eraserhead666

Televizní povídka ze série „Opowieści niesamowite“ na motivy povídky Henryka Rzewuskiego. Komediální duchařina. Vypravěče navštěvuje duch šlechtice Pogorzelského a vypráví mu svůj příběh. Pogorzelski se na biskupův popud usídlil na zámku v Samosonově, aby jej zrenovoval. Restauratérské práce však neustále ruší duch dávného vlastníka Zatorského, který stále opakuje větu: „Vy zde, pane Pogorzelski, děláte svoje, - a já hořím!“ Pogorzelski se svěří biskupovi, který na zámku provede vymítání. Snímek získal v roce 1968 ocenění na Krakovském celopolském festivalu krátkometrážních filmů.

Krátkometrážní fantastický snímek ze série „Opowieści niesamowite“ na základě povídky Ludwika Niemojowskiego vypráví o neobyčejných zážitcích jistého Bartolomea spojených s jeho mistrovským uměním hře v šachy.

Krátkometrážní snímek ze série „Opowieści niesamowite“ je adaptací povídky Stefana Grabińského. Novinář se chystá na cestu vlakem. Ještě před odjezdem ho navštěvuje tajemný a divný neznámý profesor Ryszpans, který mu vypravuje příběh své smrti během vlakového neštěstí. Ryszpans nastoupil do vlaku, kde se setkal s Wiórem, který u sebe měl noviny, v nichž byl článek o vlakovém neštěstí a Ryszpansově smrti. Informace o budoucí katastrofě se šíří vlakem, spousta cestujících hodlá vlak okamžitě opustit, avšak Wiór dokáže několik z nich zhypnotizovat a přinutit je jet dále. Ryszpans je jeden z nich.

Filmová adaptace povídky francouzského spisovatele Teofila Gautiera. Do Paříže přijíždí přítel hraběte Łabińského Oktavius de Saville. De Savillovi se nevede dobře, proto navštěvuje doktora Cherbonneau, jehož diagnóza není vůbec příznivá. De Saville umírá, kvůli nedostatku vůle k životu. Jako lék Cherbonneau nabídne „avatar“ - reinkarnaci duše, která se usadí v jiném těle. De Saville, tajně zamilovaný do hraběnky Łabińské, na to přistoupí a vymění si tělo s hrabětem. Ale ani jako hraběnčin muž si jí nedokáže získat. Navíc se jeho duše nedokáže srovnat s novým vtělením.

Televizní povídka ze série „Opowieści niesamowite“ natočená podle novely Prospera Marimee vypráví o zamilovaném páru, Isabelle a Henrym, kteří potajmu odjíždí z Paříže, aby v Beauvais strávili svůj první společný víkend. Ve vlaku si k nim přisedá tajemný Angličan, který má stejnou cestu a dokonce má bydlet i ve stejném hotelu. Zamilovaný pár znepokojí možnost jejich odhalení. V hotelu je čekají jen samé nepříjemné věci – jejich pokoj sousedí s Angličanovým, navíc se v hotelu schází na hlučnou a vulgární oslavu vojenští důstojníci. Vidina milostné noci se rozplyne. Henry si stěžuje u hoteliéra. Úderem půlnoci všechno ztichne. Nervózní pár se uklidňuje, když tu z vedlejšího pokoje zazní zvuk padajícího těla a zpod dveří začne vytékat krev. Pár, ze strachu před policií. okamžitě opouští hotel. Po jejich odjezdu se ukazuje, že....

Druhé filmové zpracování polské báje a legendy o Panu Twardowském, který pro lásku po moci a bohatství bažící Netě upíše svou duši ďáblu, čímž získá veškerou moc a čarovné schopnosti. Pomocí těchto schopností získá jak Netu, tak např. dokáže vyvolat ducha zemřelé ženy krále Zygmunda či proměnit kněze v psa. Poté, co si Ďábel přijde pro jeho duši, se Twardowskému pomocí modliteb podaří utéci z jeho dosahu a ukrýt se na Měsíci.

Příběh natočený podle erotické povídky Stefana Grabińského o osudech novináře Jerzyho Szamoty. Szamota začne dostávat dopisy od ženy, o které se mu nikdy předtím ani nesnilo. Žena se s ním chce setkat, žádný Szamotův pokus o setkání však nevyjde. Později se dozví, že autorkou dopisu je Jadwiga Kalergis, dívka, která se před dvěma lety vydala na výlet do Alp, kde tragicky zahynula.

Hodinářova dcera Anna a architektův syn Ernest se nikdy v životě neviděli, přesto mezi nimi, na základě „vyšších“ zákonů, panuje jisté duchovní pouto měnící se v milostný vztah a slib. Pouto naruší démonický mág, hypnotizér a věštec, profesor Gurdt, chtějící konečně ochutnat jemu neznámé milostné dojmy. Pomocí svého média odhalí „astrální“ tajemství Annina života. Opije Annina otce, aby mu nestál v cestě, uspí Ernesta a zneužije jeho „astrální duši“, jejímž prostřednictvím vyláká Annu do podzemí zříceniny zámku.

Německo má svého Fausta, Slovensko a Maďarsko hraběnku Bathoryovou, Rumunsko Drákulu a Polsko má Pana Twardowského. Děj prvního filmového zpracování jeho osudů již není znám, jde však o filmovou báseň. Zachovaly se pouze názvy jednotlivých částí a scén:

Názvy jednotlivých částí:
1.Na královnině dvoře rusalek
2.Ďábelské hony
3.Twardowského hostina
4.Na dvoře Ivana Hrozného
5.Láska k vlasti smývá viny

Názvy scén:
1.Tance nymfy a faunů
2.Ďáblovy námluvy královně
3.Na černé louce
4.Belzebub svolává nečisté duchy
5.Pochod ďáblů do svatého
6.Sabat čarodějnic
7.Útok na pana Twardowského
8.Čarodějné umění
9.Polonéza
10. Twardowski zaprodává duši ďáblu
11. V Kremlu
12. Polští poslové ve dvoře Ivana Hrozného
13. Dopis krále Štefana Batore
14. Carova oblíbenkyně
15. Báthoryová u Pskova podle slavného obrazu Jana Matejky
16. Návrat z války
17. Krčma „Řím“

Podle mnoha legend žil Pan Twardowski v 16. století v Krakově a výměnou za umění a znalost magie zaprodal duši ďáblu. Tyto schopnosti ho přivedly až ke královskému dvoru, kde údajně dokázal oživit mrtvou ženu. Na ďábla se však pokusil vyzrát tím, že do smlouvy dopsal paragraf o tom, že si jej ďábel může vzít pouze v Římě. Řím však nikdy navštívit nehodlal. Čert jej však nakonec dostihl v krčmě s názvem „Řím“. Podle jedné z legend se však Panu Twardowskému podařilo s pomocí zpěvu církevních písní ďáblovi utéci a uchýlit se na Měsíc, kde přebývá dodnes.

Weryho je bohatý a vnitřně dost zkažený člověk. Během jednoho ze svých častých záchvatů žárlivosti za použití násilí vyhodí z bytu svou ženu. Ta během celého incidentu hlasitě křičí bolestí a ponížením. Weryho její křik neustále dnem i nocí pronásleduje, pořád mu zní v uších a psychicky ho deptá. Proto se rozhodne uskutečnit plán, jak se nesnesitelného křiku zbavit. Seznámí se s malířem, který mu má namalovat obraz symbolizující Křik a Weryho ho pak rituálně spálí. Aby malíř přesně a dobře vystihl křik zmaru, bolesti a bezmoci, rozhodne se na něj provést menší intriku. Ta se však zvrtne v neštěstí.

Film známý i pod názvem Doktor Murski vypráví klasický duchařský příběh o hypnotizérovi dr. Murském. Ten svých schopností využívá pro získávání důležitých informací a z nich plynoucích výhod. Později díky hypnóze přistoupí i ke zneužívání ženy svého přítele Wandy Swietliczové, které pod hypnózou přikáže, aby ho každou středu navštěvovala a byla mu po vůli. Wanda však začne trpět psychickými problémy a její muž o pomoc požádá právě Murského. Murski se rozhodne celou věc napravit opět hypnotickým příkazem, aby poslouchala a následovala pouze svého muže. Terapie se však nevyvede a Wanda umírá. Ani smrt jí však nezabrání vykonat následující středu svou návštěvu dr. Murského.

Swann s několika přáteli se utkají s Nixem/Puritánem, vůdcem sekty, zabijí ho a ze spárů sekty osvobodí mladou dívku. Po třinácti letech se soukromý detektiv Harry D´Amour stane náhodným svědkem vraždy vykladače karet. Tím se dostane do kolotoče nezvyklých událostí plných magie a násilí. Kolem začínají umírat lidé, včetně iluzionisty Swanna. Harry se nejen prostřednictvím Swannovy vdovy Dorothey (jež je onou osvobozenou dívkou) snaží přijít všemu na kloub. Vše směřuje k tomu, že Nix není tak úplně mrtev, jak by se zdálo, a chystá se znovu povstat. Sekta se opět schází v poušti, aby se stala svědkem Puritánova znovuzrození. Harrymu nezbývá, než se zlu postavit a utkat se s Puritánem.

Film z televizního cyklu hororových a sci-fi povídek „Opowieści niezwykle“. Kamnář, stavějící u vypravěče komín, vypráví neobyčejnou historku, k níž došlo před lety. Jistý Rojecki se při svém neochvějném racionalismu vysmíval všem předsudkům a pověrám. Proto se rozhodl postavit si dům na místě častých požárů. Pro všechny případy však nechal dům postavit z nehořlavých materiálů a zajistil všechna protipožární opatření. Po nastěhování však Rojecki a jeho rodina časem sami začali pokoušet osud…

Dokumentární snímek režiséra Andrzeje Wojciechowského vznikl na vlně protiválečných a antiglobalistických protestů na popud Polské televize, nikdy však nebyl oficiálně odvysílán. Prostor v něm dostává několik elementů polského alternativního, kontrakulturního a částečně i anarchistického hnutí – členové a členky Anarchistické Federace z Poznaně, obyvatelé a obyvatelky legendárního poznaňského squatu Rozbrat, redaktorka anarchoautonomního časopisu Mać Pariadka, člen Komuny Otwock – anarchistycznej wspolnoty dzialań, členové gdaňské Kolonie Umělců, členové RAT (Radykalna akcja twórcza) a v neposlední řadě i odboráři z odborového svazu „Solidarność 80“ z podniku H. Cegielski.

Hlavním hrdinou dokumentu režiséra Federica Goldberga je Diego Camacho (známý pod pseudonymem Abel Paz), španělský anarchista, aktivní účastník Španělské občanské války a sociální revoluce v letech 1936-1939 a i po ní aktivní v hnutí odporu proti frankistickému fašistickému režimu. Více než na historický nástin a zahlcování historickými daty z tohoto období, se Goldbergův snímek soustřeďuje hlavně na osobní angažovanost hlavního hrdiny jakožto jedince ve víru okolních událostí. Dokument se tak soustředí pouze na ukazování fotografií z archivů Diega Camacha s mnohdy humorným komentářem jeho samotného a skoupé fragmenty dokumentárních snímků. Diego tak postupně vypráví vážné i humorné historky ze svého života – jak se stal anarchistou, jak se zapojil do sociální revoluce, jak to během ní vypadalo ve Španělsku, jak zrada Komunistické strany a republikánské vlády uspíšila porážku sociální revoluce a občanské války, o tom, jak to vypadalo a probíhalo v utečeneckých táborech ve francouzské emigraci.

Film vypovídá o milostných peripetiích mladého muže z buržoazní rodiny na pozadí španělské občanské války a následné restaurace Francova fašistického režimu. Děj začíná povstáním frankistické Falangy, tehdy šestnáctiletý Andres opouští katolickou školu a vydává se do rodného města, které však mezitím bylo obsazené fašisty a matka novým vládcům představena jako fašistka. Poté, co je Andres zadržen anarchisty, se k nim přidává a poprvé prožívá milostné vzplanutí v náručí anglické aristokratky zadržené anarchistickou hlídkou. Po frontových zákopech a dalších milostných vzplanutích je Andres po porážce revoluce a vítězství Franca jako bývalý člen anarchistických oddílů umístěn do koncentračního tábora, odkud ho dostává matka, udržující přátelský vztah s jedním členem Falangy. Jeho poválečné osudy jsou stejně zajímavé, věčně hledá lásku a nemůže zapomenout na minulost, která pro něj byla jediným obdobím plné svobody. I přesto, že s novým režimem nesouhlasí a snaží se pomáhat hnutí odporu, Andres nakrátko vstupuje do Falangy. Nakonec se vlivem nové milostné avantýry rozhoduje ze Španělska (podobně jako mnoho jiných odpůrců Franca) utéct pryč.

"Ay, Carmela!" popisuje příběh divadelní skupiny, jejíž hlavní součástí je hezká zpěvačka Carmela, během španělské občanské války. Osud si se skupinou zahrál tak nešťastně, že během pokusu dostat se bezpečně do Valencie padla do rukou Falangy a italských fašistů bojujících na Francově straně. Carmela se svým přítelem Paulinem dříve vystupovala pro republikánská vojska a dělnické milice. Když se však začala přibližovat fronta, rozhodli se vydat na bezpečnější místo, ale potkala je při tom smůla. Před popravou Carmelu a spol. zachraňuje italský poručík-režisér, který frankisty přemluvil, aby je nechali žít výměnou za to, že se budou účastnit umění holdujícímu katolickému Španělsku a jeho novým vládcům. I přes Carmelin odpor nakonec divadelní společnost nabídku přijme, což nakonec skončí tragicky.

Druhá polovina třicátých let 20. století. Ve Španělsku zuří občanská válka, která se načas změnila v sociální revoluci. Lidé se bouří proti všemu, co je po staletí utlačovalo – vládě, zaměstnavatelům, církvi. Hoří kostely, všichni jsou si rovni, lidé konají kolektivně. Mladá jeptiška Maria ze strachu před revolucí prchá v převlečení z kláštera. Osud ji však zavede nejprve mezi prostitutky, následně mezi revoluční anarchistky z organizace Mujeres libres, s nimiž zažívá všechny strasti i slasti – boj žen proti dvojímu útlaku - patriarchátu a kapitálu, boje v zákopech i ulicích, anarchistickou svobodu, lásku k bývalému knězi, protifašistickou frontu i zradu revoluce… Maria se tak postupně zbavuje v klášteře naučené podřízenosti, aby konečně uskutečnila jedno rozhodnutí sama za sebe.