StrixCZ

Když filmový Pán prstenů vyšel jako novinka, shlédnul jsem (jako poměrně ortodoxní fanoušek knižní předlohy) tehdy pouze první díl, který mě příliš nenadchnul a rozhodnul jsem se, že si od Jacksona nenechám "pokazit" i zbytek Pána prstenů a další díly, že tudíž vidět nechci. Nicméně téměř po 15 letech, když se naskytla možnost shlédnout celou trilogii v prodloužené verzi v kině v rámci nočního maratonu, jsem neodolal, a řekl jsem si, že když mě nepřesvědčí tohle, tak už nic - a nakonec jsem rád, že jsem do toho šel. Důležité pro mě bylo předem se nastavit tak, že neočekávám věrné filmové zpracování Pána prstenů, jakého si pamatuji z knih (čemuž docela pomohl i fakt, že už jsem detaily knižného zpracování stihnul přiměřeně zapomenout :) ) a za těchto okolností to byla docela chutná jednohubka. Tedy když to vezmu bod po bodu - výprava, efekty, vizuální stránka, hudba - vše perfektní. Kde pro mě naopak tato trilogie ztrácela, byl na můj vkus příliš velký důraz na akční scény (navíc na úkor mnoha "malých příběhů", které se díky tomu do i tak monstrózní stopáže nevešly). Podobně mi vadilo, že režisér pro mě až příliš často příliš "tlačil na pilu" a ve snaze o co největší drama nechával k hlavním hrdinům přicházet smrtelné nebezpečí (s nazgûly v čele) příliš blízko - nemám rád klišé "záchran v poslední možný okamžik", což tady bylo bohužel dovedeno ad absurdum a scén, kde už se zdála jakákoli záchrana zhola nemožná (např. nestvůra před branami Morie, která už měla v chapadlech několik členů společenstva), a ta přesto zázračně přišla, bylo příliš mnoho. Naopak v bitvách (únavně zdlouhavých - jejich stopáž bych s chutí zkrátil tak na čtvrtinu) mi příliš nesedla snaha o "humorné" vsuvky (Legolas s Gimlim trumfující se, kdo má kolik "zářezů") - díky tomu (a jejich celkovému pojetí) jsem je nějak nedokázal brát vážně a nechávaly mě zoufale chladným, bez stopy obav o hlavní hrdiny nebo vůbec nějakých výraznějších emocí, zato s chutí je rychle "přetočit" a dostat se opět k nějakému "ději" (což ale může být dáno i tím, že obří bitvy mě ve filmech nikdy moc nebavily - ani v těch, kde se autoři snažili o realistické ztvárnění). Z toho pak vychází i mé konečné hodnocení, kdy mě první díl bavil nejvíce právě proto, že byl "monumentálních" bitev ušetřen a o to více v něm bylo pro mě zajímavých (a v knižní předloze ostatně stěžejních) scén. Celkově vzato pro mě nadprůměrná fantasy sága, ke které se však pravděpodobně znovu nevrátím. Viděl jsem už spoustu silnějších filmů...

Solidní sci-fi, jehož výsledný dojem trochu sráží nedomyšlený závěr. Přesto film, který stojí za to vidět. Výjimečně se přidám k aktuálnímu průměrnému hodnocení: 75 %

Následující hodnocení se týká "nové série" OMS - předchozí talk show formát šel převážně mimo mě... Současná OMS je pro mě značně rozporuplná - nedokážu říct, kolik toho Kazmovi věřím, nasral mě, když udělal reklamu nejmenované estébacké svini, rozsekal mě s Prostřenem, zároveň si uvědomuju, že to je z větší části vlastně dost povrchní zábava (člověk se může bavit šílenstvím okolo příjezdu popových "hvězd", ale na mysl se zároveň vkrádá myšlenka, jestli se tím, že jako divák přistoupím na hru, že je něco důležitého či snad pozoruhodného na manipulaci s davem pomatených uctívačů těchto vyprázdněných figurek, nestávám sám konzumentem prachsprostého bulváru, byť ve výjimečně sofistikované podobě). Přesto všechno - nemůžu si pomoct - viděl jsem zatím všechny díly (pár z nich několikrát) a vím, že až vyjde nový, pustím si ho zase :) Tohle je prostě (výjimečně v převážně pozitivním slovasmyslu) vítězství formy na obsahem. O to víc mě potěšil určitý přesah dílu s Prostřenem. 75 %

Výjimečně nesympatická moderátorka s vyloženě protivným projevem a příšernými pokusy o "humor". Přesto se musím přiznat, že už jsem pár dílů viděl - témata (přápadně náhledy) zkrátka umí vybrat tak, aby přitáhla pozornost. Bohužel samotné zpracování je prakticky vždy zklamáním (pokaždé, když neodolám a nějaký díl si pustím, obvykle si na konci říkám, proč na to zase klikám) :D 30 %

Popravdě vlastně ani nevím, co jsem od tohohle filmu čekal, ale výsledek mě každopádně naprosto minul. Postava Marka Zuckerberga je nudná a nevýrazná - a zklámaním pro mě byl i fakt, že se celý děj točil hlavně okolo sporu, kdo vlastně Facebook vymyslel, respektive kdo ho vlastní - což pro mě bylo naprosto nezajímavé téma. V tomto filmu mi zoufale chyběla alespoň jedna scéna, která by ve mně vyvolala nějaké silnější emoce. Jeho největší slabinou je tak pro mě paradoxně fakt, že se tváří, jakože má (dokonce snad i napínavý) děj - který mě ale absolutně nedokázal vtáhnout nebo jen zaujmout. Jak dopadne přetahování jednotlivých hrdinů (mezi kterými jsem nenašel ani jednu sympatickou postavu) o peníze a podíly, mi zkrátka bylo naprosto jedno. Neměl jsem komu fandit, neměl jsem se o koho bát, neměl jsem se čím nechat dojmout ani rozesmát. Tohle téma by mě snad už víc bavilo jako suchý životopisný dokument, který si na nic nehraje (a kterému by stačila poloviční - ne-li třetinová - stopáž). 25% za slušnou řemeslnou stránku. A víc ani ň...

Nenudil jsem se... :) Docela mě překvapuje zdejší poměrně nízké hodnocení. Za mě 80 %.

Ne, tohle fakt není komedie. Tohle je těžká melancholie, ne-li rovnou depka. A to jak dějově, tak při pohledu na to jak zestárli někteří protagonisté - zdaleka nejhůře přitom "dopadli" Václav Kopta alias Radek (z bohémského sympaťáka se stal komicky působící neohrabaný medvídek) a kdysi krásná Eva Jeníčková coby Marika, která tady působí jako ukázková oběť honby za "věčným mládím" (asi se na ní podepsal delší pobyt v USA) a málem bych ji kvůli nevkusnému blond přelivu, vrstvě make-upu (a nedivil bych se, kdyby i kosmetickým zákrokům) nepoznal. Co mě naopak alespoň trochu potěšilo, že vyloženě trapných a křečovitých momentů (většinou při pokusech o humor) je zde mnohem méně, než jsem čekal. Bohužel i tak je jich dost - včetně rádoby nejromantičtějšího momentu, který se zvrhne do hrozného kýče... Každopádně celý film hraje (zejména ve druhé polovině) na nečekaně vážnou notu a převažujícím pocitem po dokoukání je alespoň u mě smutek a lítost nad veskrze pohnutými osudy téměř všech postav. A to mi vadí. Přijde mi to jako poněkud laciný způsob, jak z diváka vyždímat emoce. Opravdu "musí" být všichni (snad až na dvě výjimky) nešťastní, aby to bylo dostatečně silné, "umělecké" a já nevím co ještě...? Nic proti hlubšímu prokreslení postav (kterému toto nastavení samozřejmě nahrává), ale končit prakticky na všech frontách takhle hořce mi opravdu přijde zbytečné a samoúčelné. 35 % z nostalgie. Pokud nemáte rádi originál, tak si klidně ještě 20 % odečtěte...

Překvapivě svěží komedie bez křečovitého a laciného humoru. Navíc mě potěšily známé tváře v pro mě neznámých polohách - Gary Oldman jako žoviální šprýmař (dosud nejsilněji se u mě zapsal jako hlavní záporák v Leonovi), Chrise Coopera jsem si pamatoval především jako frustrovaného, násilnického plukovníka z Americké krásy - a vida, tady je to docela sympaťák :) Radost mi udělal i Christopher Lloyd, kterého mám vyrytého v paměti naposledy z Návratu do budoucnosti (dokonce se krátce mihne i Michael J. Fox - ač se přiznám, že jsem ho nepoznal :) )... Jinak je Interstate 60 v podstatě moderní pohádka (čemuž odpovídá děj plný "náhod" a zásahů osudu, stejně jako předvídatelná pointa) - ale to mi vůbec nevadilo. Pro mě je to jeden z těch filmů, po kterých vám zůstane na tváři spokojený úsměv, ani vlastně nevíte proč - a to mám rád. Víc takových filmů... :) 90 %

Co to sakra bylo? Větší slátaninu jsem dlouho neviděl. Nemá to vtip, nemá to spád, nemá to (smysluplný) děj, nemá to pointu, nemá to atmosféru... Měl jsem problém dokoukat to do konce. Prostě koncentrovaná nuda. Jedna hvězdička za Devon Aoki - ne, že by předvedla nějaký skvělý herecký výkon, ale alespoň se na ni dobře dívalo. Jinak by to bylo na odpad...

Škoda, že tomu chybí pointa. Jinak povedené ;)