Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (441)

plagát

Cesta (2009) 

Syrový kopanec do ksichtu, s náručí plnou šedi, špíny a smrti. To vždycky potěší. Zároveň se ale jedná o dílo svým způsobem poetické a milé. Milci post-apo žánru si vzdychnou nad skvostnou atmosférou, které si mohou užít plnými doušky v podstatě na celé ploše snímku. A já právě, jako jeden z mnoha milovníků podobně laděných snímků, musím za pět. Hudba od Nicka Cavea úžasná.

plagát

Cigán (2011) 

Film oplývající překvapivě silnou poetikou a obstojnou uměleckou i vizuální investicí. Člověku je pak až líto, že příběh jako takový neobsahuje takovou hloubku jakou mohl a celé to skoro působí až polodokumentárně. To mi ovšem nebránílo se nechat přeci jen trochu pohltit sugestivně pojatou kamerou a citem pro obraz. Beznaděj a pochmurnost na mě dýchla měrou vrchovatou a to já mohu. Zdejší hodnocení pod 50 procent absolutně nechápu. Bohužel jak jsem se obával, na tento film se nahlíží skrze zcela jiné hodnoty než filmové. Smutné.

plagát

Conan ničiteľ (1984) 

Conan Ničitel netrpí ničím jiným než typickou nemocí druhých dílů a pokračování úspěšných filmů. Snaha být epičtější, bombastičtější a mystičtější zde však vyznívá ještě směšněji a nezvládnutěji než kdekoliv jinde. Dá se mluvit o totálně nezvládnuté práci. Uvěřitelnost příběhu a prostředí klesla víceméně k nule a nezachraňuje to ani pár podařených záběrů. Asi nejvíce mě iritovala hodně nepovedená reminiscence s velbloudem a ten ocas co se houpal Grace Jones u zadku má taky grády. Hudební vložka je už také jen šedým odleskem jedničky. Tak tohle tedy ne.

plagát

Constantine (2005) 

Tohle je přátelé velice nářezová záležitost! Za pomoci skvělého příběhu a výborné gradace děje jsem se dočkal velmi příjemného překvapení. John Constantine je pekelně cool.

plagát

Crash (2004) 

Cítím hlavně lítost nad přílišnou vykonstruovaností, která sice jitří emoce tak jak má být, ale zase bohužel nabourává pocit uvěřitelnosti jenž v konečném důsledku brání naprostému vnitřnímu prožití a připoutání se k tomuto jinak velice kvalitnímu dílu. Crash je chvílemi velmi syrovým a občas zase docela citlivým náhledem do amerického multikulturního blázince v nemž se skutečně skrývá mrazivý potenciál. Proto je taková škoda až příliš podezřelého zacyklení osudů, které způsobí že červík pochyb se zakousne ve vaší hlavě a už nepustí.

plagát

Čarodějův učeň (1977) 

Úžasné pohlazení na duši ve kterém jde v každé minutě poznat, že sledujete v mnoha směrech geniální dílo. A to ať už si libujete v magii, či snad ještě více v dětsky naivní romantice, plné očistné snové pravosti. Sugestivní a skvělé dílo, překonávající veškeré pochyby s lehkostí havraního letu. Skvost.

plagát

Čas (2006) 

Přes veškerý odpor, který mám ke sterilním interiérům jihokorejských bytů a jejich mluvícím zvonkům u dveří, musím uznat, že kvalita Času je obrovská. Možná mohl Kim Ki-duk použít ještě více svého umu v podobě "podivností", které se ale i tak vyskytují v míře dostačující. Herecké výkony jsou i přes občasnou přepálenost celkem přesvědčivé, jen té hudby snad mohlo být více. Děkuji především ze příjemný konec.

plagát

Černá smrt (2010) 

Nic nenadchne člověka více nežli injekce pořádné středověké zatuchliny, temnoty a morových vředů. Toho všeho se mi v Černé smrti dostalo měrou vrchovatou ihned od začátku. A i když se postupem času dostáváme jen k pouhopouhé smrti, jednoho tohle nesmírně potěší. Umírat se totiž musí. Proč, kdo, kde, kdy a jak, není důležité přátelé. Jen škoda toho trochu křečovitě naroubovaného závěrečného doslovu.

plagát

Čierna mačka, biely kocúr (1998) 

Toto dílo mne vždy nadchne při každém dalším zhlédnutí. Občas dá se říci, působí i jako lék na přílišné pesimistické stavy. Láska,optimismus a radost ze života z něj totiž přímo sálá. Střeštěné scény jedna za druhou v neuvěřitelné kadenci, balkánská skočná lidovka, absurdní crazy dialogy. Samozřejmostí je Kusturicova klasika - alkohol, drogy, zbraně, domácí zvířata všude kolem a výrazné postavy. Dadan ovšem dominuje, ty taneční kreace jsou totální nářez. Tato exkurze na břeh Dunaje do jižanské mentality a kultury, mi lahodila a lahodí vskutku moc.

plagát

Čierny jastrab zostrelený (2001) 

Ridley to pojal téměř dokumentárně. 138 minut ve společnosti neustálého svištění kulek, od ulice k ulici, od domu k domu. Soundtrack se opět povedl nadmíru a táhne to celé neskutečně nahoru. Opravdu skvostný monument realisticky ztvárněného konfliktu. Díky perfekcionistickému technickému zpracování to má abnormální schopnost vtáhnout vás to přímo do písku těch ulic, do pekla mezi střely. Povinná četba.