je to lidnaté rušné město, kde v ulicích je špína, v politice intriky a filozofové jsou také jen lidé. Autenticita je dokonalá! Navíc můžeme vidět dějiny nejen očima vznešených Římanů, ale i obyčejných řadových lidí a otroků. Seriál se nevyhýbá ničemu z tehdejšího života, od sexu až po násilí. Přitom vše je historicky věrné - můžeme debatovat pouze nad vykreslením charakterů. Výprava je překvapivá a neudělala by žádnou ostudu ani ve velkofilmu - především ztvárnění města jako takového. Pouze bitvy jsou ošizené, případně pouze slovně popsané (prostě je vidět jenom jedna, typicky televizně). A ještě jedna malá výtka: seriál nedobře pracuje s časem, bez vědomí historických dat bych si při sledování asi ani nevšiml, že se děj vlastně táhne přes několik let. Po roce - dodatek pro druhou sezónu: Druhá sezóna je mírně slabší, ale spíše jenom kvůli vysoko nasazené laťce série první. Trošku mi začal vadit počet explicitních sexuálních scén (nejsem žádný puritán, pouze jsou vzhledem k ději celkem zbytečné). Podobně zbytečný, byť jinak zajímavý, je židovský subplot. Mezi klady ale patří konečně viditelná velká bitva. Btw. k histroické věrnosti: Při letmém zhlédnutí se může zdát (téměř) teenegerovský trojlístek Octavianus-Agripa-Maecenas trochu popkulturní, ale ono to tak nějak opravdu bylo! Skutečný věk v popisované době podle pořadí 19-20-(asi)25. Naopak například Cicero by měl být starší (v době smrti přes šedesát). Ještě pro představu časového rámce: celý seriál (obě sezóny) se pohybuje přibližně od 52 př.n.l po 30 př.n.l, tedy přes dvacet let!