biergof

Když skončí kino a ty jdeš domů a stále se ti ten film promítá, tam někde vzadu v kebuli. Když se ti den poté, tam někde vzadu v kebuli, stále rozvijí příběh, ty souvislosti, otázky a možné, jiné cesty... Uvědomíš si, že jsi viděl neobyčejný film, který umí předat energii. Umí tě změnit a na chvíli posunout. A takové filmy jsou dnes výjimečné. A za takové filmy jsem rád. Děkuji tvůrcům a fanouškům, kteří mají vkus.

Je neuvěřitelné, jak moc dokáže být příběh přitažlivý a fascinující, když jde o hudebníka. Amadeus, The Doors nebo Bohemian Rhapsody. Nevšední umělec, vzestup, pád, předčasné úmrtí, tragédie. Zajímavý vzorec, který nás láká a nakonec pohltí. Avšak ta mrazivá myšlenka, že jde o skutečný příběh, který se, jak se zdá, stále opakuje... Co se týče filmu samotného, je to dosti povrchní záležitost. Herecky dobře zvládnuté, mnohdy umělkované drama. Mohu snad jen poděkovat, že se filmaři nezabývali posledními okamžiky Freddieho a s úctou ukončili film v záři neskutečné legendy. Verdikt: Ve srovnání s dokumentem These Are Days Of Our Live tento film nemůže obstát. Jakési ̶Q̶u̶e̶e̶n̶ Freddie Mercury: snadno a rychle, kde ostatní postavy jsou jen doprovodný kompars.

Animák, jak je vidno, ušel obrovský kus cesty jakožto vizuální preciznost. Incredibles 2 však ztrácí kouzlo pohádky, či dobrodružství pro nejmenší. Akce, honičky, akce, pronásledování, výbuchy, akce... Opravdu mám toto pouštět dětem? To si příště můžeme pustit Skyfall a po filmu si zajdeme na zmrku a k psychiatrovi. Animák ušel obrovský kus cesty a naprosto minul účel, tedy filmy pro nejmenší. Incredibles 2 může být krásný, akční, heroický, ale pro nejmenší naprosto nepřípustný! Kam se vytratil cit a kouzlo dětského světa? Nebo jsou i rodiče z moderního multi kulti světa tak rozvrácení a přidušení, že jim to nevadí? Co hůře, rodičům to nedochází?

Velké filmové překvapení. Aneb když nic nečekáš, tak tě to dostane. Akční film na konci dvacátých let, který má sílu i kouzlo vytrhnout pojem marvelákům z upatlaných ručiček a přitom neurazit fanoušky starých Predátorů...Lovců vlastně. Bohužel, záměr mnohými opět nepochopen.

Jestli-že první díl je osobní volba pomsty, tak díl druhý je neosobní nevyhnutelnost.

Road Movie ve službách Star Wars? Zábavná jízda galaxií se špetkou ponaučení Hanu Solovi neprospěla. Celkovému ,,konceptu,, Star Wars to neprospělo. Ale mám obavy, že právě onému konceptu již neprospěje nic. Nemá totiž čím! Jediné oč tu kráčí, je prodat harantíkům nějakou tu hračku, nejlépe sadu, nejlépe ihned. Pokud si přiznáte, že tento na děti stresující fakt, je jediné, co zbylo z Hvězdných Válek, tak vám blahopřeji. Pohodlně se usaďte, koukněte s rodinou na nenáročný film a pak děcku kupte nějakou tu hračku z onoho universa. Nic víc se po vás nechce a nic víc z Příběhu z daleké galaxie nezbylo.

Když uslyšíte příběh, kde je vesmírná loď poháněná vesmírným medvídkem v akváriu, co žere vesmírné houby. Když k tomu dodáte, že palubní lékař sdílí kajutu i lože s vědeckým důstojníkem... A popíšete nepřátele posádky jako obrovské mongoloidní opice, které foneticky hláskují písmenka místo plynulé mluvy.... Asi vás napadne parodie na sci-fi, možná parodie na Star Trek. Ale bohužel, je to pouhá urážka a plivnutí do tváře všem fanouškům i předchozím tvůrcům Star Treku.

Nejkrásnějšího pocitu se vám u filmu dostane, když si uvědomíte, že už to nikdy nikdy nikdy nemusíte vidět. Krásný, opojný pocit, že? V naší krajině se začínají objevovati politické filmy na zakázku. Ale pozor! Již né ty bolševické, budovatelské. Máme tu novou ligu z druhé strany barikády. Výsledek vyjde nastejno. Hnůj!

The Rock je takle malej krůček od filmových počinů Seagala...

Žraločí tornádo s lepším rozpočtem. Vhodné pro děti od 3 do 5 let.