Unnamed

Jak moc jsem k Bruce Springsteenovi a jeho hudbě nikdy netíhl, tento dokument ve mně zanechal poměrně velkou stopu, a minimálně toto jeho stejnojmenné album pro mě již něco znamená. Melancholické vyznění celého pohledu zpět na svou 50 letou kariéru, hudebníky a kamarády v jednom, kteří jej jí provázeli a stále provázejí, a pevná pouta která mezi sebou za ty roky vytvořili, stejně jako písně věnované tomuto odkazu a k poctě přátel stále žijících či již zesnulých, tím jsou Letter to You... Věřím, že to není poprvé a naposledy, co jsem tento dokument s voice-overem Springsteena viděl. Upřímně se na něj moc rád někdy podívám znovu. Silné 4* .

"We want to believe corporate America. It is too horrible to believe that every day we get up, we're at the mercy of a corporation who might lie to us, who might poison us, who might create a product that is going to kill us... for profit." Dokumentární film zabývající se událostmi později zachycenými ve filmu Dark Waters (2019), aneb jeden konkrétní příklad, jak korporace čile obchodují se životy lidí za účelem zisku, a ty co je mají chránit to vlastně ani moc nezajímá (znáte to, ruka ruku myje). Není to ale jen chemický průmysl, podívejme se na problémy farmaceutického průmyslu, bankovního průmyslu, potravinářského průmyslu, zbrojařského průmyslu a bezpočtu dalších. Stačí slepě zabodnout prst do seznamu podniků, a můžeme předpokládat, že tam nějací ti kostlivci ve skříni budou - pokud už ne rovnou masové hroby. Jen to nadále potvrzuje, že jako lidstvo jsme ochotni otrávit celé komunity či dokonce celý svět, vybombardovat školy i nemocnice, vyhladit živočišné druhy, a zničit klidně i stovky miliony životů... hlavně pokud za to na konci měsíce jako řádní zaměstnanci dostaneme prémii či si jako akcionáři budeme moci za dividendy koupit to třetí auto, které tolik potřebujeme. Primární teze, co nám celé ty roky vtloukali na ekonomické VŠ do hlav se zdá být více než příhodná, asi se ji učí na všech školách ve světě: "peníze až na prvním místě". And so here we are...! 4*

Průměrný a zcela zapomenutelný film s nezapomenutelnou Renée Zellweger. Wait, what? Dobře, zkusím to jinak. Renée hrála skvěle, dějově ale film příliš nefungoval, měl příliš mnoho hluchých míst a jednoduše nudil. Je to hrozná škoda. Protože příběh Judy Garland zajímavý je, a i některé aspekty filmu byly dobré - hlavně teda flashbacky (škoda že jich nebylo víc) a oscarový výkon Renée. 3*

Depresivněji vyznívající film roku 2019 těžko pohledat. Od barev, hudby, pomalejšího tempa, až po hořkou pravdivost informací v něm obsažených. Chcete-li se znechutit nad fungováním světa stejně jako v případě filmů The Big Short, Vice, Spotlight a podobných důležitých filmů (myšleno bez ironie), zavítali jste na správnou adresu. Jdu si dát panáka a k tomu díl něčeho hloupého pro zasmátí, abych znovu získal vůli k životu... 4*

Za mě bohužel asi zklamání roku. Deakinsovy záběry sice jako vždy přenádherné, ale shtick "na jeden záběr" se rychle okouká a omrzí v milionu záběrů, kde není zajímavé prostředí a nic se neděje. "O čem to mluvíš, vždyť jsou na bitevním poli a v zákopech, ne?!" To možná pár minut ano, ale my nic moc z toho prostředí nemáme, protože kamera je v 90% scén upřená na to jak jdou směrem k ní či paralelně s ní, takže vidíme hlavně věci co už nehrají žádnou roli. Účinně to fungovalo asi tak jen ve třech napínavých scénách filmu (a minimálně jedna z nich byla vážně fantastická). Myslím si ale taky, že i ty by byly o to silnější, kdyby byl "jeden záběr" použit jen tam kde něco mohl přinést (a scény tak mohly vyniknout), a ne sledovat 119 minut rotující kamery zachycující převážně jen chůzi a občasný běh. Snaha za každou cenu držet "jeden záběr" se nakonec zdá ústředním motivem filmu, což je u válečného dramatu hrozná škoda. Vůbec jej nezužitkovali. Příběh slabý. Akce pramalá. U filmu Birdman to nepřetržité sledování kamerou dávalo smysl (film se mi sice nelíbil, ale kamera byla fakt něco), v tomto filmu je to ale na sílu tlačené a kontraproduktivní, jelikož se tím nechali příliš svázat a možnosti pohybu kamery diktovaly i vše ostatní ve filmu. Těch pár dobrých scén rozhodně stojí za to vidět na velkém plátně a přimlouval bych se i za IMAX... ale nominace na nejlepší film? Nejlepší scénář? To mi hlava nebere stejně jako minulý rok obdobné nominace u filmu Roma. Zabitý potenciál, 3*. PS: Hudba byla nádherná a filmu dala více než scénář, režie a kamera dohromady.

Z oscarových snímků ten, který jsem si myslel, že mi sedne jak hrnec na prdel, a netrpělivě na něj několik měsíců čekal. Ale ať jsem chtěl, jak jsem chtěl, ono to prostě nefungovalo. Alespoň ne pro mě. Uznávám, že film má několik skvělých scén (a hlavně hereckých výkonů Saoirse Ronan a Florence Pugh)... ale návaznost scén s prokladem minulosti a přítomnosti pro mě prostě vůbec nefungovala. Vytrhávalo mě to z děje a neumožnilo vytvořit si k postavám jakýkoliv vztah. Celé to vyznívalo spíše jako sbírka nahodile pospojovaných "povinných scén" z knižní předlohy (aby se to vůbec mohlo jmenovat Little Women), které sloužily pouze pro nadnesení témat role ženy ve společnosti, ale až na závěrečných dvacet minut chyběla snaha vypovědět nějaký příběh. Chronologické vyprávění verze z 1994 bylo o dost intimnější, dávalo čas sžít se s postavami a utvořit s k nim nějaký vztah, cítit nějaké emoce když se odehrála velká změna v jejich životech. Tady jsem při těch papírově nejsilnějších scénách jen obdivoval emotivní výkon Saoirse, ale sám nic moc necítil. Poté jak mám Timothéeo rád (a Greta Gerwig očividně taky vzhledem k tomu, že je to její druhý film v řadě kde ho obsadila), věkově se sem prostě vůbec nehodil. Vypadal mladší než i nejmladší ze sester Marchových - což je vzhledem k příběhu celkem průšvih, a často mi scény, kdy hrál již dospělého Laurieho, připadaly neúmyslně komické. Zdá se, že každá verze má něco čím vyniká nad ostatní, ale také věci, které ji dost sráží. Tato bohužel neobstála v tom, co mám na filmech nejraději, příběhu. Verze z 1994 tedy stále vítězí (i přes špatnou chemii a cringy momenty mezi Jo a profesorem). 3*

Kamera skvělá, jakože vážně. A taky jediný důvod proč jsem to zvládl sledovat a nevypnul to. Je to umělecký film, takže scénář byl vedlejší. Pořád necháu tu nominaci na nejlepší scénář, natožpak nejlepší film. A už vůbec ty vysoké šance, které se vítězství přisuzují a nominují tento film za jednoho z favoritů. Prosím prosím Oscarové bohy, dejte Cuarónovi sošku za kameru, ale nic víc si tento film podle mě prostě nezaslouží. 3*

Busy-busy-bee! Sice jsem od svého posledního komentáře viděl něco přes sto filmů, u žádného mě ale nehnala potřeba se k němu jakkoliv veřejně vyjádřit, a vystačil jsem vždy s rychlým vteřinovým odkliknutím hodnocení. Nyní po 15 měsících musím prolomit mlčení a pokusit se obhájit těch 5*. Začnu z druhého konce. Dle mého je film rozkouskovaný a poměrně dost zmatený - na rozdíl od The Big Short se toho McKay ani moc vysvětlit nesnaží, a pracuje pouze s náznaky. Očividně ale také zcela úmyslně, protože se ani nesnaží zachytit nějak komplexněji osobu a životní příběh Dicka Cheney, či události, kterých byl přítomen. Namísto toho divákům ukazuje vliv moci v rukou člověka bez skrupulí. A ne jen jednoho, všech angažujících se v politice a blízko u moci, ať již přímo či nepřímo. Muž hodiny, Dick Cheney, je jen kulisou poodkrývající fungování moderního světa. Světa, který takový možná byl vždy, ale nikdy předtím nebylo tak jednoduché vidět, že v něm skoro nic nefunguje. Úsvit technologií nám dal možnost zachytit momenty, které by jinak nebyly věrohodné, a pomoci je rozšířit do celého světa během vteřiny. Nevědomost je doopravdy blažená, ale bohužel se před pravdou (možná ne zcela úplnou a přesnou) člověk nemá moc kam schovat. Upřímně se mi styl vyprávění vůbec nelíbil. Proč tedy 5*? Za herecké výkony, filosofickou hodnotu, kterou jsem ve filmu viděl, a za neuvěřitelný a absurdní smysl pro humor McKaye při prezentování smutných životních pravd. Žádný jiný film mě snad nikdy v životě nedonutil tolikrát brečet smíchy, a že takových scén bylo! Pokud vás světová politika a dění ve světě vůbec nezajímají, asi bych se filmu vyhnul. Pro všechny ostatní to určitě stojí alespoň za zhlédnutí. Možná vám film alespoň vykouzlí smutný úsměv na tváři, tak jako mně.

Trvalo mi 5, resp. 3 roky zhlédnout oba díly The Amazing Spiderman. A upřímně nechápu co se stalo, že se mi druhý díl tolik líbil... tedy chápu - konečně ze mě dokázal dostat nějaké emoce, postavy nebyly tak otřesné, dialogy snesitelné, a akční scény vypadaly o 1000 % lépe. Ano, byly tam díry ve scénáři, nelogičnosti, ale asi mi relativní srovnání obou dílu a nelibost jedničky k pozitivnímu hodnocení stačilo. Andrew a Emma k tomu mezi sebou měli opravdovou chemii a upřímně mám postavu Gwen Stacy mnohem radši než Marry Jane Watson. Snad mi "nadšení" z filmu vydrží i na další zhlédnutí.Slabší 5*

Velmi zajímavý seriál ze špionského prostředí. Líbila se mi na něm hlavně určitá uvěřitelnost událostí, vyobrazení situací a dilemat hlavních postav. Bohužel mám pocit že s 3. sérií seriál trefil svůj vrchol a od té doby šel kvalitou děje, napětím, i vývojem postav rapidně dolů. Snad poslední série nebude jak poslední výdech na rakovinu umírajícího agenta KGB, ale bojem na život a na smrt, a důstojným zakončením tohoto jedinečného seriálu. 1. série 5*, 2. série 4*, 3. série 5*, 4. série 4*, 5. série 3*, 6. série 2*.