Darneth

Úsměvná lekačka.

Rychlokvaška za víc jak pár šupů, předehřátá jako prd Krakena a vzejde z toho ještě méně. Jak neuspokojivé. Metalem pobitá antika s rádoby drsnými party. Nu nevím, předehra nadějná, po pár horečných stopážích jsem se musela opravdu ušklíbat. Bubo se tedy opravdu mihnul - vyndej z bedny, zandej zpátky. Co mě nejvíc zandalo byli takzvaní píseční lidé..pardon, ale tohle už tu sakra někde bylo néé? A ať mají Bohové zlatem okované zadnice, na "výšce" jim to moc nepřidá. Jasně, Worthington to opět zmáknul, jako nevycválaný polobůh přežil všechno to nepozemské peklo, získal Pegase, zničil Krakena, udobřil se s tatíkem a konečně na to můžou Gemmou vlítnout..co víc si přát. Oddychovka po kocovině a já říkám "DOST"! Jediné, co stojí opravdu za to je OST Ramina Djawadiho-fajnovka. Edit 2020: v době kdy vznikají ještě větší škváry je tohle fakt solidní libůstka, kterou zpětně doceňuji

Jsem nadmíru spokojena s netradičním pojetím Sherlocka Holmese a jeho věrného druha dok. Watsona. Nejistotu, nedůvěru v režisérův um a přeměnu geniálního soukromého očka z chladného, kultivovaného, striktního anglického bručouna, co má radši své čajové podšálky, něž opravdová dobrodružství, v kreativního umorousaného darebáka (gentlemana), leč neobyčejně všímavého detektiva, který má na vše nějakou odpověď, vystřídalo čarovné okouzlení. Zjevně Guyemu prospěl rozvod s Madonnou a konečně vyplul z její omamné záře (nic proti popové megastar;-)

Špatně sestříhané taneční sekvence, ale smysluplnější, než původní "emerická" předloha Step Up.

"Can´t fight fate...pomsta je sladká, jako krev stékající po rtech.

V každé etapě vznikají průlomové filmy, jedinečné, chcete-li- Revoluční. Nespočet z nich se zapsalo do dějin světové kinematografie a ani Avatar není výjimkou. O těch, za kterými stojí velké jméno se mluví více, o těch, na míle daleko pomyslné linii komerčnosti, nikoliv. S ohledem na přehlcenou společnost je o to těžší něčím novým překvapit, vzbudit v divácích zájem a upoutat jejich pozornost tím správným směrem. Jsou kladeny vyšší nároky, filmový průmysl nás povětšinou doslova krmí škvárem a podobnosti je bohužel těžké se vyhnout. Co si budeme nalhávat, zázraky se dějí pomálu. Avatar nejen, že si podržel laťku kvalitativnosti, nýbrž ji ještě vyzdvihl o pár set stop výše. V mnohém to měl jednodušší, oním pokrokovým "výtržníkem" se slavným jménem není nikdo jiný, než věhlasný James Cameron. Pan režisér, jenž dokázal za svou kariéru ledacos, skóruje na plné čáře a opět dokazuje, že jeho potenciál úplně nevyhasl. Stále rád překonává nepřekonatelné tam, kde jiní selhávají. AVATAR. Inovující supernova na téma, které bylo tolikráte performováno. Během 166-ti minut jsem byla doslova konsternována epochálním novým stupněm imaginace, výtečnou dějovou gradací, věrohodností přírodních scenérií digitální technologie, éterickými "indiány" posvěcenými hvězdami. Inspirativní myšlenka spojení přírody s člověkem, dechberoucí fauna i flóra. Nedá mi jen spát pocit, že stále něco chybí do celkového vjemu. Zda je na vině Hornerův chudý hudební doprovod, či občasná jednotvárnost, nevím. Jistě půjdu znovu, chci si zopakovat tento lahodný mošt, spektákl řítící se supersonickou rychlostí na naše ega, zanechávajíc nevěřícné Ó ve tváři. Chci si zopakovat levitaci mezi Pandořinymi stromy, sensitivní opojné vlny zalévajíc celé mé tělo i zběsilý tlukot srdce. Opravdu se to stalo? To je prosím svěží vítr do plachet filmařskému umu, to je BIG SCORE Jamese Camerona. Já pokorně smekám a blahem se zalykám při pomyšlení na další experimentální epos-Battle Angel! P.S. Vroucí díky Jamesi za předvánoční dárek. Lepší jsme si ani nemohli přát... "I SEE YOU!" EDIT: Doporučuji speciální třídiskovou BD edici, mnou vytýkaná jednotvárnost i osekanost je ta tam. Jedním slovem-SLAST!!! Oh my God I want to live and die on Pandora

Excelentní válečné strategie, propojení umění a boje. John Woo boduje!

Laciné triky-že by inspirace Star Gate? :D , brnění-zřejmě vyrabovali dědovi kůlnu a splácali to na sebe, létající žlutej kontejner jako vesmírné plavidlo a scénář na zabití. Nejsem si jista, zda jsem se dívala na sci-fi komédii, či toto béčko bylo myšleno vážně. Hrdinové hlásili jedna radost např: "Už roky jsem mezi nohama neměla nic, co by nebylo na baterky" Hustá scéna při útoku zombíků: "Jen mě mrzí, že jsem nestrávil spoustu času s tebou." "Se mnou? To myslíš jako sex?" "Dá se to tak říct" "Do prdele, tak budu žít" Už jen to mluví za vše...

První rovina-nádech gothiky, fanatismus církvemi, hrdina. Druhá rovina-imaginární svět, imaginární dívka. Třetí rovina-pokusy o sebevraždu,spojujícím článkem mezi hlavními aktéry je otec, vrah. Zprvu mi to nedávalo smysl a občas jsem přemýšlela, proč se děj zbytečně zamotává až se ztrácí v nedohlednu. Naštěstí rozuzlení ke konci mi vyrazilo dech. Jak originální propletenec napříč vlastními démony i sny.

Na počátku byl apetit, poté absťák a nyní bohužel (či bohudík?:D) i závislost. Suše šťavnatý humor pepřený především Sheldonem s náznaky autizmu a smolařem Leonardem, fantaskní fyzici, co si zapisují život do rovnic. Ti hoši si mě získali. Pro Geeky nutnost.