T-mobilek

Kdo by nepodlehl okouzlujícímu pohledu Cama Gigandeta nebo vynikajícímu zpěvu Christiny Aguilery. Ne, není to nejpropracovanější film, ale od takového to žánru ani nic jiného nečekám. Romantický příběh, chudá holka, která se dostane na výsluní a spousta chytlavých písní a skvělá taneční choreografie. Myslím si, že příběh holky, která si jde za svým cílem a potká nějakého sympatického mladíka snad nikdy neomrzí. Ale ve filmu nejde tak o příběh, ale o umění nadchnout vystoupením, ukázat hezké slečny, tanec a hlavně zpět z plna hrdla.

Zásadní chybu jsem udělala asi v tom, že jsem si dřív přečetla knihu. Ta vyprávěla příběh do hloubky. Byla plná myšlenek, představ a vnitřních monologů. Film toto vše postrádal. Do filmu se samozřejmě nedá dostat vše, ale připadalo mi, jako kdybych příběh viděla spíše z rychlíku. Letmé útržky příhod hlavního hrdiny Toru postrádali návaznost a pokud bych si nepřečetla knihu, tak bych ani nevěděla, jaká pohnutka vedla danou postavu udělat to či ono. Postavy se mi zdály ploché, nevýrazné. Přitom v knize byly charaktery jednotlivých postav velmi barvité. Jediná krása filmu spočívá v prostředí, ve které se natáčelo, příjemné hudbě a velmi dobře udělaném traileru, který bohužel velmi nadsazuje kvalitu a dramatičnost celého filmu.

Někdo tento film zavrhuje, já nikoli. Pro mě tento film znamená vánoční klasiku, která mě vždy dokáže nadchnout. Celý film je protknut chytlavou vánoční hudbou a perfektními tanečními hity. Film vypráví o lásce ve všech možných i nemožných formách. Každý se může najít v nějakém příběhu, ať už zoufalé manželce muže, který flirtuje se svou sekretářkou nebo malém klukovi, který je ochoten pro svou první lásku udělat téměř cokoli, jen aby si ho všimla. Skvělý herecký výkon tančícího Hugh Granta, dojemný koledník Andrew Lincoln nebo úvodní svatba v kostele se staly již nezapomenutelnými. Filmu nelze téměř nic vytknout. Vtip, nadhled, lehkost, dojemnosti, jen místy trochu obhroublý humor nemusí každému sedět.

Již na střední jsem o tomto filmu hodně slyšela, a proto jsem s očekáváním sledovala, jaký bude. Film nespočívá v tom ukázat spoustu krásných krajin, různých míst, odehrává se pouze v jedné místnosti a právě v tom tkví jeho originalita. Tady se nejvíce ukáže herecké umění všech přítomných postav. Děj je sice dosti předvídatelný, ale to neubírá nic na dramatičnosti děje. Vzájemné konfrontace jednotlivých aktérů a jejich schopnost vyjadřovat své názory a přijímat názory ostatních je velmi dobře dialogy vystihnuta. K úspěchu filmu jistě přispělo vynikající obsazení herců, například Jiřího Voskovce, Henryho Fondy a dalších.

Film vypráví o dvou lidech, kteří v životě neměli tolik štěstí jako ostatní a musí být závislí na pomoci ostatních. Ukazuje, že i takový to člověk nemusí žít v ústavu a může žít svobodně. Rebel Rory dokáže porozumět podobně postiženému Michaelovi a otevře mu dveře z dříve neprostupné zdi, kterou měl díky vyjadřovací neschopnosti kolem sebe. Ukáže mu, jak vypadá život. Příběh je vyprávěn s citem a přitom není rozvláčný. Člověk není zatěžován dlouhými rozpravami, ale stále se objevují nové a nové překážky, které musí překonávat a to posouvá děj dál. Jen mě mrzí, že zde není víc rozebrán vztah pečovatelky s Michaelem a Rorym, který by víc prohloubil dojemný konec života Roryho.