Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (1 948)

plagát

X-Men: Dark Phoenix (2019) 

Po slabé a hlavně zbytečné (nic nového a zajímavého nepřinášející) předchozí Apokalypse překvapivě příjemné završení X-Men série (před přestupem k MCU pod Disneyho křídla). Kinberg jako debutující režisér odvedl solidní práci, zápletka, postavy i jejich vzájemné (větší či menší) konflikty fungují obstojně. Velkým plusem je střídmá stopáž, herecky film opět táhnou zejména McAvoy a (tradičně boží) Fassbender, nejvýraznější a nejzábavnější scénou je bezpochyby velká finální akce, která nabídne dostatek napětí i obstojný počet efektních eye-candy momentů. Za mě OK. 65 %

plagát

Černobyl (2019) (seriál) 

Vysoce efektivní kritika Sovětského svazu (a totalitních režimů obecně), ladně p(r)odaná skrze mrazivé a děsivé katastrofické drama. Filmařsky to samo o sobě není nijak extrémně převratné (byť střídání subžánrů skrze jednotlivé epizody je poměrně inspirativní), spoustu plusových bodů nepřekvapivě sbírá samotné (nesmírně silné) téma v celé své šíři, ale těch bezmála pět hodin je velmi působivou historickou rekonstrukcí především zásluhou kvalitního scénáře, který absentuje hluchá místa a celou událost podává s optimální komplexitou, náležitě hutnou a bezútěšnou atmosférou bezprecedentní a osudové tragédie a brilantních hereckých výkonů (hlavně Harrise a Skarsgarda), Přimlouval bych se za promítání ve školách po celém světě v rámci studia moderních dějin... 90 %

plagát

Černobyl - Vichnaya Pamyat (2019) (epizóda) 

Nejlepší a nejneobvyklejší soudní drama posledních let. Valerij Legasov (ale samozřejmě nejen on) byl skutečný hrdina - a podle toho ve své zemi také dopadl...

plagát

Operácia Zlomený šíp (1996) 

Moje druhé setkání s Johnem Woo (prvním byl Živý terč, dodnes nejlepší "vandammovka"). Jelikož jsem předtím neviděl žádný z Wooových proslulých hongkongských krvavých baletů, težko jsem mohl být z jeho prvních dvou hollywoodských filmů zklamaný. Oba totiž servírují snadno srozumitelný a velmi chytlavý (lehce dobrodružný) děj plný famózně zrealizovaných akčních scén, na něž se kvůli jejich parádní inscenaci, choreografii, bezchybnému záběrování a mistrně zvládnutým zpomalovačkám dá koukat znovu a znovu. Navíc Travolta zde svou postavu obdařil natolik neodolatelným frajersko-padoušským charismatem a stylovými prvky (takhle cool vypadá kouření cigaret prostě jen ve filmech), že ho člověk zkrátka musí mít rád, přestože hraje v podstatě naprostou svini (imho ideální bondovský záporák). :-) 80 %

plagát

Plynové lampy (1944) 

Absolutně průhledné a předvídatelné. Jít to do kin někdy v posledních dvaceti letech, mnoho diváků by určitě čekalo v závěru nějakou "šokující" pointu. Na svou dobu však bezpochyby mimořádný počin, jenž jako psychothriller nadprůměrně funguje i dnes. Samozřejmě hlavně zásluhou ústředního hereckého dua (Boyer měl vyloženě ďábelské charisma) a parádní lehce mysteriózní (místy skoro až snové a hororové) atmosféry, vyčarované skvělou čb kamerou. 75 %

plagát

Posledné tango v Paríži (1972) 

Příliš odtažité a rozvleklé artové drama o jednom nezvyklém mileneckém vztahu. Charismatický Brando je ve své složité roli tradičně vynikající, Maria Schneider je velmi sexy naivka (byť nejsem moc příznivec přerostlých vodních hlodavců), ale Bertolucciho silně nedivácké pojetí mi prostě moc nesedlo a za celou dobu jsem se nedokázal do filmu naplno ponořit. A kvůli jedné či dvěma ve své době kontroverzním scénám na to v současnosti nemá žádný smysl koukat, byli byste akorát zklamaní. 60 %

plagát

Godzilla II: Kráľ monštier (2019) 

Fuckin’ epic. Jednička na to šla přes atmosféru a náznaky, kdežto dvojka jde rovnou tvrdě na věc a servíruje nekompromisně velkolepé scény, bitvy a výjevy. Monstra jsou parádní a ani se zápletkou a postavami jsem neměl větší problém. Je mi vlastně jedno, jak velká je to blbina, protože to celou dobu šlape na plyn a snaží se to diváky konstantně ohromovat (v mém případě úspěšně) bombastickými triky, výpravou a celkovým měřítkem. A jako bonus démonická, burácivá hudba. Aktuálně si nevzpomínám na sezonní blockbuster z poslední doby, který bych si tak užil. 70 % (v kině za 4*, všude jinde za 3*)

plagát

Trojí hranice (2019) 

Po všech stránkách výborně rozjeté (zápletka, postavy, režijní styl), v druhé půli dějově překvapivě zemité, uvěřitelné a netuctové. Nepochybuju však, že právě tato stěžejní část snímku bude pro mnohé zklamáním. Obzvlášť pro ty, kteří budou od Chandorova filmu čekat standardní drsnou akční naháněčku party sympaťáků s přesilou nekompromisních gangsterů. Zpočátku Triple Frontier taková očekávání sice vzbuzuje zcela oprávněně, posléze ale žánrově "uhne" spíš ke "komornímu" dobrodružnému survivalu, kde akční a spektakulární scény rozhodně nehrají prim. Osobně mi to přišlo docela osvěžující, smysluplné a hlavně filmařsky dobře podané. Silnou stránkou je nepřekvapivě ústřední pětice herců. 70 %

plagát

Aladin (2019) 

Příliš štědrá stopáž pro příliš jednoduchou story. Vinou toho se tak divák mezi sympaticky lehkonohým pohádkovým rozjezdem a zdařile gradující finální půlhodinkou nemá v ději o co pořádně opřít. Vizuálně je to pěkné (pěkně barevné), písničky jsou taky fajn (byť by tam vlastně vůbec nemusely být) a casting ústředního tria typově výborný (jen padouch Jafar si určitě zasloužil charismatičtější hereckou tvář). Hraný Aladin určitě není žádný průser, ale bohužel ani terno srovnatelné např. s Favreauovou Knihou džunglí. Možná nejvíc mě ale mrzí, že na něm není v podstatě nijak poznat, že ho režíroval Guy Ritchie. Holt asi bylo hodně bláhové doufat, že mu Disney nesváže jeho drzé britské pracky a dovolí mu dodat (další) notoricky známé látce velice osobitou podobu jako v případě Krále Artuše a vlastně i Sherlocka Holmese. 65 %

plagát

Hořící keř (2013) (TV film) 

S Pustinou zatím nejlepší a nejambicióznější projekt českého HBO. Výborné a důsledné zmapování událostí, které následovaly po Palachově činu. A hlavně skvělé vystižení (temné a mrazivé) atmosféry doby ruské okupace a nastupující normalizace. Scéna na hřbitově, odehrávající se v posledních minutách, je nekonečně smutnou ilustrací neomluvitelně odporné lidské krutosti. I pouhá vzpomínka na ni mi vhání slzy do očí... 90 %