Big Bear

,,Rybář chytí na udici mořskou pannu. Ta se mu třepe na háčku nad vodou, rybář na ni chvilku kouká a pak ji pustí do vody zpět. Druhý rybář co to viděl z druhé loďky se diví a ptá: ,,Proč?'' A úspěšný rybář odpoví: ,,A jak?'' ---- Tak takhle nějak podobně začíná tento film, akorát že královna Atlantidy neměla od pasu dolů ploutev a strážce majáku tudíž věděl to - jak. .... V mládí jsem se neučil hrobařem, ale hltal příběhy o dávno zašlých civlizacích včetně té bájné za Heraklovými sloupy, potopené v moři jménem Atlantida. Mimochodem zpěvák Donovan o ni složil nádhernou píseň v šedesátých létech... Se zatajeným dechem jsem četl romány J. M. Trosky díky kterým jsem se do Atlantidy i podíval a dodnes to ve mně zanechalo velký dojem... a snad proto jsem šel i do téhle záležitosti. Co jsem čekal, to jsem dostal. Blockbusterový cinema digitální nářez pro multiplexy a širé řady diváků co u filmu nechtějí moc přemýšlet. Hlavně když je to barevné, rozpohybované, je tam pár prsatic v aerobikových dresech ,,cvičme v rytme'' a pár záporáků. Artuš mixnutý Avatarem a Star wars s Indiana Jonesem ovšem toto se odehrává pod hladinou ovšem tedy vyjma toho zničeného italského městečka... Trochu mne zamrzela účast Dafoa a Kidmanové, přeci jen jsou to herci pro lepší ligu a že hráli v takové blbině mi na nich trochu mrzí... U Nicol jsem si navíc uvědomil, že už holka opravdu stárne a ten její vypnutý obličejík působil dost plastelínově.... Příběh musím uznat byl místy i zajímavý, ale iritovalo mně to přetechnizované digitální zpracování... Někdy je té grafiky na obraze prostě moc a závěrešná bitva byla co se týče barevných světýlek zhulencův mokrý sen... Dokoukal jsem to ale nakonec do konce a jelikož jsem na to koukal s dětmi a to šestileté na konci řeklo, to byl ale pěkný film, myslím si, že se to tvůrcům asi nakonec vydařilo. Ovšem zajímalo by mne, zda na to třeba nešli do kina jen dospělí... :-) ... tohle byl totiž opravdu dětský film. Dávám za tři bodce z trojzubce samotného Neptuna (kterého ve filmu ani nejmenovali) * * *

Kdo četl knihu Modlitba za Černobyl, nepřekvapil jej příběh těhotné manželky hasiče, krutá smrt jejího statečného muže ani vybíjení domácích zvířat... Tvůrci se některými příběhy evidentně inspirovali. Málokdo asi tušil co vše bylo nutno s kontaminovaným prostředím kolem elektrárny udělat... Kácely se lesy, bourala stavení, skrývala se radioaktivní půda... To vše v nedostatečných ochranných prostředcích většinou dělali vojáci, často vojáci základní vojenské služby. Místo Afgánu radioaktivní Ukrajina... Vybírat si nemohli, nemohli říci, že tam nechtějí... Někdo dokonce ani netušil... tento díl leckoho zasáhl jak jsem se tak bavil s ostatními co jej viděli. Je to celkem zvláštní, že z filmů a i zpráv jsme již otrnuli záběrům na zraněné a mrtvé lidi... Střílí - li ale někdo psi a kočky, vnímal tento díl jako obzvláště brutální... Já osobně jsem na postavě mladého vojáka, který nejprve nechce, ale musí až nakonec zcela otupí jasně ukazuje ten obrovský dopad celé tragédie na široké spektrum lidí, kteří s katastrofou vlastně ani neměli nic společného... * * * * *

Požár reaktoru se pomalu ale jistě daří statečným osádkám vrtulníků dostat pod kontrolu, katastrofa ale samozřejmě pokračuje dál... Jádro se taví a hrozí, že kontaminuje vody tekoucí do řeky. Je třeba povolat horníky, kteří štolou odspodu vytvoří prostor pro chlazení... Gorby povoluje jakékoliv prostředky... Opět tu vidíme až neskutečnou obětavost ruských obyčejných lidí i nehoráznou aroganci moci totalitní země.* * * * *

Dnes jsme zprovoznili na louce nad naším městečkem letňáč a tohle byl první film doufejme z dlouhé řady snímků, který byl na této premiéře promítán. Bouře naštěstí noc před promítáním odezněla, komáři žrali jak diví bez ohledu na holé části těl napenetrované repelenty, ale pivko bylo studené a brambůrky správně solené a křupavé tak se to mohlo rozjet ! ... Co říci k příběhu? Zvláštní. To je to slovo co mne napadá. Anderson buď má skauty hodně rád, nebo je hodně nesnáší... Do teď nevím jak to s nimi má, každopádně o skautech a nejen o nich je tenhle snímek. A hned mne napadl i jeden starý vtip: ,,Co je to skaut? Díte oblečený jako debil pod vedenim debila oblečenýho jako dítě.'' Vidět Edvarda Nortona ve skautském a chovat se skautsky, už jen to stojí za vidění. A to nemluvím o Harvey Keitelovi, který po hříchu není ani zmíněn zde v hercích... Celý film je takový lehce úsměvný na hraně absurdna. Hlavní hrdina mi děsně připomínal předčasně vyspělého (inteligenčně) Manyho z Takové moderní rodinky. Z koho jsem byl paf byla mladičká Kara Hayward a stejně jako mně kdysi u Zaříkávače koní zaujala mlaďounká Scarlett Johansson, i této dívčině věštím slibnou budoucnost ! Děj je plný mládí a naivity, která neví jen tuší jak vypadá svět dospělých. Kamera byla hodně zajímavá i ten šedesátkový feeling, který zde nebyl zdůrazňován rockenrollovým podkresem, ale vzhledem k lokacím starou poctivou dřevitou americkou country Hanka Williamse, kterou v některých okamžicích skvěle prolínal svojí hudbou A. Desplat. Možná mi něco uniklo, možná jsem nebyl úplně naladěn na stejnou frekvenci, každopádně pro mně to nebyl ani průšvih ani nic excelentního a tak dávám za solidní průměr a 3 skautské nášivky. * * *

,,Host je Bůh! '' ---- No jo, zase kucí Australský. Já jsem fakt ještě neviděl špatnej australáckej film. Včera jsem koukal na 22. července a tohle strčilo Greengrasse hravě do kapsy. A zase jsem si v duchu musel říkat - šmejdi islámský muslimský. Ten jejich Alláh ... Ne, nechci v téhle zemi ani jednoho. I kdyby sliboval, že má rád králíčky, ráno zdraví na ulici a stařenkám pomáhá na přechodu ! Ani jednoho tu nechci. On jim pak někdo může zavolat a říci, že Alláh už čeká v ráji... Tak jako se stalo v Indii v ty osudné dny. Herci hráli naprosto skvěle! Když jsem se díval na jiný film - URI, točený Indy, bylo vidět, že herci vedlejších rolí jsou rádi, že hrají. Různě koukali po očku do kamery a sem tam se i usmívali a to i ve vypjatějších momentech. Tady to měl rejža pevně v rukou a i když komparz místních byl velký, každý dělala to co má a když jsem se například zaměřil na tváře lidí vybíhajících z hotelu... každý měl v očích nefalšovaný děs. Jako by skutečně prchali před střelbou islámských fanatiků ! V souvislosti s tímto filmem (a původně jsem si dokonce myslel, že je to tentýž hotel) jsem si vzpomněl na našeho statečného diplomata, velvyslance České republiky ve Vietnamu a Pákistánu Ivo Ždárka. Ten zahynul také při teroristickém útoku islámských fanatiků a také v hotelu. Nebylo to však v Indii, ale v Islamabádu v Pakistánu a to těsně před těmito útoky 20.9.2008. Útok teroristů i se svojí vietnamskou přítelkyní přežil, místo útěku pomáhal evakuovat přeživší a zraněné z hořícího hotelu, protože i v tomto případě jej muslimští teroristé zapálili. Bohužel při tomto odvážném činu on i jeho přítelkyně zahynuli, když jim odřízl oheň cestu ven. O jejich statečnosti vypovídali přeživší svědci. A tak tento film beru i jako poctu jemu, protože i v hotelu Marriott se zřejmě odehrával naprosto stejný scénář, kdy mezi neozbrojené mírumilovné lidi vpadli vymatlanci bez mozku a řvouc Allahu Akbahr začali vraždit! Jak říkám, ne, nechci u nás ani jednoho muslima... ani když bude tvrdit, že on je hodný ! Dávám za 5 hvězd filmu a všem těm statečným z personálu hotelu! * * * * *

Tohle byl slušný akčňák o indické speciální jednotce. Amíci mají ty své SEAL, Rangers, Britové SAS. Nejdrsnější z nejdrsnějších. U těchto jednotek už jen přežít základní náborový výcvik je neskutečné peklo a teprve pak začne ten skutečný dril.. Indická jednotka URI má udělat výpad na území Pakistánu a zničit tam teroristické tábory z nichž teroristé před časem zavraždili bezbranné indické vojáky. Indové docela zamachrovali a natočili opravdu solidně řemeslně zpracovaný akční film. Samozřejmě je to Indie. V polovině filmu dojde na slzičky a nebudeme ochuzeni ani o vojenskou písničku vousatého Inda. Když začal zpívat v autobusu, píchlo mně u srdce a děsil jsem se, že vojáci začnou v busu tančit... Naštěstí se tak nestalo a krátce po písni děj nabere slušné grády.Indové si neberou se svým sousedem servítky a tak uvidíme i pár celkem brutálních scén, které by západní režisér ze strachu před protesty neziskovek (proč se jim tak říká, když to všechno jsou ziskovky?) dnes už možná vynechal... Jen mne dost bavil ten jiný přístup filmařů. Na záčátku diváka čekají asi tří minutové titulky, kde tvůrci vysvětlují, že jakákoliv podobnost s čímkoliv je náhodná a nic nesouvisí s ničím... Skoro mi to připomněli články k teroristickým útokům na Idnes :-). Další co pobavilo byla výstraha v roho plátna, kdy hrdinové ve filmu pijí alkohol a výstraha upozorňuje, že pití alkoholu je návykové a zdraví škodlivé...:-) Představte si americký film jak hrdina drsňák popotáhne z retka a tohle naskočí v rohu obrazu.. :-). A do třetice jsem chvilkami nechápal, proč herci během odříkávání textů v té své hatmatilce chvilkami přecházeli do angličtiny. Slyšel jsem to v původním znění a působilo to fakt divně. Nešlo o názvy, nebo nějaké anglikanismy, ale prostě náhle uprostřed řeči přešli herci na anglinu aby vzápětí zase brebentili po domácím... Divné ! Uvědomil jsem si však jinou věc. I tenhle film jasně ukazuje jak to na hranicích islámského státu Pakistánu s Indií stále vře a já se bojím, že tam krom hraničních bojůvek může časem začít nějaký větší problém. A jelikož má Indie atomovky, může se ten problém týkat i zbatku světa... Dávám tedy za tři dron poštolky :-). * * *

Nevím jak se to Greengrassovi podařilo (vlastně nepodařilo) ale tenhle film mi nesednul. A není to tím, že jsem viděl dříve film Utøya, 22. července. Toto jako by bylo bez emocí. Nijak se mne nedotkl osud Viljara Hanssena ani jeho exotické kamarádky Lary Rachid (které se Norsko tak líbí!). Zaujal mne spíše příběh samotného Anderse Behring Breivika. Jeho jméno se už zřejmě ani nesmí vyslovovat, protože i v obsahu zde se jedná o ,,krajně pravicového extrémistu''. Naštěstí jsou jeho pohnutky ve filmu celkem rozebrány a nepřipadalo mi, že by film měl potřebu něco zkreslovat či zamlčovat. Neměl však ten pach autentyčnosti jak se to podařilo Eriku Poppe. Aby bylo jasno všem i panu Hamáčkovi, útok na ostrov odsuzuji. Vystřílet tábor neozbrojených pubescentů kvůli tomu, že jsou jim vymývány hlavy socialistickými vedoucími je zbabělost a hanebnost. Ale otázkou je kde se lidé jako Breivik nebo Brenton Tarant berou. Je to opravdu tak, že to jsou šílenci mezi námi? Neřízené střely? Nebo to jsou jen slabší jedinci, kteří už nejsou schopni unést to co se původnímu obyvatelstvu děje a řeší situaci po svém, jednoduše jak to umí - tedy brutálním násilím? Já si myslím, že vznik těchto monster je důsledkem špatné politiky zejména levicových neomarxistických vlád. Je dokázáno a uznala to i mutti Merkel, že multikulti je jen sen. Že to nefunguje. Přesto je stále tlak na to aby se mohla do Evropy přestěhovat část Afriky a Blízkého východu... Důvod? Lidé odtamtud se chtějí mít lépe a mají na to právo, tak se trochu uskrovněte vy původní obyvatelé. A přizpůsobte se jejich etnickým zvyklostem, buďte tolerantní - oni nemusí... Děsím se doby až tihle Novoevropané přečíslí díky extrémní porodnosti jejich žen původní obyvatelstvo. Děsím se doby, kdy vzniknou legálním způsobem nové politické strany zaměřené třeba na prosazování islámu do zákonů doposud demokratických zemí a děsím se doby, kdy pak díky přečíslení drtivě vyhrají ve volbách... A úplně nejvíce se děsím toho, že díky tomu přijdou další Breivikové, kteří tyto hrozby budou řešit zbraněni... -- Ano, jsem zastáncem kozervativních hodnot, nepleťte si to však někteří s extrémismem ! Dávám za 3 střepiny. * * *

Já jsem byl spokojen. Ano, nebyl to velkofilm, chyběl tomu větší rozpočet. O to větší bylo nadšení tvůrců a snaha natočit poctivý válečný film o mladých mužích, kteří své životy nasazovali za lepší a svobodný svět. Źivotnost osádky těžkého bombardéru v těch dobách byla jen pár misí a ti kluci to dobře věděli... Už jen za tu poctu si film zaslouží lepší hodnocení. Ať si kdo chce co chce říká, nálety Německu zlomily vaz ať už se jednalo o těžké strategické denní nálety 8th USAAF nebo ty noční RAF. A o nich je tento film. Díky němu máme možnost poznat jaký byl život na letecké základně těžkých Lancasterů i mimo ni ve chvílích volna a odpočinku. Klidně bych film srovnal s našimi Nebeskými jezdci, jen s tím rozdílem, že naše 311. používala dvomotorové Wellingtony. Tady jsme také ve válečných letech o poznání dále. V té době (1944) už Britové měli skutečné mocné ničitele Třetí říše. Těžké čtyřmotorové Halifaxy a Avro Lancastery. Když ve filmu startovali jeden za druhým, vypadaly jak nějací draci, probuzení ze svých slují s hukotem se ženoucí noční oblouhou aby ty troufalce, kteří je probudili sežehli pekelným ohněm z jejich útrob... O kontejnerech s fosforem, který prakticky nešel uhasit jsem slyšel vyprávět od jednoho Němce pamětníka a i v dnešní době se při vyprávění zachvěl... Specialitou Lancasterů bylo nesení jen jedné jediné pumy, která se jmenovala blockbuster a byla schopná zrušit velký kus ulice naráz... Ano, jak jsem říkal. Není to Pearl Harbor, není to Memfiská kráska a nemělo to rozpočet srovnatelný s ročním rozpočtem ČR. Přesto to bylo solidně natočeno, herci sympatičtí a uvěřitelní. Ve filmu bylo minimum chyb, vytkl bych jen při startu střelce sedící ve věžích a nefotografování cíle po odhozu pum... To je ale detail. Aby tomu dal tady někdo odpad, to svědčí nejen o obrovské neúctě, ale i o neznalosti tématu. Dotyčným doporučuji pustit si Ramba nebo něco s Árnym či s Chuck Norrisem ... ! Dávám za 4 kreslené obrázky z komixu Rytíři nebes... * * * *

Knihu jsem četl a film Přežít jsem viděl, přesto tenhle dokument má hrané epizody mezi vyprávěním přeživších dělány tak dokonale, že máte pocit, že koukáte na skutečné hrdiny. Těžko se vžít do role těch, co přežili tam nahoře v krajině skal a ledu pád letadla. Těžko si představit to dilema, kdy si člověk musí říci... Buďto použiji tělo bližního svého k potravě abych přežil já sám, nebo na základě morálních pravidel a civilizovanosti zemřu také... Zde vždycky platí, že kdo na daném místě v daný čas nebyl, jsou jeho slova co by on dělal jen prázdným plácáním o něčem o čem nemá ani potuchy... Podle mne v určitý moment prostě člověk přepne na režim ,,Přežít''. Ten prastarý mód, který umožnil člověku projít evolucí až do dnešních dní, který oddělí vše nepotřebné a zbytečné a který se soustředí jen na samotné přežití. V tomto módu již lidé dokázali neskutečné věci. A ti dva, kteří se vydali hledat pomoc nazdařbůh skrze zasněžené Andy pro hrstku přeživších přátel, navíc jen v tom co měli na sobě v době letu, bez horolezeckého vybavení jsou toho jasným důkazem. * * * * *

Tohle mne chytlo za srdce. Nejen, že mám oba komiky moc rád. Oni jsou prostě stejnou ikonou jako byl Chaplin, Lloyd, Keaton a další ,,baviči'' dvacátých a třicátých let. A jelikož i oni ač měli své hvězdné okamžiky byli jen lidmi, i je postihovala trápení, nemoci, neúspěchy, jako každého jiného. Jejich řemeslo však bylo o to obtížnější (a je každého komika), že někdy prostě musí hrát i když na to nemá náladu, i když se mu nechce. Zdravotní problémy, problémy v rodině, to vše musí komik v moment kdy vstupuje na jeviště zahodit a být tu cele jen pro diváky, kteří se přišli bavit. Třeba právě proto aby zapomněli oni sami na svá trápené a své problémy. V tom jsem vždycky klauny a komiky obdivoval, že šli na prkna i když třeba měli chuť raději někam zalézt a nebýt vidět... V hluboké úctě smekám před Cooganem a Reillym. Nejen až neskutečná podobnost vizuální (tu ale lze vždy nějak zajistit), ale zejména ta mimika, gesta, pohyby... Dokonalé. Jako by ti dva té slavné dvojici z oka vypadli. Vůbec jsem netušil o problému mezi nimi. Zrovna když se film začal lehounce zadírat došlo k dramatickému zlomu díky kterému pak již nuda nepřicházela v úvahu. Točit takovéhle filmy je strašně nebezpečné. Předpokládám, že ti co je točí chtějí nějak oživit vzpomínku na někoho, dodatečně jej uctít... V případě takových es grotesek jako byli Stan a Ollie vše mohl dokonale zazdít špatný výběr herců a jejich výkony. Naštěstí se tak nestalo a tvůrčí tým i díky neskutečnému výkonu Coogana a Reillyho pánům komikům vysekli skutečně důstojnou poctu. Já bych jen dodal krásně hřejivou, smrdící člověčinou v tom nejlepším a nejkrásnějším slova smyslu. Tohle je za 5 vajec bez debaty! * * * * *