tomtomtoma

Klinika pro nervově choré je adaptací povídky „O Alienista“ brazilského spisovatele Machada de Assis. Nelson Pereira dos Santos alegorickou hříčku vyzbrojil sociálním a politickým aspektem doby i brazilskými národními specifiky. Rozum, normálnost, šílenství, zkoumají se hranice a rozervaná lidská duše je zatím zajatcem moci i politiky.

„Hlava klanu hazardních hráčů“ je čtvrtým dílem z filmové série Bakuči uči a patří k tomu nejvýraznějšímu ze žánru Jakuza filmů. Drama interního konfliktu při boji o moc nad zločineckou organizací má rozměr antické tragédie a ctí japonskou etiketu.

Tzavellasova Antigona se až na samotný závěr věrně drží Sofoklovy antické tragédie. Tzavellas přivedl starořecké drama blíže k filmovým divákům, řeč zmodernizoval, sbor nahradil prostředím, dialogem a rozervaností vnitřního světa, přesto v estetice antiky setrval.

Cirkus Fandango je romanticky poetickým i realistickým pohledem do zákulisí a srdce cirkusového prostředí. Všímá si nadšení, radostnějších, ale i smutnějších okamžiků, neopomene ani stáří klauna, nebo natěšené mládí. Cirkusová romance s úsměvem škádlí obecenstvo dokonalým kouzelnickým výstupem „Houdiniho tajemství“.

Dreyerův film Once Upon a Time je adaptací stejnojmenné divadelní hry (autorem byl dánský básník a malíř Holger Drachmann), která vychází z „Pasáčka vepřů“ dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Jen po trestu a satirickém výsměchu se vytrestané princezně dostává příležitosti k nápravě, neboť správná pohádka končívá opulentní svatební hostinou.

Rok 1905, revoluční nepokoje se šíří napříč celým Ruskem, car Mikuláš II. manifestem poskytuje svobody, carské úřady ztrácejí kontrolu nad vývojem událostí, spontánnost společnosti je nepředvídatelná a celková situace nepřehledná. Vzpomínka na ostré protižidovské nálady z Ruska roku 1905 byla v době natáčení filmu stále živá, sám Carl Theodor Dreyer také několik židovských uprchlíků z Ruska zaměstnával pro davové scény filmu. Pogrom, víra, odhodlání prostého člověka a všudypřítomný strach, nadějí světlejší budoucnosti, podle knižní předlohy spisovatele Aage Madelunga, se jeví jen láska. Romance u poznamenaného národa má příchuť slz a krve.

„Pes z Blackwoodského hradu“ přináší zábavu na motivy anglického spisovatele kriminálního thrilleru Edgara Wallaceho. Alfred Vohrer s karikaturním nadhledem vytváří mlžný opar hororového napětí, láká ukradeným pokladem a hrůzostrašně vyjícím tajemstvím hradu. Komplot střídá komplot a někde navíc čeká dědictví a bohatství.

Claude Chabrol zpracoval slavnou tragédii Williama Shakespeara „Hamlet“ v estetických podmínkách Nové vlny. Nevyhnutelnost osudu je zakleta režisérovým černým humorem a poetickým rytmem.

Hiroši Tešigahara ve svém filmařském počátku připomíná významného japonského malíře a grafika Kacušiku Hokusaie (1760–1849) v poetickém rytmu dřevotisků.

Hermína Týrlová a nespoutaná radost i dovádivost zvířátek a malé holčičky. Loutky jsou uhněteny z vizovického pečiva a slouží k rozvíjení představivosti maličkých.

Režisérka Hermína Týrlová a výtvarník Zdeněk Seydl s posledním dílkem jejich výchovné zvířecí minisérie pro malé děti. Výchovná lekce šikaně je nadána anekdotickým nadhledem.

Režisérka Hermína Týrlová, výtvarník Zdeněk Seydl a výchovný kousek s ironicky povznesenou náladou z jejich animované zvířecí minisérie pro nejmenší.

Režisérka Hermína Týrlová, výtvarník Zdeněk Seydl a výchovný díl o klukovském darebáctví z jejich hravé zvířecí minisérie.

Režisérka Hermína Týrlová, výtvarník Zdeněk Seydl a jejich výchovný střípek ze zvířecí minisérie o nezištné pomoci a nepředloženém obviňování.

Režisérka Hermína Týrlová, malíř Zdeněk Seydl a jejich kus ze zvířecí minisérie s ironickou nadsázkou o plození dětiček.

Režisérka Hermína Týrlová, malíř Zdeněk Seydl a jejich zvířecí minisérie s výchovnou lekcí o nehezkém způsobu chování.

Režisérka Hermína Týrlová, malíř Zdeněk Seydl a jejich úvod do zvířecí minisérie pro nejmenší děti v lehce skotačivé náladě, aneb i zvířátka mají starost o své ratolesti.

Loutková poetická pohádka s duhovou kuličkou, obživlou magickou mocí a alegorickou podstatou o nešťastné princezně, důvtipném pastýři a despotickém králi v osobitém stylu Hermíny Týrlové.

Hermína Týrlová ve vlněné hravosti vypráví pohádku o vánoční štědrosti a harmonické lásce člověka k přírodě.

Nezbedná vlněná anekdota Hermíny Týrlové o manželské neshodě a patáliích čápa s přetíženým balíčkem.