silent cut

Dogma má jedno nesporé plus. Chtěl jsem jednou natočit film a teď už vím, že za málo peněz to dopadne stejně. Sebelepší příběh vyzní nakonec jen jako vyprávění od vedle. Pokud mi v tom nebude hrát Bjor, Peter Stormare, David Morse, Jean Marc Barr a třeba Udo Kier a možná Skarsgard... A pokud to do tý malý islanďanky nenaperu tak, že se z toho všeho málem zhroutí... Ten film je nezpochybnitelně profesionálně zpracován. Hudba, atmosféra a vlastně všechno... Proč to ale je vlastně dogma? Ples příšer byl dobrej i bez posranýho manifestu...

Když jsem zaslechl, o čem bude příští Bessonův film, chtěl jsem být distributorem, pak jsem chtěl být promítačem... Když jsem spatřil Luka Perryho... no nic... Když jsem poprvé spatřil Bessonovskou Vertigopolis v pohybu, zatoužil jsem se stát taxikářem. Pak se objevila Mila a já jsem chtěl být bílým fáčem omotaným kolem jejího těla... Pak dlouho nic, protože tornádem jsem být nikdy nechtěl... Tenhle dokonalý leskem oplývající gigakýč je vrcholem Eurowoodské tvorby, což je trochu problém, protože tohle Besson s celou svou Europacorp nepřekoná... V současné době bych chtěl být Lucem Bessonem, abych si mohl zachránit prdel...

KRÁSNÉ

Napodruhé a se článkem o Johance a její době staženým z wikipedie. Luc Besson je podle mého jeden z nezvláštnějších režisérských tvorů, kteří obývají tuto planetu. Jeho schizofrenie sahá tak daleko, že v lecčems připomíná Kubricka, který v honbě za detailem kácel stromy a přesouval hory. Johanka z Arku byla Vážení a milí pěkný psycho a rozhodně v tom nebyla sama. Citová vyprahlost dneška je drobným škrábanečkem oproti torzu rozsekanému dvouručním mečem. Citově a tělesně strádající muži prostě svou obět přibodli mečem na dveře a pak si užili... A okolo Johanky to byla vůbec banda zvrácenců. Už tehdy pořádně zdegenerovaná šlechta a už tehdy lobisti z církve... Tohle není Příběh rytíře... Tohle mi připomína středověkou Apocalypse Now! Škoda, že Besson vystřelil film někam, kam se za ním musím prohrabávat wikipedií, abych ho mohl docenit...

Cestování v čase nebo v paralelních vesmírech má jednu velikou slabinu. Samo o sobě je totiž tak zajímavé, že to svádí na něm postavit úplně všechno. Tady je to naštěstí zpracováno dost zajímavě a neokoukaně... Proč jen tři? Postavte vedle sebe Romeo Must Die, Lovec Policajtů, Od Kolébky do Hrobu a Jedinečného. Herci se tu možná protínají poměrně málo, ale štáb, kulisy a možná že i catering tu byl stejný... Za Nadprodukci...

Občas se mi stává, že je mi za filmového hrdinu stydno. Znáte to... Takové ty zahanbovací scény, kdy to jde ne ke dnu, ale pod něj... Tak tohle jsem při sledování téhle sračky fakt neměl. Onen pocit studu totiž vychází z předpokladu, že se divák s hrdinou alespoň trochu sžije. NE! Nejsem zaujatý. Ještě týden po Ali G in Da House jsem na všechny kolem sebe halekal RESTECPA a svojí čubku plácal po zadku všude, kam sme přišli... Ale tohle ne...

Lima : Scénáristi by neměli fetovat... Možná by měli fetovat víc... Každopádně podprůměr...

ZA PRVÉ) Nemám rád, když ze mě někdo dělá idiota a chce mě přesvědčit o tom, že Learjet může přistát na mostě... Pokud to byl Challenger, sorry, ale ten má brzdnou dráhu ještě delší... ZA DRUHÉ) Pokud je vám jasné, jak se věci budou ve finále odehrávat už během seznámení se s postavami v prvních pěti minutách, sorry, tohle měl bejt pilot seriálu a bylo by to ok... A jednou provždy : Colin Farrel je se svým nadzvedlým obočím ještě marnější než... No kromě tý irský věci skorem všade kémo...

Život byl krásný... dokud jsem neviděl tento film.. Ztratil jsem totiž všechny jistoty... Každý může mít slabou chvilku, ale někdo, kdo natočil Francouzskou spojku... Ještě že nejsem taková citlivka, jinak by mi ta deprese vydržela 2 roky... pak přišel Ronin, ale někde v koutku mysli se pořád musím ptát...proč? jedna hvězdička za titulky...

Začalo to slibně...pokračovalo to slibně...ale šokující zápletka se jaksi nekoná... Proč dvě hvězdičky? Za tu moooc hezkou erotickou scénu... takový živočišný...