S.Dedalus

filmy s camargueu a okolí mají vždy jednu velkou výhodu jejich prostředí je tak nádherné že je vždy radost se na ně dívat jen škoda že těch filmů není víc

amélie v osmi minutách sice dominique pinon nedosahuje fyzických kvalit audrey tautou i tak jsou foutaises moc milým dílkem

jeunet dokazuje že i mlčky se dá poutavě vyprávět o velkých věcech vzhledem k tomu že nepatřím k zakládajícím členům nra velmi ke mně tento krátký snímek promlouvá visuální nápaditost snad ani nemá cenu zmiňovat to je u dvojice jeunet caro jaksi samozřejmostí

nebýt zřejmě úmyslného rozdělení na dva díly kdy pak první nemůže samostatně obstát bych dal klidně i pět hvězdiček protože takhle krásné romantické filmy se už dneska netočí vše je nenucené přirozené a upřímné a Anicée Alvina je k uzoufání nádherná především ale tomuto filmu přidává že se podstatnou část stopáže odehrává v camargu ach ta camargue hned bych se tam vrátil a miloval se s anicée ve vysoké trávě mezi plameňáky a bílými koňmi

samozřejmě že by neškodilo trochu více nápaditosti při realisaci tohoto dokumentu naštěstí trierovy filmy jehi život i pohled na svět jsou dostatečně zajímavé aby se z nich dal vytvořict výborný a sdílný portrét

ach ten jeunet já mám prostě pro jeho ponuré veselohry slabost

oproti jiným tatiho počinům mi les vacances přijdou příliš roztahané tatiho jemný a nápaditý humor sice funguje skvěle jenže je ho v celém filmu jako šafránu celek tak než by pobavil spíše poskytuje uvolněnou a příjemnou prázdninovou atmosféru

svižně a vtipně natočené scény ve spojení s výbornou hudbou nemůžou obhájit celý film který postrádá invenci a především kvalitní scénář v jednu chvíli jsem si dokonce myslel že jakás takás pointa se přeci jenom zrodí střílecí závěr mě ovšem vyvedl z omylu pro mě je roadracers pouze devadesát minut o klucích co sice mají řidičák ale inteligenci batolete a ani božská salma to nezachrání

slabší čtyři hvězdičky ragtime není špatný film ale přece jen se dalo z předlohy vytěžit daleko víc útržkovité vyprávění působilo až roztrhaně a především mi chyběla ona magická atmosféra vytvořená mícháním fiktivních a historických postav a událostí jinak odvedl forman solidní práci

jedinečné a nepopsatelné to se musí vidět titus andronicus jako pořad o vaření hamlet pozpátku či rapovaný othello jsou jen malý náznak toho co se děje v tomto neskutečném představení těm z vás kteří nemůžou sehnat záznam původního amerického vystoupení doporučuju adaptaci divadla v dlouhé s názvem souborné dílo williama shakespeara ve 120 minutách která skvěle nahrazuje nedostatky překladu novýma vychytávkama v provedení